pátek 22. července 2011

Svatební oznámení

Svatební oznámení odtajněno. :-)

Týden 18. - 24. 7. - Odpočinkový týden

V neděli odjíždím na týdenní soustředění do Rakouska, ale do konce týdne stejně už dám maximálně nějaký ten klus a tahání gum.

Pondělí bylo volné, v úterý jsem podle plánu jel volné kolo 45km. Teda v plánu bylo 40km, ale znáte to. :-) Večer ještě aspoň gumy.

Ve středu běh 8km po 5:20. Běžel jsem s virtuálním partnerem a ten mi ze začátku utíkal, ale pak jsem ho doběhl a dal mu 40 vteřin. Ten náskok jsem si držel až skoro do konce, kde je kopec a věděl jsem, že se bude hodit. Taky že ano. V cíli jsem byl jen o 3 vteřiny před ním.

Čtvrtek až na gumy volno. Šli jsme do kina na poslední díl Harryho Pottera. Četl jsem první asi 4 díly a pak jsem poslouchal dva díly v mp3. Po shlédnutí Prince dvojí krve, kdy jsem byl zklamán zkrácením děje jsem moc nečekal. Ale Relikvie smrti jsem nečetl ani nepouslouchal a tak nebylo s čím porovnat a moc se nám to líbilo. Byl to náš druhý film ve 3D a když se to povede, tak to opravdu stojí za to. První byli Piráti z Karibiku, ale to ve 3D nic moc.

Dnes v pátek mělo být opět volné kolo, ale třetí den prší a tak se mi ven nechce a půjdu asi jen odpoledne klusnout. Zítra má brácha svatbu a v neděli je odjezd. Takže opravdu takový odpočinkový týden.

středa 20. července 2011

Garmin - střípky

ANT+ snímače

Předem mi bylo jasné, že koupě obou snímačů (na kolo a běh) je jen otázka času. Snímač na kolo se bude hodit v zimě nebo třeba při nemoci a snímač na nohu zase na trénink úseků, kdy potřebuji okamžitou zpětnou vazbu o aktuálním tempu. Oba snímače měří i kadenci. Tu na kole nevyužiji. Kdysi jsem to sledoval, ale to bylo v době po úraze a točení nohama na trenažéru bylo skoro to jediné, co jsem mohl tehdy dělat a tak jsem se na to zaměřil. Ale žádný přínos to podle mě nemělo. Sice umím točit nějakou dobu i 100 otáček za minutu, ale je to k ničemu, protože je člověk hned udýchaný a vysoko tepe. Kadence u běhu je pro mě neznámá oblast a i přes pár článků v Triathlete magazine se ji snažit měnit nebudu. Pokud by to někoho zajímalo, mám ji kolem 82 spm (stride per minute).

U snímače na kolo jsem předem věděl, že když ho spáruji s Garminem, stejně se bude rychlost brát z GPSky. Takže jsou dvě možnosti - buď nechat zapnuté GPS a pak je tam ten snímač víceméně jen na ozdobu (využije se v tunelech a na kadenci) a nebo vypnout GPS a pak se berou obě veličiny ze snímače. Ale zase přijdete o profil a trasu.

Očekával jsem tedy stejný systém i u snímače na běh. Ale byl jsem mile překvapen. Po spárování se totiž objeví menu, kde si můžete vybrat, jestli bude aktuální rychlost brána z GPSky nebo ze snímače. Takže můžete mít všechno - trasu, převýšení a vzdálenost z GPS a zároveň přesnou aktuální rychlost ze snímače. Snímač je navíc opravdu miniaturní.

