pondělí 29. července 2013

Týden 22. - 28. 7. - Seč, plavecký závod a Bramberk

Na pondělí jsme si naplánovali lodičky a já měl v plánu odpočinkový den, takže se to hodilo. Lodičky byly fajn. Jen tedy moc nechápu, kdo navrhoval konstrukci lodiček. Při návratu vesel nad vodou mi překážela stehna a veslovalo se mi docela blbě. Tenhle problém jsme měli oba kluci a to jsme jeli tři a loďka byla pro čtyři lidi. Takže při větším ponoru bych si ty nohy musel uříznout, aby se vůbec dalo veslovat. Příště dáme šlapadlo. :)

hausbót

Oheb

V úterý jsem běžel do Třemošnice do bankomatu. Žádný bližší nebyl a Třemošnice vzdálená cca 15 kilometrů se tedy zdála jako schůdné řešení. Začátek byl jasný - kolem zříceniny hradu Oheb na silnici a podél přehrady po žluté. Pak se ale značka začala nějak zamotávat a nakonec jsem se rozhodl běžet v protisměru, což bylo nakonec možná lepší. Do Třemošnice jsem klesal po asi miliónu schodů a běžet to opačně, tak tam umřu. :) Bankomaty tam byly dokonce dva. Tak jsem vybral a koupil si dva koblížky a kolu a vydal se na zpáteční cestu. Když už jsem tam byl, vyběhl jsem si ke zřícenině hradu Lichnice, ale nebyl čas ji zkoumat zblízka. Pořídil jsem jen jednu rychlofotku a musel jsem pospíchat do hotelu na snídani a hodinu angličtiny. V obci Peklo u Kraskova nastalo opravdové peklo, protože koblihy a kola udělaly své a potřeboval jsem na velkou a nebylo kde. Pak už jsem doběhl bez větších problémů. U přehrady to vzal ráno objevenou zkratkou ze silnice na břeh a na hodinu jsem přišel jen o pět minut později. Trochu jsem ošidil snídani, ale po tom běhu jsem ani moc neměl hlad. Odpoledne jsem si byl ještě zaplavat v přehradě.

plastika u Třemošnice

cíl běhu :)

Lichnice

V úterý jsem se jel projet na kolo. Naplánoval jsem si cestu tak, abych jel co nejvíce lesem, ale tam zase číhala hovada. Navíc tam byly rozbité cesty, takže nic moc zážitek. Zkrátka se tam lépe běhalo než jezdilo na kole. Mít tam celopéro, bylo by to lepší. Narazil jsem na pěknou rozhlednu, ze které toho ale moc vidět nebylo. Navíc jsem se docela bál. Ale když už jsem těch 10 korun zaplatil, vylezu až nahoru. :-)) Podle informační tabulky byla výška plošiny 39 metrů. Mně to přišlo spíš jako 100 metrů. :)

rozhledna Zubří

Ve čtvrtek, poslední celý den pobytu, jsem si šel ráno jen lehce zaklusat, po obědě jsem dospával běžecká rána a odpoledne jsem byl plavat. Na páteční ráno jsem si naklikal trasu po modré. Část už jsem jel na úterním kole, ale všechno se nedalo. Byl to pěkný lesní fartlek. Začátek z kopce rychlejší, pak pomalu, pak do kopce po vrstevnici mezi kořeny a nakonec kousek po asfaltu. Kolem Ohebu jsem běžel asi už počtvrté, ale konečně jsem si ho pořádně prohlédl a zjistil, že tam není jen ta jedna věž viditelná od přehrady, ale i zbytek brány a další zdi.

