pondělí 30. března 2015

Před oběhem Liberce - česnekové koberce :-)

Blíží se Perun a taky byl za dveřmi kopcovitý oběh Liberce a tak jsem se v úterý zase vydal na kopcovitý běh. Nahoře u Maliníku jsem potkal dva bikery, co byli očividně rozladění ze sněhu, tak jsem je potěšil zprávou, že ještě tak 500 metrů a bude sucho. Našel jsem pár kešek a seběhl dolů do Liberce.

Sněhulák

Ve středu se mi ve sportovní hale povedl zase muscle-up a to i dvakrát za sebou a tak jsem zkusil třetí pokus natočit a vyšlo to. :-) Snad už to konečně zlomím a půjde pokaždé, kdy budu odpočatý. :) Jak říkám pořád, vypadá to docela jednoduše, ale je to peklo. :-) A mám z toho obrovskou radost.


 
Ve čtvrtek jsem běžel zase směr Rudolfov. Čekala tam na mě jedna keška vyžadující lezení po skalách a to mě bavilo. Sice jsem spočítal napoprvé špatně cílové souřadnice, ale o to sladší byla odměna. :-) A objevil jsem novou cestu. Sice šíleně strmou, ale mohla by se někdy hodit.


Mešní skála
(sloužily se zde mše v době morové epidemie)

Vzhledem k nedělnímu oběhu jsem se v sobotu šetřil. A i když mělo být sychravo, jel jsem na výpravu za medvědím česnekem. Autobusem jsem se vyvezl až do Noviny a pak scházel krásným Kryštofovým údolím. Důvodem prodloužení byl zase geocaching. :-D Úspěšnost byla 50%, ale hlavní bylo najít medvědí česnek.

viadukt v Novině

nádraží

ježibaba na stromě :)

orloj

Nejdřív jsem našel místo, kde to vypadalo takto. Sem tam lístek. Ale byl jsem rád, že jsem našel vůbec něco a poctivě sbíral, až jsem měl pocit, že by to mohlo stačit. Pak jsem šel k silnice a co myslíte? Dál byl úplný zlatý důl. Klasika. :-)

první naleziště

test, zda nejde o jedovaté konvalinky

svačina

plantáž


Doma jsem se hned vrhl na zpracování. Tyčákem poixovat, přidat vlašské ořechy, sůl a olivový olej a ještě trochu pomixovat a listí mizelo bleskovou rychlostí. Výsledkem jsou tři skleničky česnekového pesta plus trocha vzorku, který jsem snědl večer s těstovinami. Je to moc dobré, ale hodně slané, tak to spíš budu přidávat do různých jídel.

pesto

Ještě pár fotek z přípravy na neděli. S příspěvkem čekám na fotky, ale můžu prozradit, že skoro celou dobu pršelo, mžilo, mrholilo a podobně. Ale doběhli jsme v pořádku. :)

itineráře

proviant


pondělí 23. března 2015

Rozhledny

Oběh Liberce se blíží a tak bylo načase do toho trochu šlápnout. Po nedělním semináři nebo pondělním cvičení mě trochu brala záda. Jako bych si tam něco skřípl, ale zároveň byla taková příjemně uvolněná. Postupně to pak během týdne odeznívalo. Počasí přálo, tak jsem v úterý poprvé provětral pětiprsťáky a docela dobrý. Lýtka pak pár dní bolela, ale nic tragického jako když jsem v nich vyběhl loni jen sem tam. Prostě jak to kdysi řekla Jitka: "Neřeš to tolik a prostě běhej." :-) Večer neplánovaná sauna.

letos poprvé

Ve čtvtek bylo zase krásně, tak jsem vyrazil směrem na Milíře, tj. zase do kopců. Našel jsem pár kešek a před barákem ještě obíhal popelnice, aby to byla čistá dvacka. :-) Omylem jsem se i vyfotil printscreenem a ta fotka mi přijde docela vtipná. Mimochodem, je ta selfie nebo to selfie? U "selfíčka" bych věděl, ale to odmítám používat.

z rozhledny Císařský kámen

nechtěné/á selfie :)

Odpoledne se konala v Praze v Corleone tradiční běžecká hospoda a opět to bylo vydařené. Pivo teklo proudem a mě bolela ráno hlava. Pil jsem i za Pulce, který byl po nemoci s cucal vodu a čaj. Takže za to může ona. :-D


A na víkend jsem si přichystal bonbónek. Trasu po rozhlednách v okolí Jablonecka. Ne všech samozřejmě, ale i tak to bylo výživné. Navíc mě překvapilo množství sněhu v některých vrcholových partiích. Prosečský hřeben běhám každou chvíli, tam byly sněhu jen zbytky.

