pondělí 14. listopadu 2016

Liberecké podzemí a Český Ráj

Na koloběžku se minulý týden skoro nedostalo. Jediná jízda byla v pátek a to ještě jen taková zařizovací (obdoba "běhu pro něco"). Ale povedla se nám konference a její doprovodný program. Prohlídka věže libereckého muzea a návštěva libereckého podzemí. Výhled z věže byl pěkný, ale podzemí mnohem zajímavější.

pohled z věže na Méstské lázně 

převod hodin 

mini varhany se třemi rejstříky

Liberecké podzemí je hodně staré. Nejdříve to byly štoly, které byly později přebudovány na kryty pro cca 1500 lidí s dobou pobytu maximálně 72 hodin. Takže nic moc. :-) Je přístupné s průvodcem, kdyby se tam někdo chtěl vypravit. Je to ale trochu depresivní.

 poučné nástěnky

 depresivní chodby

vstupy se vzduchovými filtry

záložní motor 


kyslíkové bomby 

ruční čerpadlo pro filtrování vzduchu
(šlo pěkně ztuha)

vzduchová místnost

kámoš :-D

štábní místnost 

druhý motor - trojválec Škoda
(viděli jsme ho v akci) 

páteřní chodba 

plán krytu 

A všude plno výstražných cedulí.

V pátek byl už tradiční sraz kačerů a bylo na něm plno známých, takže super pokec. A je fajn potkat někoho s razítkem z mé strašidelné keše. :-) A taky tam mají dobré topinky a pivo ze Cvikova, ke kterému mám vřelý vztah od Lužických sedmistovek. :-)



V sobotu jsme jeli s Pájou do Českého Ráje, do skalního bludiště Kalich. Byl lehký poprašek a skoro ani noha. Na vyhlídkách to docela klouzalo, ale přežili jsme. :-) Objevili jsme zastrčenou tramskou "osadu" s křížem a našli obřího choroše.





maskovaný kříž 



Mám nový krásný nožík Mora Classic No. 2 Trochu jsem začal ulítávat na přežití a tak se šikovný nůž hodí. Dodělal jsem si k němu poutko a pojistku proti vypadnutí z pochvy a hlavně řeže jako ďas. :) A taky jsem si upletl náramek, abychom s Pájou ladili. :)



neděle 6. listopadu 2016

Víkend na Jizerce

Chtěl jsem udělat Páje radost pobytem na chatě Hvězda v Broumově. Ale ani opakované e-mailové dotazy a pokusy se tam dovolit nebyly úspěšné, tak jsme zvolili plán B. A tím byla Jizerka. Pro pobyt jsme zvolili prodloužený víkend a v chatě Pod bukovcem jsme si ubytování zamluvili v době, kdy mělo podle předpovědi ty tři dny pršet. Ale jak se říká: "Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko." Nakonec to tak špatné nebylo. Pája měla skvělý nápad vzít s sebou notebook na filmy. Přijeli jsme v pátek odpoledne, ubytovali se a šli na krátkou procházku po místním rašeliništi. To ještě pršelo, chvílemi mžilo či poprchávalo. :-)

začátek páteční procházky

pusto před Panským domem

Pája s deštníkem :-D

mlha na blatech

a výhled z tepla pokoje

Předpověď na sobotu slibovala dopoledne bez deště. Naplánovali jsme si tedy klasický výlet na Pytlácké kameny. Ono jinam není moc kam jít, pokud nechcete po asfaltu a nebo na Bukovec. :) Opravdu skoro nepršelo, ale docela foukalo. Kousek za Pytláckými kameny jsme to vzali doleva kolem Hennrichova kříže a po cca 1,5 km jsme byli na asfaltce vedoucí do Jizerky.