Oheb

potvory vylézaly z děr :)

Po obědě odjezd. Spolubydlící mě i s kolem hodil do Havlíčkova Brodu a bylo to tak tak, takže jsem si nestihl koupit pití a do Kolína to bylo docela utrpení. pak už dobrý, akorát nervy kvůli zpoždění a jestli ve Staré Pace počká rychlík do Liberce. Počkal.

naše třída (já, Terka, Adéla, Blanka, Petr, Akiva,
Pavel, Jitka 1 (není vidět), Jitka 2, Alena a Jirka)

V sobotu jsem se probudil a už bylo vedro, tak jsem si řekl, že dám maximálně nějaké to plavání v jablonecké přehradě spojené s popovídáním s kamarádkou a možná večer cvičení. Pak jsem si ale vzpomněl, že je ten den druhá část závodu O krále a královnu jablonecké přehrady. První byla Běh do pohody, který jsem neběžel, takže bych se tím králem nemohl stát, ani kdybych zaplaval jako Phelps. Ale stejně jsem se přihlásil, protože čistě plavecký závod jsem ještě neplaval a tak to měl být jistý osobák. :-) V kategorii open byla možnost jen 1 km, a to mi docela vyhovovalo. Kamarádka mě dopoledne zaregistrovala a tak jsem mohl dorazit hodinu před startem. Atmosféra pohodová, souběžně probíhaly závody na 3, 5 a 10 km. Trochu jsem se rozcvičil a rozplaval a byl tu start. Plavalo se na tři bojky a dvě kola. První kolo ze začátku trochu bitka, ve druhém jsem zase pořád honil plavkyni přede mnou a dvakrát se mi povedlo plavat jí chvíli v nohách. Ale jeden z nás nějak divně kličkoval. :) Bojky byly krásné velké a žluté a tak s orientací nebyl skoro vůbec problém. Ale stejně bylo jistější plavat na mezeru mezi paneláky a na komín, protože těch bojek tam bylo víc (delší trasy měly jiné bojky, taky žluté). Ke konci druhého kola jsem skoro sprintoval, ale pak jsem zjistil, že jsem to neodhadl a cíl se nějak neblíží, tak jsem zase zvolnil. Paní pořád přede mnou. :) na konci prvního kola i v cíli se proplavávalo čipovou bránou ukotvenou na barelech a když jsem plaval do cíle, málem jsem do jednoho barelu narazil. :)

chvíli před startem

Oficiální čas 22:11. Moje vzdálenost 1,29 km, známého Garmin 1,19. V cíli jsem měl pocit, že jsem si natrhl prsní a zádové svaly, což je blbost, ale fakt mě bolely. :) Ještě jsem asi 400 m vyplaval a pak se jen válel na dece. Umístil jsem se 13. z asi 19 (oficiální výsledky ještě nejsou). Večer jsem nakonec ještě cvičit šel, ale jak bylo vedro, smekaly se mi ruce. :)

V sobotu večer jsem si ještě říkal, že když se v neděli vzbudím brzy ráno, vyběhnu dokud nebude vedro. Ale probudil jsem se až po sedmé. Ale protože mě v sobotu (blázen) Honza 12 namotivoval svým 30 km během po hřebenech s minimem stínu, stejně jsem vyběhl. Jenže já se na Leadville nechystám, tak jsem si hezky namočil triko a hlavu, vzal si hodně peněz a mptrojku a cestou dvakrát celý vlezl bez bot a ponožek do jablonecké přehrady a ochladil se. Jednou před výběhem na Bramberk a podruhé po návratu z něj. Docela mě překvapilo, že v devět dopoledne, když už bylo na plážích dost lidí, byl otevřený jen jeden stánek s občerstvením. Takže jsem kvůli tomu musel oběhnout skoro celou přehradu a tam si dal Kofolu. Tedy jen pár loků, zbytek do bidonu a hurá na Bramberk. :-) Běh to byl pěkný. Odpařování vody z trička mě pěkně ochlazovalo a díky litru vody vypité ráno před během a průběžnému doplňování tekutin mi to vedro ani moc nevadilo. Ve stoupání na Jindřichov je podle mapky studánka, ale já ji nenašel. Ale měl jsem tu Kofolu, tak to nevadilo. Cestou jsem viděl krásného slepýše. :)

výhled z trasy podél Prosečského hřebene

provokace u jablonecké přehrady

slepýš

rozhledna Bramberk


z rozhledny

Takže běhám, občas něco zabolí, ale v podstatě si připadám zdravě. Ale běhám hlavně lesem po měkkém povrchu a z asfaltu mám trochu strach.


sobota 27. července 2013

Týden 15. - 21. 7. - Jedeme na Sééč. :)

V pondělí jsme s kamarády běželi pěknou trasu lesem. Nechápu, proč jsem tu neběhal už dřív. Je to sice místy samý kořen, ale zase po měkkém a ve stínu. A navíc s pěknými výhledy.