Prosečský hřeben

zatím dobrý

Po seběhu z hřebenu kousek před Jabloncem jsem narazil na lákavou možnost odpočinku. Ale protože mě jen tak něco nezlomí a měl jsem v nohách jen asi šest kilometrů, bez problémů jsem odolal a běžel dál. Svůj podíl na tom měla i jinovatka matrace pokrývající. :) Doběhl jsem k přehradě Mšeno a od ní už to bylo jen stoupání na Bramberk. Tam byl sníh jen v posledním úseku a ne moc zledovatělý, takže mě ani moc nezpomaloval.

lákadlo na trase

mezi Jabloncem a Bramberkem

Bramberk

Z Bramberku to bylo pořád z kopce. Nejdřív trochu o držku, ale pak už v pohodě bez sněhu prosluněnými loukami. Dalším cílem byl Finkův kámen. Opravdu krásná vyhlídka (hezčí než na fotkách), o které jsem nevěděl a narazil na ni až při klikání trasy na mapě. Přestože tento běh byl spíše kochací než keškovací, tady zrovna keška byla a dokonce jsem potkal i jejího zakladatele. :-) Prohodili jsme pár slov a mazal jsem dál.

mezi Bramberkem a Finkovým kamenem

Smržovka z Finkova kamene

Finkův kámen

Průběh Smržovkou nabízel možnost doplnění zásob, ale nebylo to potřeba, protože dětských pytlíkových přesnídávek jsem měl plný batoh a vody taky ještě dost. A taky jsem se těšil na kalorickou pivní bombu na Černé Studnici, která byla ale v tuto chvíli v nedohlednu. Dalším cílem byla totiž Nisanka. Na tu se skoro ani neběželo do kopce. Z mého pohledu je to mezi těmito pěti rozhlednami taková popelka. Není vysoko a není taková majestátní, jako ty zbylé čtyři. Ale taky je hezká. A je u ní keška. :)

Nisanka

Od Nisanky to bylo kousek z kopce a pak dlouhý kopec nahoru. To se běžet nedalo a i tak jsem byl docela vyflusaný. Červená turistická značka vede po sjezdovce a na jejím vrcholu jsem si hezky sedl a fotil. Mít něco tuhého k svačině, sním to tam. Jakmile jsem vběhl do lesa, zase cestu pokrýval sníh a také se to zvedlo. Byl to sníh zledovatělý a bežet moc nešlo. Ale aspoň jsem se mohl přidržovat zábradlí. Posledních 100 metrů jsem běžel, aby měly na vrcholu případně se vyskytující děti sportovní vzor. :-D

ze sjezdovky

stoupání na Černou Studnici


Černá Studnice

dobyto, dobit - čeština je krásná :-)

V restauraci jsem si dal černého Krakonoše, ale nebylo to po těch sladkých gelech ono. Takže příště s sebou slané sušenky, sníst a pak až si dát pivo. :) Následný čtyřkilometrový seběh byl poslední, ale prvních několik set metrů to bylo spíš balancování na umrzlém sněhu. Pak už jsem to jen dorazil do plánovaných 35 km a to vyšlo akorát na autobusovou zastávku.

nesladký Krakonoš

boty už mají dost

účes a la Zoolander

Ben Stiller (film Zoolander)

profil s vyznačenými rozhlednami

Co se týká změny došlapu, tak když jsem začínal běhat přes špičky a vyběhl kopec, tak jsem si ulevil došlapem na patu. To už nedělám, protože mi došlap na patu přestává být příjemný. Taky už nemívám pocit zatuhlosti v oblasti kostrče po delším běhu. V neděli jsem si udělal keškovací procházku a večer zašel do sauny. Opět bylo nádherně, ale mrazivo.

Liberec z Lukášova


úterý 24. února 2015

8. - 11. týden

Jak tak sleduji spřátelené blogy, tak se nám to nějak rozběhává. Jitčin manžel se přihlásil na závod, Martinin D trénuje na ultra a evropské jádro ITB se jen tak letělo proběhnout kolem Londýna. To bude rok. :-) Já teď chvíli nepublikoval, protože jsem usoudil, že nemá cenu jen popisovat, co se děje, když se nic moc neděje. Kdo četl Babičku, ví, co mám na mysli. Takže to bude takové zhuštěné a snad i zajímavější.

22. 2. jsem se rozhodl opět spojit běh s keškováním. Nahrál jsem si tedy do mobilu keše Vořechovic powertrailu, dojel busem do Českého Dubu a vyrazil. Kešky se hledaly snadno a po asi třech hodinách jsem dorazil do Hodkovic se 44 ulovenými krabičkami. Až doma jsem zjistil, že jsem si nenahrál všechny a budu tam muset znovu. Na mapce jsou zelené neulovené a smajlíci ulovené. Možná to nechám na léto na kolo, protože to byla skoro samá silnice a nic moc výhledy.

Když se daří, tak se daří. :)


Boží muka

Na následující fotce jsou řepové karbanátky, zkráceně řepanátky a je to fakt žrádlo. Receptů je plný internet, jdou udělat i se sýrem a jsou krásně červené. Jako tatarák. :-D

řepanátky

Ve čtvrtek ráno jsem vyběhl, jako poslení dobou pokaždé, s rádiem Evropa 2 v uších. Doběhnu pod první kopec, slunce ozařuje jinovatku, v rádiu začíná písnička Beat i od M. Jacksona a tak nešlo odolat. Ke konci to bylo trápení, ale vyběhl jsem ho.