Nový snímač od Garmina a starý od Polaru


Defaultní nastavení Location v Garmin Connectu

Kdo občas kouká kdo a kam běhá nebo jezdí v jeho okolí, taky se určitě setkal s tím, že musí po kliknutí na Explore Activities pokaždé přepsat "Location" na svoje okolí - v mém případě Liberec. Defaultně je tam totiž např. Mexiko. Dá se tomu vyhnout, i když by bylo mnohem elegantnější to implementovat přímo do aplikace. Navíc tato metoda funguje jen pro Firefox. Ale cca 57% návštěvníhů blogu Firefox používá, tak snad má smysl sem ten postup napsat. Je následující:

1) nainstalovat doplněk Redirector (ke stažení zde)
2) kliknout na Explore Activities
3) přepsat Location na nějakou svou
4) potvrdit tlačítkem "Search"
5) po načtení stránky zkopírovat celou adresu v adresním řádku do schránky
6) Kliknout zase na Explore Activities, ale tentokrát pravým tlačítkem a vybrat "Add link URL to Redirector"
7) do pole označeného "Redirect to" vložit adresu ze schránky
8) Povrdit tlačítkem OK

Hotovo. Při příštím kliknutí na Explore Activities vás to hodí rovnou do vaší lokality.


Slučování tréninkových logů

Jinak také slučování souborů tcx. Soubory gpx vám sloučí kdeco (za všechny třeba gpsies). Ale tcx skoro nic. Narazil jsem na tohle vlákno, kde je odkaz na skvělý javový prográmek (CombineActivities.jar), kam dáte dva soubory a vyleze vám z toho jeden sloučený. Jediná podmínka je nainstalovaná JAVA. A k čemu je to dobré? No třeba když si na závod zvolíte Multisport Mode a Garmin Connect vám to rozseká na 5 částí (tři disciplíny a dvě depa), tak si to zase můžete pěkně spojit.

na ukázku MammothMan


Záhada na konec


O tom, že SWIM MODE zaznamenává při plavání cik cak čáry už jsem psal. Ale po tom, co jsem použil výše zmíněné sloučení souborů, se trasa plavání zobrazila krásně rovně. Nechápu to. Ale jen v Playeru a jen u tohoto výsledného záznamu. Ve zdrojovém souboru pro plavání ne, ani v detailech výsledného záznamu. Tady je odkaz. Je tam vidět i jak je posunutý start oproti molu i jak jsem přejel první bojku v prvním kole a jak jsem přejel trochu druhou a jak mi to ve druhém kole ujíždělo před bojkou doleva.

pondělí 18. července 2011

Týden 11. - 17. 7. - Sviňácký streptokoci

Těšil jsem se na pozávodní odpočinkový týden. Prst, který se zdál být jen naražený z beach volejbalu a nijak zvlášť nebolel se nelepšil a navíc se začal otok šířit. Tak jsem hned v pondělí naběhl k doktorce. Ta mě poslala na chirurgickou ambulanci, ale rentgen byl ok a doktor jen nevěřícně kroutil hlavou co by to mohlo být. Poslal mě domů a pokud se to nezlepší, kontrola za týden.

V úterý jsem tedy šel lehce zaplavat - převážně s piškotem a po práci konečně projel nový plášť na zadním kole bika. A rovnou na Ovčí horu, kterou jsem zase nevyjel. :-)

Ve středu ráno plavecký motiv 5x200/mezi 30", který už jsem plaval za posledních 14 dní potřetí a teprve tentokrát to vypadalo jako časy z dubna, kdy mi to docela plavalo. Odpoledne jsem se jel volně projet na silničce do Frýdlantu a zpět přes Oldřichov.

Ve čtvrtek ráno jsem vyběhl zase volně na 12km a nějaké kopečky byly, ale spíš jen tak na pohodu. Odpoledne před saunou jsem dal 500 metrů technických cvičení a 500K na čas. Zázrak se nekonal. :) Večer ještě krátký běh se Zuzkou.

Na páteční ráno jsem byl omluvený s quassarem na společný běh a běželo se nám spolu myslím dobře. Probrali jsme všechno možné a dalo to skoro 14km.

Protože se prst nezlepšil, šel jsem zase na kontrolu na chirurgii. Tentokrát mě doktor poslal na infekční. Tam vydedukovali, že by to mohla být růže (Erysipel) i když jsem neměl žádné počáteční příznaky (nevolnost, bolest hlavy, teploty ani zimnici) a navíc růže bývá na nohou a obličeji a já ji mám na ruce. Ale ať to je cokoliv, nasazená léčba penicilínem zabírá a už se to nešíří. Myslel jsem si, že je to nějaká dávno vymizelá nemoc, ale není. Může se do těla dostat nějakou oděrkou a je způsobena streptokoky. Podle doktorky jsem se měl vyhnout extrémní zátěži, ale nějak jsme si přesně neujasnili pojmy :).