V úterý jsem se vydal po dlouhé době do Českosaského Švýcarska. Bylo vedro, ale hodně jsem pil (tentokrát jsem pro jistotu vzal kejmla) a na konci jsem ani nebyl vyřízenej. Ale cítil jsem nohy. Holt není najeto tolik, jako loni. Jediná vada na kráse byla ta, že z výletu nemám pěkné fotky, protože to bylo kolem oběda a bylo špatné světlo. :)




osvěžení v Hřensku

Jetřichovice

Ve středu jsem se vrhl do prozkoumávání trasy z pondělka a jak by se dala prodloužit. Naplánoval jsem si to po turistických značkách a abych se vyhnul nejprudšímu kopci (ne, že bych se ho bál, ale kvůli kotníku), tak jsem to chtěl vzít neznačenou oklikou a zabloudil jsem. Správně podle plánu se mi to povedlo proběhnout až v pátek. To jsem ještě trochu prodloužil, protože jsem si vzal gel, pití a mptrojku a běželo se mi dobře.

Čtvrtek byl takový odpočinkový. Ráno klus 7 km, pak kolo 46 km a nakonec kilometr v jablonecké přehradě. Voda byla teplá, ale po vylezení z vody jsem se stejně chvíli klepal jako osika.

V sobotu ráno jsem odjel na jazykový kurz na Seč. Kolo jsem si nechal v úschovně v Pardubicích a jel jen s batohem. Ze Seče do Ústupek už pěšky. Večer jsem šel zkusit vodu v přehradě a plavalo se mi pěkně, ale voda je tam hodně zelená a tak večer zase rýma ucpávající nos.

V neděli ráno jsem si Seč oběhl. Vyběhl jsem brzy, abych stihl snídani a následný program a potkával jsem jen rybáře a jinak ani živáčka. Při běhu jsem zkoušel, jestli není lepší se maličko předklonit. Možná je to lepší. Jak se totiž snažím narovnat krk a ramena (nehrbit se), tak se možná naopak zakláním a to je špatně.

Odpoledne jsem jel autobusem pro kolo. Cesta zpět do Ústupek nic moc. Buď na slunci, nebo rozbité cesty. V obci Třibřichy (:-D) jsem si koupil Míšu a minerálku a hned se mi jelo líp. Když jsem dorazil k nějakému vojenskému objektu a spustil sirénu, bylo mi jasné, že tudy asi neprojedu. :-D Tak jsem musel změnit plánovanou trasu a sjel jsem na silnici, po které to bylo delší, ale zato horší cesta. Další zmrzlina v nedohlednu, ale Ústupky se blížily. V Seči jsem hledal bankomat, ale žádný tam nebyl. Ptal jsem se místních a nejbližší je v asi 15 km vzdálené Třemošnici. Že by plán na běh? :)

Ta anabáze s kolem zní asi komplikovaně, ale půjčovné v hotelu bylo 60,- za hodinu nebo 300,- na celý den a tak se mi to pořád vyplatilo, i když jsem musel platit přepravdu kola, úschovnu a bus. S tím běháním se snažím pomalu a opatrně, ale na té Seči bylo tááááák krásně. :) Tedy až na ta dementní hovada, od kterých jsem měl každý den nějaké nové kousance. Zlatí komáři. :)


z nedělního oběhu Seče


pondělí 15. července 2013

Týden 8. - 14. 7. - Opatrným běžcem

V pondělí už uplynuly 3 dny od opichu a mohl jsem vyběhnout a otestovat, co na to tělo. Ve dnech bez běhu jsem zkusil krajní polohy, ve kterých to předtím zlobilo a dobrý. Tak jsem se těšíl, že to bude v pořádku i na běhu. Večer jsem se jen tak lehce proběhl a pět kilometrů pro začátek stačilo. Kotník nebolel, ale jakoby to v něm žilo vlastním životem. Večer jsem byl zase v Decathlonu a nakoupil gely do zásoby.