začátek sobotní procházky 

Jizerka 


Pája překonává bahenní stezku :-)

výhled z Pytláckých kamenů

cesta ke kříži 



Když jsme došli do Jizerky, měl jsem spočítané souřadnice jedné kešky, tak jsme si ještě pár set metrů zašli a našel jsem ji. A díky tomu máme pěknou fotku s Bukovcem. Na ten jsme se nějak nedostali, ale holky (Lea, Renata a Sára) tam byly za nás. :-) S holkama jsem pak chvilku pokecal a pak jsme se chvíli váleli v posteli (už jenom s Pájou :-D). Navečer jsme se ještě šli projít kousek do Jizerky, jestli nemají někde něco dobrého, ale všude už bylo zavřeno.

s Bukovcem  

V neděli jsme tomu moc nedali a šli jen malé kolečko kolem Bukovce, přes Karlovský most a přes Jizerku zpět do chaty. Tam jsem si dali malé občerstvení a vydali se domů. Žádná velká turistika to tedy nebyla, ale to nám nevadilo.

z Karlovského mostu

Jizera

Ve úterý jsem měl velké oči a naplánoval jsem si výlet na Kozákov. Ale nějak mě bolely nohy z posilky a nejelo to a tak jsem dojel jen na Černou Studnici a pak zpět domů. Cestou jsem se ještě stavil u mamky na veganském bramboráku s čínou a tak oslavil mezinárodní den veganství. :-)

ve stoupání do Jablonce 

Černá Studnice - tady už mi nenalejou :-)

Nedávno jsem si koupil časopis o přežití kvůli článku o blackoutu a trochu mě to chytlo a tak jsem upletl Páje náramek z paracordu (padáková šňůra). Má v něm 2+2 metry a ten zelený má nosnost 250 kg. Tak kdyby byla zombie apokalypsa, může slanit k sousedům. :-D

náramek pro Páju

Další výlet na koloběžce jsem podnikl v sobotu. Zase jsem si vzal do boční brašny suché oblečení a navíc plechovku piva, malou termosku s kafem, jedno tofu, nějaké sušenky a přesnídávky v sáčku. Vlakem jsem se zase přiblížil do Křižan a prvních několik kilometrů jsem jel pořád z kopce. Pak spíš rovina, ale bylo krásně. Slunce a foukalo jen málo. Z Křižan jsem to vzal přes Stráž pod Ralskem, Zákupy a Pihel do Cvikova a tam už docela pršelo, ale po hlavní silnici jsem jet nechtěl a tak jsem ji objel po cyklostezce přes Mařenice. Kus za městem Zákupy je jedna stromová keš, ale z popisu nebylo jasné, jak je vysoko. Tak jsem se na ni byl podívat a vysoko byla tedy dost. :-) Tak možná někdy příště. U další keše jsem potkal skupinu kolegů kačerů, tak jsme prohodili pár slov, ale byli takoví plaší. :)

Dubnice

kolega

Tlustec 

 dýně v Kamenici

Ovčácká kaplička

U Nového Boru jsem navštívil pověstmi opředený Čertův mlýn. Keš jsem tam sice nenašel, ale místo to bylo moc hezké. Za Novým Borem jsem odbočil do lesa a po chvíli jsem byl u Havraních skal. Tam jsem potkal sympatickou skupinku domorodců, které jsem požádal o fotku a děti trvaly na tom, že mi udělají i fotku, jak jedu. :-) Zanedlouho jsem dojel do Radvance, místa startu a cíle Lužických sedmistovek. Tam jsem si zavzpomínal a naplánoval další cestu. Nebylo moc možností a vybral jsem si prudkou, ale kratší cestu Údolím samoty. Prudká byla tak, že jsem musel koloběžku nést a potřeboval jsem několik zastávek. Do Cvikova to bylo to by kamenem dohodil a pak už zmíněný "obchvat". Pršelo pořád a do toho ještě kopce a tak přišel vhod zbytek kafe a další sušenky.

Čertův mlýn 

Havraní skály

Jedůůů.

svačinka

Čertova a Panenská skála

nad Údolím samoty

v Jablonném v Podještědí

na nádraží

z nádražní knihovničky :-)

Možná si příště naplánuju cestu s trochu lepším profilem. Kopce na začátek a rovinku na konec. :-D