Odpoledne jsem dal lehce mtb a v sobotu jsem po volném 22km běhu a 83km kole prozvracel celý večer. No těžko říct, jestli by to tak dopadlo, i kdybych ležel doma na kanapi, ale podle některých internetových zdrojů je to normální reakce na léčbu penicilínem.

Takže v neděli jsem byl nevyspalý a ráno o černém čaji a rohlíkách, ale během dne už mi bylo lépe a jeli jsme za Zuzčinou kamarádkou na opékání pochutin spojené s výletem. No výlet je tentokrát silné slovo. Ušli jsme asi 4 kilometry slimáčím tempem a dalo mi to zabrat víc než ten sobotní 22km běh. Navíc tam byla sestra té kolegyně, která byla den předtím na tenisovém turnaji a taky jí moc chodit nešlo, takže takový spolek lazarů. :)

Na malinách :)

Ale po výletě jsme se pustili do naložených olomouckých tvarůžku a ty byly výborné. Opekání bylo bezva. Schoval jsem se do kůlny do stínu a chvílemi podřimoval. Hráli jsme Černé historky, tak jsem vždycky dělal, že přemýšlím a spal. :-D

Bersekr


úterý 12. července 2011

Garmin - Quick Release Kit

Kromě Garmina samotného jsem si pořídil ještě Quick Release Kit, který umožňuje mít při plavání Garmina na ruce, pak ho připnout na kolo a pak zase na ruku na běh. Trochu jsem měl strach z toho, že ho při plavání ztratím, ale kdo se bojí, nesmí do lesa a navíc recenze poslední verze tohoto kitu vyzněla přiznivě. Navíc fakt není moc pohodlné pořád otáčet ruku a hlavně to kazí aerodynamiku. :-D Třeba na MammothManovi to ale moc poznat nebylo. :)

Tělo přístroje s adaptérem

Upravený řemínek

Zeshora to vypadá stejně

Zboku je ale poznat rozdíl

Rozdíl mezi původním uchycením a tímto je cca 7 milimetrů. Drží to pevně a jde to velmi ztuha zaklapnout a při sundávání je to to samé. U držáku na kolo to jde mnohem snadněji, ale také nehrozí samovolné uvolnění. Při běhu se to nijak neklepe a po chvíli o tom člověk ani neví, což je stejné jako u nošení Garmina bez této sady.

Držák na řidítka nebo představec

Nacvaknutý Garmin

pondělí 11. července 2011

Týden 4. - 10.7.

V pondělí jsem dal úplné volno. V úterý dva desetikilometrové úseky na kole a navečer ještě kilometr v neoprenu na přehradě.

Ve středu jsem si jel projet větší část trasy MammotMana, což s cestou tam dalo 77km. Pak ještě plavčo na přehradě a večer běh se Zuzkou po cyklostezce. Zuzka běžela stejnoměrně a já běhal stovky a pak zpět k ní a tak pořád dokola.

Ve čtvrtek jsem byl zase plavat, tentokrát v bazénu a nějak to po tom plavání v neoprénu nešlo. 800K s piškotem za 15:32 ještě dejme tomu, ale dvoustovky v časech: 3:59, 4:07, 4:08, 4:08, 4:08. Jsou tak akorát na chození kanály. Polehčující okolnost je předchozí únava mých neplaveckých rukou plaváním na přehradě. :) Po plavání už jen sauna a masáž. Zkusil jsem poprvé masáž rukou a docela dobrý, ale záda jsou lepší.

V pátek jsem se byl jen rozjet před závodem, v sobotu byl závod a v neděli jsme šli na výlet. Výlet to byl bezvadný. V lese sice bylo taky vedro, ale ne takové jako na volném prostranství, ušli jsme 16km, pekli buřty a sýr, lezli po stromech a kochali se vyhlídkou.