Udržuj svou ledničku plnou - kdo si tuhle písničku ještě pamatuje? :)

V úterý běh podél přehrady a většina s dýcháním nosem, abych moc nezrychloval. Všechno drží. Ve středu jsem běh vynechal a dal pro změnu kolo. Plavání je stále pasé kvůli děravé noze. Jel jsem sice jen 50 km, ale musím si po minulém týdnu přece trochu odpočinout. :-) No a stejně mě na kole bolelo lýtko jako tenkrát při běhu, jak jsem musel dopajdat na zastávku a jet autobusem. Ale volná jízda tomu nevadila a druhý den dobrý.

Ve čtvrtek jsem byl běhat s kamarádkou Ivou, kterou taky zlobí noha, tak jsme byli bezva dvojka. Sedm kilometrů uběhlo jako nic a byl tu pátek :) Opět běh s Ivou a ještě s Ondrou, který běžel s činkami. Protože bylo v plánu 5-6 km, naběhal jsem si 5 předem. Společný běh se pak natáhl na 10 a celkem tedy 15 km. Kotník občas zabolí, obzvláště se mu nelíbí kopce, ale dá se to. Jak říkají důchodci: "Když mě to bolí, vím že běžím." :-D Jsem teď takový opatrný běžec. Kaluže přeskakuji tak, abych dopadal na pravou nohu, v zatáčkách zpomaluji a běhám vražedným tempem 5:30 - 6:30 min/km. A mým rajónem je lesní cesta. :-D

V sobotu zase na kolo. Ráno byla pěkná kosa, ale pak se oteplilo a možná až moc. Vydal jsem se projet celou novou cyklostezku, kterou jsem objevil nedávno a je to prostě paráda. Byl jsem tam kolem deváté dopoledne a byl jsem tam skoro sám. Plánoval jsem tak kolem šedesáti kilometrů, ale jelo se mi dobře, tak jsem jel zase zdolat kopec na Sedlíšťku a pak dál na Sychrov a přes Frýdštejn domů. Bylo by to cca 96 km, tak jsem si koupil tvarohovou buchtu a objel to městem a stovka padla. :)


Kryštofovo údolí

most na nové cyklostezce


Sychrov

V neděli zase společný běh. Iva zůstala a Ondra se vyměnil za Ivina manžela Libora. Vybral jsem trasu kolem pivovarských rybníků, kde to je lesem po měkkém a bylo z toho pěkných necelých 12 km. Poslední kilometr mě ale zase bolela pata. V nových botách naběháno cca 30 km, běhám malé objemy, běhám jen přes paty, běhám pomalu, dělám krátké kroky, tak čím to sakra je? Další závažíčko na stranu vah běhu přes špičky. Libor se divil, že mi boty vydrží zhruba 800 km, když jemu vydrží Minimusky asi tak 2000 km. Další důvod...

Takže běhám, není to žádná hitparáda, ale jde to. :-)



pondělí 8. července 2013

Týden 1. - 7. 7. - Poznávací cyklovyjížďky

Tento týden jsem pokračoval v pomalých pětikilometrových klusech a protože je na hlavu běžet pomalu a málo, tak jsem si to v pondělí zpestřil malým testem. Snažím se dělat kratší kroky, aby S-I spojení dostávalo co nejméně zabrat. Takže po rozklusu (no ono je vlastně celé tempem rozklusu :-D) jsem běžel chvíli jako obvykle a pak s větši frekvencí kroku. Pak to samé ještě jednou pro vyloučení statistické chyby. :) Výsledkem je zjištění, že vyšší kadence při stejných tepech vede k výraznému nárůstu tempa. Test budu muset provést ještě jednou, až budu zdravotně v pořádku a budu moci otestovat vyšší rychlost.


