středa 26. září 2018

Kolobkovandr #9 - Spacák Rallye Křivoklátskem

Další Spacák Rallye je za námi. Z Liberce jsme opět vyrazili s Patrikem vlakem a jelikož "oficiální" trasa začínala v Berouně, naklikal jsem v mapách.cz nejkratší trasu pro silniční kolo z hlaváku v Praze do Berouna. Ale přes Rudnou to nebyla úplně pěkná cesta. :-D No ale pak už to bylo bezva. V Berouně jsme si dali pivo, navštívili vyhlídku, zažili průtrž mračen a pokračovali do Nižboru, kde byl sraz v hospodě. Tam jsme pojedli a popili a za tmy a opět deště pokračovali na spací místo - vyhlídku Čerchov.



Na vyhlídce bylo dost místa pro stany a tak jsem nemusel spát někde v ústraní. V informacích před závodem totiž stálo, že to s rovným místem na té vyhlídce není nic moc. Spát jsem šel až kolem druhé hodiny ranní po vydatném pití portského, kagoru a červeného - ideální kombinace. :-) U vyhlídky byla keš a u ní mlok skvrnitý. Bohužel jsem z něj viděl jen ocásek.



Čerchov

Z vyhlídky jsme ráno odjeli ve třech - s Věrkou a Patrikem. Nejdřív směrem na Křivoklát, kde jsme se měli vyfotit a dali jsme si časj, pivo a kafe (každý něco jiného) a nakoupili zásoby na další cestu. Patrika bolí po úrazu žebra, tak jsme jeli pohodové tempo s přestávkami.


Křivoklát


Morčata rulezzz! :-D

Pokračovali jsme do hospody U rozvědčíka, kde jsem si uvařil čínskou polívku a všichni jsme si dali pivo a pokračovali dál. O pár set metrů dál byla keš na skále. Resp. měla být. Cesta prudkým svahem uvolňovala kameny a ty se kutálely na silnici, okolo nohou se nám s Jakubem omotávalo trní a nahoře na skále bylo krásně, ale z keše zbyl jen háček na borovici.

Kněžská skála

a výhled z ní

Další část cesty vedla podél řeky s výhledem na zříceninu Týřov. To byl další průjezdní bod. Ale cesta tam byla tak spletitá, že jsem byl jediný, kdo tam dojel. Ale bylo tam krásně. Z Týřova jsem se rozhodl jet jinou cestou a to byla možná chyba, protože jsem asi hodinu tlačil do kopce. Pak jsem byl ale odměněn dlouhým sjezdem nejdříve po nové asfaltce a potom lesem. Po szezdu následoval krátký kopec a setkání s kolegy v hospodě v Broumech, kde točí Matušku.


v dáli Týřov


singltrek na Týřov


na Týřově

v Brounech

Další úsek sobotní trasy byl víceméně z kopce a stoupání bylo až na konec. To ale stálo za to. Nedalo se ani tlačit naloženou koloběžku, takže jsme si nosili brašny a koloběžku zvlášť, Věrka sprostě nadávala a všichni jsme byli rádi, když jsme se vydrápali k Aksamitově bráně. Kousek nad ní jsme rozbili tábor. Zase padlo pár lahví portského, ale spát jsem šel tentokrát dříve. Bohužel jsem nenašel rovné místo na spaní, tak jsem vzal zavděk malým dolíkem ve svahu a celou noc se posouval dolů, budil se, posouval nahoru a zase usínal.

Zatím ještě nenadává. :-)

ranní výhled ze stanu



stanovo-hamakové městečko

ranní topinka

Martinka, náš maskot

Po sbalení a najedení jsme vyrazili na poslední společné kilometry do Berouna vzdáleného jen několik kilometrů. Zase trochu pršelo, ale i tak to byl pěkný sjezd zakončený v pivovaru Medvěd. Tam měli dobrou bramboračku a samozřejmě pivo. Litrovku Grizzlyho koupil domů a moc nám chutnalo. Potom jsme s Jakubem odpojili a jeli podél Berounky na Prahu, cestou jsem posbíral pár keší a v Zadní Třebani jsme to kvůli dešti zapíchli a jeli vlakem.



organizátoři

punk's not dead

V Praze jsem měl dost času na přestup a tak jsem zase objel pár keší a pak dorazil v šest večer do Liberce. Měl jsem radost, že mě sice první den trochu bolela kyčel stejně jako ke konci expedice Užhorod, ale druhý den už to bylo dobrý a jen mě trochu bolely svaly. Jít běhat přiměřené kilometry po měsíci bez běhu, tak asi umřu. :-)

Praha

trasa

pondělí 24. září 2018

4000. keš a Český Krumlov

Ne, že bych nějak honil počet nalezených keší, ale 4000 je pěkné číslo. Tak jsem si tu 4000. chtěl najít s kamarády, které už z blogu možná znáte - Hepkou a Hepíkem. :-) Vyrazili jsme do Koberov na poměrně novou pohodovou sérii a jejího okolí. Hned třetí keš byla má 4000. a náhodou u ní byla lavička, tak jsme to hned oslavili.

4000. keš

Slavíme. :-)

Pokračovali jsme po hřebeni, pak na vyhlídku na Suché skály a dále do skalního bludiště u Besedic. Nedaleko něj jsme si udělali hostinu s opékáním a pivem. Pod bludištěm jsme si dali v kiosku pivo (já řidič Radlera) a seběhli k autu s malou zastávkou na střílení z praku. Hepce to šlo moc pěkně.


další keše

Holky to jistí seshora.*
* Tady jsem trochu váhal nad "s" a "z" a tento tvar je prý jediný správný.

Suché skály 

se Suškami

Maloskalsko

Hepka peče. :-) 


skalní bar

Nemělo to chybu.

I Kesi byla spokojená. :-)

kačerská trikolora s pamlskem 

práčata


Jedním ze svatebních darů byl víkend v penzionu Nostalgie v Českém Krumlově. Vzhledem k absenci dálniční známky na našem vozidle byla cesta tam i zpět téměř celodenním dobrodružstvím a byli jsme rádi, že Krumlov nabízí své krásy na tak malé ploše. :-D První večer jsme si prošli měso i zámek. Druhý den pršelo, tak jsme si udělal čtenářské dopoledne, část odpoledne a až kolem třetí jsme šli na oběd a na prohlídku zámku. 

oběd cestou :-) 

zámek 

pozornost podniku 

knihomolové 

vodáci

opět zámek

Zašli jsme i na surrealistickou výstavu, která byla zajímavá, ale ne úplně naše krevní skupina. Ale chtěli jsme vidět sklepy. Taky jsme navštívili obchod s hudbou, kde Pája nechala asi 3.000 za CD s historickou hudbou a má už nakoupeny dárky pro blízké na následující vánoce a různá výročí. A co nekoupila ona, to jsem koupil já. :-D


výstava 

Hurá, jídlo! :-)

A CDčka. :)