V Liberci se bude otevírat raw bistro. (Raw potraviny jsou tepelně neupravené nebo upravené do 42 °C a většinou jde o rostlinnou stravu. Ale tatarák tam v podstatě patří taky :-)) V práci jsme se domluvili na ochutnávce a bylo to vynikající. Bude to asi dost drahé, ale sem tam pro zpestření rád zajdu.

raw ochutnávka

V sobou jsme byly na kratičkém výletě v okolí Lidových sadů a poprvé jsme využili vychytávku, kterou vymyslela Pája - párky v termosce. :-) Je to trochu ujetý, ale moc nám chutnalo. :) Další vychytávkou je dát horčici do zavařovací sklenice. Nemůže se v batohu otevřít.

na Jezdci

žulový lom

svačina

jaro se blíží

V neděli jsem šel zase dlouhý běh a zase nic moc počasí. Ale našel jsem kešku Garfielda a viděl jak bledule, tak sněženky. Běžel jsem trasu, kterou jsem běhával jako trénink na svůj první maraton v roce 2006, tak jsem si pěkně zavzpomínal.

Garfield



Přes týden se kromě běhu a posilování zase nic nedělo a tak byl vrcholem týdne zase nedělní výlet, tentokrát delší a pro změnu v okolí Frýdlantu. Frýdlant má totiž lepší počasí - polské. :-) Okolí Harty je moc hezké a výlet se vydařil.





V pondělí jsem si koupil běžecké boty z Lidlu. Dříve bych to neudělal, ale četl jsem docela dobrou recenzi a taky běhám už více přeš špičku, takže horší tlumení nevadí. Zato jsou boty docela široké, což mi vyhovuje. A za 499,- jsem to prostě musel zkusit. První testovací 5kilometrový běh dopadl dobře, ale jak jsem odvykl běhu přes patu, tak mě z něj bolí okostice a jak jsem později zjistil, je jedno, jaké mám boty. To je mimochodem problém, který mě trápil v mé krátké triatlonové kariéře každý podzim při zvyšování kilometráže před maratonem.

boty Crivit

V úterý ráno jsem byl plavat a protože mě to už moc nebaví, vzal jsem si pro zpestření packy. Chtěl jsem si vzít i plavecký šnorchl, ale zase jsem ztratil kolíček na nos. Plavání s packami je mmohem zábavnější, protože jste hned na druhé straně. :-) A ani jednou jsem je neztratil, takže technika nějaká taky zůstala.* Odpoledne jsem byl běhat a zase vyšlo počasí. Objevil jsem Císařskou alej, o které jsem sice věděl dříve, ale netušil jsem, jak je dlouhá.

* Packy jsou připevněné jen na prostředníčku gumičkou a kdybych položil ruku do vody blbě, hned mi sjede z ruky. Proto se používají i na nácvik techniky.

Císařská alej

V pátek jsem byl s kolegou z práce letos asi neposledy na běžkách a bylo to zpočátku zase trápení, ale pak to jelo jako o život. Večer jsem byl s kamarády doplnit vitamín B12 a v sobotu pak s mírným bolehlavem šel kocovinu vyběhat. Ale až odpoledne, protože dopoledne nebyl bolehlav mírný. :-) Nepřeháněl jsem to, protože jsme se chystali na irský bál, kde jsou lýtka potřeba.

 důkaz :)

zase po dlouhé době selfie :)

Bál (správně Slavnosti sv. Patrika) byl úžasný. Probíhalo to jako historický ples, tj. chvíli byla výuka tanců a pak se tančil každý podle sebe, ale navíc bylo zábavné vystoupení s tancem a hlavně taková rodinná atmosféra. A ty irské a skorské tance jsou zábavné i tím, že se často střídají partneři. Na nohou jsem měl pětiprsťáky a tak dobře se mi skočná polka ještě nikdy netancovala. Fakt paráda. A konečně jsme vyhráli v tombole. Já nějaké chemické dětské bonbóny a Pája přívěšek. Ale aspoň něco. :-) A jako člen ITB musím zmínit výborné černé pivo Merlin (14°).

 scénka

výuka tance

taneční ukázka

V neděli jsem byl na semináři Pohyb I. Všichni se nějak hýbeme, někteří se snaží hýbat lépe. Lektorem byl Petr Růžička, jehož blog rád čtu a tak když se naskytla možnost zúčastnit se libereckého semináře, neváhal jsem ani minutu. Bylo to trochu teorie, ale hlavně praxe. Jak se hýbat, jak se rozcvičovat, o různých druzích síly, o limitech lidského těla a tak podobně. Zapotili jsme se, ale nebylo to na umření. Hlava dostala taky zabrat. Cítím trapézy, třísla a trochu záda a počítám, že zítra to nebude lepší. :-) Malá ukázka.