Odpoledne jsem jel trasu Virtual Cupu s názvem Okolím Liberce a oproti minule, kdy jsem to jel na starém bajku s padáním řetězu za cca 1:28 jsem to dal za 52 minut a něco. Takže teď potřebuju, abyste to někdo zajel líp (vyhraju polokošili) a nebo to musím zajet ještě o chlup líp a vyhrát držák kola na auto, které nemám. :-D Rezerva tam byla, ale ne velká a večer mě bolelo koleno. Vzkaz liberečákům: Jestli mě odsunete moc dolů, tak si mě nepřejte. :)


Na úterý jsem měl v plánu trasu v horách kolem Žitavy. Ten Virtual Cup mi docela zakyselil stehna, ale plán je plán a tak jsem do Německa přeci jen jel. Trasu jsem měl předem naklikanou v Garminu a byl to docela opruz. Většinou je tahle metoda bez problémů, ale tentokrát mě to táhlo jednosměrkami v Žitavě, pak jsem dojel ke starém nádraží v Eibau a tam byl konec cesty a tak podobně. A zase se nečekaně oteplilo. :-D Pití by mi vyšlo s rezervou, ale kdyby tu trasu dodržel, kdoví, kam by mě to dovedlo a někde uprostřed německého lesa se mi pojít žízní nechtělo. V Hrádku jsem si dal dva koláče a už jsem se chystal vyjet, když v tom vidím, jak si někdo nese zelenou zmrzlinu. Mé srdce zaplesalo, protože pistáciová je moje oblíbená a nikde jsem ji dlouho neviděl. Tak jsem vběhl do stánku a koukám, že to je kiwi. Ale když už jsem tam byl, dal jsem si aspoň ananasovou. :)



v Německu

Ve středu jen ranní mini klus. Na čtvrtek jsem byl objednán na ortopedii s kotníkem. Tak jsem ještě ráno klusl a pak se vydal pro verdikt. Rentgen byl v pořádku, takže asi měkké tkáně. Primář mi to opíchl a řekl, že můžu na kolo. Běh až za dva tři dny. Tak jsem po 4,5 hodinách strávených na ortopedii vyjel na lehčí kolo, ale o kotníku jsem nevěděl, tak jsem jel normálně, jen jsem nechodil ze sedla. Večer začal kotník docela bolet, ale to je prý normální reakce. Druhý den bolet ustoupila a při opatrném propnutí to bylo lepší než před návštěvou doktora. Tak snad... Večer jsem byl ještě plavat na přehradě.

Na pátek jsem si nepoučen z úterka opět naklikal trasu na kolo, tentokrát do Polska k inlinisty opěvovanému jezeru Witka. Opět krok vedle. Kromě rozbitých polských silnic, se kterými jsem tak nějak byl smířen předem, mě to navedlo někam do lesa a jel jsem i rozvodněným potokem. A to jezero nic moc. Normální jezero s nic moc okolím. Nebo jedu vesnicí a po 200 metrech místo cesty tankodrom. Ani nevíte, jak jsem byl rád, že když jsem viděl ceduli "Česká republika". A profil byl hodně zvlněný a ty kopce už pak byly docela úmorné. Kopce mi obecně nevadí (pak je sjezd :), ale tady byly takové samé malé hnusáky. :)

jezero Witka

Ať žije cyklokros. :)

Ve středu jsem si koupil v Decathlonu bezva energetický gel zn. Optonia. Bez konzervantů, chutná jako přesnídávka (jsou 3 druhy), a balení 4x 90 g stojí 49 korun. Energeticky je slabší, proto to větší balení. Fakt doporučuji aspoň vyzkoušet.

přesnídávkový gel. :)

V sobotu ráno cestou na plavání jsem viděl tuhle "myš" a pak na netu jsem dohledal, že je to nejspíš hrabošík podzemní. Plavalo se mi jednu chvíli fakt dobře. Vlastně jako loni, když jsem se v neoprenu trochu rozplaval a jen se převaloval a ono to plavalo. Ale na levou je to bída. Nějak divně se tam kroutím. Při vylézání na břeh jsem se o něco řízl do chodidla a přišel jsem to až doma, když noha rozmrzla a začala bolet.