Všechny fotky jsou tady.


Týdenní přehled

neděle 10. července 2011

MammothMan

Kdybych to měl říci jednou stručně, by to opak Czechmana. Profilem, povrchem, počtem závodníků, ale hlavně mým výsledkem. :) Vlastně už od Czechmana beru příležitostně AntiCramp a před závodem jsem zvýšil dávku na maximální doporučenou a bral po dvou kapslích i na kole. Plánoval jsem si vzít krabičku s kapslemi i na běh, ale rozsypaly se mi v brašničce.

V Radvaneckém rybníku, kde se odehrávalo plavání jsem už jednou závodil. Bylo to loni na Samuel XC Triatlonu, ale to jsem si nevzal neopren a voda byla ledová (byl to asi poslední loňský triatlon vůbec a konal se až někdy v září). Okolí Sloupu je opravdu krásné. Lesy, kopce - ideální na vandr. A taky na triatlon.

Na start jsem se jako obvykle dopravil vlakem a hned po příjezdu potkal Majka. Tak jsme pokecali a já se začal pomalu připravovat. Obloha byla bez mráčku - přesně podle předpovědi. Postupně dorazila Daniela s Jindrou, Michal Jalovecký, Martin Rexa s Milošem jako doprovodem a taky hvězdy jako Karol Džalaj a Petr Vabroušek.

Start

Na start se muselo buď doplavat nebo dojít po břehu. Jako většina ostatních závodníků jsem zvolil plavání, abych se trochu rozplaval a usadil se neopren. Následoval start a protože jsem se strategicky postavil doprava dozadu, plaval jsem celou dobu sám a s nikým se nemlátil. Plavalo se mi příjemně - modré nebe, zelené stromy, nikdo, kdo by mi šmatlal po nohách - prostě idylka. Strnu dýchání jsem volil podle toho, kde bylo slunce a byl tu první výlez z vody. Schody jsem vzal po dvou a po chvíli už jsem byl zase ve vodě. V mém případě se nedá očekávat ladná šipka, ale spíš něco takového:

:-)

Druhé kolo bylo podobné, jen mě už trochu bolely ruce a po druhém skoku do vody už jsem strany střídal celkem často a břeh se ne a ne blížit. Po výběhu z vody jsem si hrál s Garminem místo toho, abych si začal rozepínat neopren, takže jsem přiběhl ke kolu a měl ho stále na sobě a zapnutý. :-) Ale dolů šel rychle a holky v depu byly bezva pomoc při skládání věcí do pytle, tak bylo depo i tak časově v normálu. Pár vteřin jsem ztratil tím, že jsem vyrazil ze svého místa v depu na špatnou stranu, ale bylo to opravdu jen pár kroků.

"Pane, jedete na špatnou stranu."

"Jo to už je ta správná."

Trasu kola jsem měl velké většiny projetou ze středy a byla to opravdu výhoda. Člověk věděl, co ho čeká za horizontem a jestli tedy může zabejčit a pak se pošetřit z kopce nebo radši jet v klidu dlouhý kopec. Na kole jsem nejel takovou kudlu jako na Czechmanovi a kromě začátku, kdy to bylo po plavání kolem 160 tepů jsem to držel až na výjimky pod 150. První kolo jsem jel rychleji, ale sjíždět další závodníky jsem začal spíše až v dalších dvou kolech, kdy jsem malinko zvolnil, abych se neutavil ještě před během. Pár lidí jsem předjel (odhadem tak 8), ale tradičně největší radost jsem měl z předjetí Daniely. Sice je to holka, ale Czechmana měla za 5:15 a Moraviamana za 11:17, tak je plus mínus na mojí úrovni a je to takový můj virtuální soupeř. :-)

První okruh cyklistické části

Trasa kola byla spravedlivá, hákovat se snad ani pořádně nedalo, jen by mohl být lepší povrch. Ale kdo vzal hliníkáče jako já nebo Majk, mohl to kulit hlava nehlava (a modlit se, aby neprorazil plášť). Příjemně mě překvapila část trasy ze Svojkova do Sloupu, kde je perfektní asfalt a je to pořád z kopce. Jediné negativum byla malá bolest pravého kolene od začátku třetího kola. Je to to koleno naražené při skákání na biku. Tentokrát jsem na nerovnostech neztratil kontaktní čočku jako na Czechmanovi. Ztratil jsem ji až asi 500m před druhým depem při motání Českou Lípou.

Před přechodem na kolo jsem si přehodil z brašničky MagnesLife do kapsy kombinézy, v tašce s běžeckými botami jsem měl další a ještě jeden gel a tak jsem vyběhl z druhého depa jako taková malá mobilní protikřečová občerstvovačka. :)

Kolo je za mnou

Hned od začátku se mi běželo dobře, tempo 4:39 na Garminovi vypadalo sice pěkně, ale bohužel nebylo moc reálné a po chvíli se průměrné tempo ustálilo někde kolem 5 minut na kilometr. Čekal jsem kopce, zvěsti před startem hovořily o kopci se sklonem 12%, ale jeden byl dokonce 14%, ale kupodivu mi ty kopce nijak nevadily. Sice jsem zpomalil, ale křeče ani přecházení do chůze se nekonalo. V nejprudším kopci jsem dokonce asi 30 metrů uvisel Petra Vabrouška. :) Průměrné tempo prvního kola bylo 5:02.

Ve druhém kole běhu

Do druhého kola jsem vybíhal v závěsu za jedním ramenatým borcem. Držel jsem se ho do první občerstvovačky, ale pak zastavil a měl nějaké problémy, tak jsem držel tempo dál a zpomalil až v druhém kopci. Občerstvovačka těsně před obrátkou byla skvělá. Hlavně další voda na polití, ale vhod přišel i meloun, který jsem si pak bral pokaždé. Druhé kolo bylo tempem 5:12, takže trochu zpomalení, ale Majka jsem stahoval víc a víc. Věděl jsem o něm už od začátku běhu, ale bylo mi jasné, že ho neseběhnu. I když mít běh o kolo nebo dvě víc, nemá šanci. :) Ale mít mě za zadkem, asi by taky zrychlil. Na začátku třetího kola běhu jsem dal MagnesLife, protože mě v druhém kole do kopce trochu tahala lýtka a proč si nedat, když už to tahám sebou, že jo?

Kochačka na běhu

Třetí kolo jsem začal rychle (pocitově), ale pak jsem trochu zpomalil. Kopce jsem zase vyběhl a ke konci si trochu zazávodil s Petrem Klikou, který měl i přes své jméno na kole dva defekty. Ale utrhl mě. Pak jsem ho chtěl seběhnout, ale nepovedlo se a navíc se ještě jednou obíhalo náměstí a s tím jsem nepočítal. Ale když se ohlížel, bylo vidět, že jsem mu nahnal strach. :-D Třetí kolo běhu bylo tempem 5:15. Chtěl bych moc všem poděkovat za povzbuzování, hlavně Zuzce, Ivče a zombici, jejíž hlášku v nejprudším kopci "Jdi to frekvenčně!" slyším ještě teď. :-) Ale rada to byla dobrá, to se musí nechat. Od cca 5. kilometru jsem na sebe při každém průběhu občerstvovačkou (s výjimkou té na náměstí) vylil skoro celou lahev vody a to mě dostatečně ochránilo před vedrem.

Pohoda po závodě

V cíli nádherná medaile, super triko, polibek od snoubenky :) a úleva. Musím se přiznat, že jsem se na běhu moc netrápil, ale to neznamená, že jsem nemakal. Jen mě nepíchalo v břiše a tak se mi běželo příjemně. Píchání se dostavilo jen při souboji s Petrem klikou a ve finiši. Celý závod byl tedy na hranici komfortní zóny, což sice zní možná blbě, ale přijde mi to lepší, než zápasit s bolestí, která přes psychiku ovlivňuje zpětně výkon. Ještě bych chtěl pochválit sportovní výživu dodanou pořadateli, fakt mi to sedlo. Po tomto závodě začínám mít pocit, že mi teplo opravdu vyhovuje, protože když se dobře připravím, nevadí mi a jen decimuje soupeře. :-)

Časy:
Celkem: 5:45:07
plavání: 0:40:58 (61)
1. depo: 0:02:44 (63)
kolo: 3:15:58 (48)
2. depo: 0:00:57 (13)
běh: 1:44:28 (26)

14. v kategorii (z 24)
37. celkově (z 82 dokončivších)

Výsledky muži zde.
Fotky tady a tady.