hrabošík

V sobotu konal půlmaraton okolo Vlasti, který jsem měl původně v plánu běžet. Tak jsem na něj jel alespoň na kole trochu zafandit a něco vyfotit. Vzal jsem to přes Osečnou, abych prozkoumal novou cyklostezku z Osečné do Hamru a je fakt bezvadná. Bylo tam sice dost lidí, ale ještě to šlo a na podzim tam nebude ani noha. A pochutnal jsem si na prvních letošních borůvkách. :)

Na závod jsem dorazil pár minut po startu (to ty borůvky), ale nadjel jsem si a první závodníky odchytil v Radimovicích. Pak jsem až do konce závodu vždycky popojel, vyfotil a tak pořád do kola. Místy to bylo i terénem, ale opatrně to šlo. Jen mě mrzí, že nemám fotky z pěkného místa v lese, protože tam závodníci neodbočili a já je pak místo focení jel nahánět. :-)

V cíli jsem si dal grilovaný hermelín, pivo, trochu pokecal s kamarády, zahnal chuť na další hermelín a pivo a jel domů. Nohy dobrý, ale lehká únava stehen už byla znát. V Hodkovicích jsem ještě zastavil na Tatranku. To byla třetí a poslední stovka tohoto týdne.

Hamerské jezero

nová cyklostezka

borůvky

Ještěd (kdyby to někdo nepoznal. :)

V neděli jsem jel svůj oblíbený 60ti kilometrový okruh přes kopečky a nic zajímavého se nestalo. Jen v Josefově Dole jsem si dal stejně jako miule ruskou zmrzlinu, abych měl síly na závěrečné stoupání do Hrabětic. :) Večer jsem jel na návštěvu k mamce a cestou zpět jsem pojel loukou a chytil křižáka. :-)

Roman Kreuzinger :)

Omlouvám se všem, kteří nesnášejí hlodavce a pavouky, ale letos mám na divoké tvory nějaké štěstí.


úterý 2. července 2013

Týden 24. - 30. 6. - Sportem k trvalé invaliditě :)

V úterý po práci jsem na chvíli vyběhl a po pár km mě píchlo v lýtku, tak jsem přešel do chůze. Po chvíli to opět rozběhl a zase dobrý. Ale za pár minut zase píchnutí a nemohl jsem běžet a skoro ani jít. Tak jsem došel na zastávku a jel domů. Bolelo to i při chůzi. Prostě invalida hadr. Netuším, z čeho to bylo, protože z plavání těžko a zbývá výlet na Smrk a to se mi taky nezdá. Navíc jsem požil pramene mládí a tak by mělo být všechno v pořádku. :)

Pak jsem sportoval až zase ve čtvrtek. Za prvé bylo hnusně a za druhé jsem se šetřil. :) Jel jsem na kolo a od půlky mě bolel zadek. Ale měl jsem pěknou kadenci - průměr 90. S tou novou  kazetou to jde skoro samo. Kadence 90 do kopce není problém. Spíš zapomínám vstávat a bolí mě pak zadek ze sedla.

Od pondělí do čtvrtka byla docela zima a tak jsem byl plavat venku až v pátek a taky žádný zázrak. Samozřejmě v neoprenu, ale stejně mě před spaním bolela záda. Tak jsem namazal ráno Emspomou a jel to rozhýbat na kolo. Houser mi do sbírky ještě chybí, ale nemusím mít všechno. :) Jel jsem svojí tradiční trasu přes Smědavu, ale netradičně jsem vynechal Frýdlant, takže nemám porovnání. Ale stejně jsem se trochu šetřil, takže by to bylo pomalejší. A ten kopec mi přišel nějaký kratší. :)

V neděli jsem byl jen klusat 5 km volně a snažil se o kratší kroky. Takže nic moc týden. Ale příští týden mám dovolenou a jdu k ortopedovi, tak se to snad už nějak rozsekne, protože tohle je na palici a trenérovi už se otvírá z mého poloklidu a pak přehnaných dávek kudla v kapse. A ani se mu nedivím.

V to úterý jsem vyběhl, když se ještě nechytly satelity,
tak to neplatí. :)