čtvrtek 7. července 2011

Plavecké závody

Je prima, že aspoň někdo u nás doma má rád vodu. Je to Bára. :) Stejně jako já má těžký zadek a při plavání jí jde pod hladinu, ale to jí vůbec nevadí. Včera jsem nestihl bazén a tak jsem se odhodlal jít plavat v neoprenu na přehradu (díky Zuzko) a po odplavání cca kilometru jsme s Bárou ještě chvíli blbli. Zuzka nám házela míček a my soutěžili o to, kdo ho uloví první.



Sprint za míčkem

Bára v očích smrt, ale míček je můj. :-)

pondělí 4. července 2011

Týden 27.6. - 3.7. - První týden s Garminem

Původně mělo být pondělí jako tradičně volným dnem. Ráno jsem tedy jen potahal gumy a během dne se stavil na poště pro nový plášť na zadní kolo na bika. Ale měli tam pro mě ještě jeden balíček - dorazil Garmin! A tak jsem ho musel hned po práci jet vyzkoušet. Sice jen volně kolo ani ne na hodinku, ale data na hraní z toho byla, a to je hlavní. :-) Večer ještě poslední letošní volejbal. Jen taková perlička - podařilo se mi objednat 26" plášť, takže ještě nějakou dobu na bika nesednu.

V úterý ráno plavání - opět 800K s piškotem a pak dvoustovky. Nějak jsem se ztratil v počítání a s piškotem uplaval 900m. Pak jsem odplaval první dvoustovku a při druhé jsem chytl křeč do chodidla. Protáhl jsem to a dvoustovku doplaval. U druhé zase prvních 50m ok a pak zase křeč, tentokrát do druhé nohy. Tak jsem to zase protáhl, doplaval prsama s jednou nohou a zbývající tři úseky doplaval s piškotem (aby zase Aldaman neměl řeči :). Odpoledně jsem se jel volně projet na hranice s Německem, ale bylo hezky, tak jsem jel až do Oybinu a pak dlouhým sjezdem zpátky do Žitavy a domů. Dalo to necelých 80km. Večer potřebovala Zuzka vyzvednout u mamky meruňky, tak ještě společný mini běh.

Ve středu jsme byli s kolegy z katedry na výletě. Nebylo to dlouhé, ale bylo vedro na padnutí a tak jsem pak usnul v autobuse. Myslel jsem, že doma vytuhnu, ale v chládku jsem se vzpamatoval a vyrazil na plánované kolo - dva úseky po 20km s průměrem kolem 33km/h. Trochu mě bolely nohy, ale kdy nebolí :) a zase jsme po delší době osedlal Kuotu. Bylo to celé mírně z kopce, takže první úsek průměr 37,5km/h a druhý 32,3km/h (tam už byla vracečka do kopce. Vždycky jsem si říkal, že je fajn někoho potkat a jet společně. Ale tentokrát se mi přihodilo něco, co můj názor změnilo. Jedu na hrazdě, drtím to a najednou mě dojede maník na silničce a pověsí se za mně. To je v pořádku. Pak ale vyjede z háku, jede vedle mě, pozdraví (já taky) a začne se vybavovat. Potud taky ok. Ale když jsem mu řekl, že zrovna trénuju rychlost a že si klidně budu povídat, jen co ujedu zbývající cca 3km, tak sice zajel zase za mě, ale po minutě byl zpátky a zase chtěl konverzovat. Asi špatná krátkodobá paměť či co.

Ještěd od Javorníku

Ve čtvrtek ráno jsem byl na stadionu běhat úseky 2x3km. Pořád mě bolely nohy, ale už tak nějak vím, že bolavé svaly z kola se při úsecích rozběhnou. Dal jsem je tempem 4:02 a 4:06. Přesnost měření myslím přijatelná. Ta klička vlevo, to jsem obíhal ostřikovač trávníku. Odpoledne jsem šel na přehradu otestovat plavecký režim Garmina a ještě to má trochu masařky. Nicméně aspoň jsem zase byl chvíli ve vodě a pak potkal známé z beach volejbalu, a zahrál si jeden set. No a to bych nebyl já, aby se mi zase něco nestalo. Po hře dobrý, ale z pátku na sobotu mi tak otekl levý prsteníček, že mě to v noci budilo bolestí při každém doteku. Z ničeho jiného, než z naražení při volejbale to být nemohlo. Leda nějaká obranná reakce organismu na blížící se svatbu. :-) Večer ještě sauna.

Páteční ranní plavání jsem posouval tak dlouho, až jsem ho posunul na sobotu. Musím si k tomu plavání vybudovat lepší vztah. Třeba si nalepit na dno bazénu nějaké pěkné samolepky. :) Po práci velmi volně 36km kolo a večer se Zuzkou na dráhu. Myslel jsem že si tam bude tak nějak běhat kolečka a já si zkusím Conconiho test. Ale statečně se mnou vydržela až do tempa 4 min/km a až pak odpadla. Po dalších 500m jsem odpadl taky. :-) No a test se nepovedl, protože jsem zrychloval po 20 vt/km a na výsledné křivce nebyl zřetelný bod zlomu. Ten je asi někde mezi 4:40 a 5:00 (spíš k těm 4:40) a tak to musím příště víc rozdrobit. A asi nebudu začínat na 7 min/km. :-) pak jsme vyklusali domů.

Sobotní plavání neprozřetelně odložené z pátku kvůli prstu padlo a jelo se na kolo. Jel jsem trasu, kterou jsem jel naposledy asi před dvěmi lety a zase ji dlouho nepojedu. Kopce, v nich protivítr a ještě k tomu zase pršelo. Ale potkal jsem pěknou značku:

Drogy do škol. :-)

Aby to ale nevyznělo tak pesimisticky, tak vlastně pršelo "jen" na zpáteční cestě, foukalo hlavně na Polském území a oproti tomu minulému tréninkovému záznamu to bylo o 2 km/h rychlejší a přitom asi o 13 km delší. A ty silnice tam pořád hrůza. Navíc mě na každé nerovnosti zabolel ten prst. :)

V neděli jsme chtěli jít na výlet, ale bylo hnusně (od rána pršelo a předpověď taky nic moc), takže by Bára promokla a byla by jí zima. Tak jsem dal zase nějakou tu powerjógu, gumy (u těch prst nebolel) a odpoledne takový trochu krosový běh po Jizerkách. Až na ten déšť to bylo super. Nikde nikdo, místo cest potůčky a místo potůčků potoky. Ze začátku jsem se snažil nenabrat si do bot vodu, ale pak už jsem probíhal všechno přímo. Jen Bedřichovskou přehradu jsem vzal po hrázi. :)

Pokud jde o mou nerozhodnost ohledně deníků, rozhodl jsem se téměř vyloučit MyTrennek, kam budu zaznamenávat jen saunu, abych věděl, jak se mi vyplatila nebo nevyplatila permice a budu používat jen Excel, Garmin Connect a záznam pro trenéra. Ještě tedy Garmin Training Center, abych měl data z tréninku i offline, ale to je bez práce. Ono se člověku nechce nic moc zapisovat ani do toho Excelu, když vidí, jak se to pěkně natáhne do GTC, ale to by zase nebyly grafíky. :)

Poslední tabulka z MyTreneek


První tabulka z GC

Díky Garminu tedy tento týden přes dvacet hodin tréninku, v tom jedno dlouhé kolo, dlouhý běh, úseky na kole a úseky na běhu. Jen to plavání zase kulhá na obě nohy. Ale aspoň tahám. Teď už jen tak volně to šolichat a pak napíchnout mamuta. :)