pondělí 25. ledna 2016

Běhání ve sněhu

Tak jsem zase tady se svým přehledem běhů a dalších taškařic. :-)

Předminulý týden byl takový línější, nic moc se nedělo. V týdnu jsem šel dva svižnější běhy (tempa 4:04 a 4:59), ale nebyl v tom ani moc záměr. Jeden byl hodně z kopce a u druhého jsem pospíchal. :) V sobotu jsme byli na pyžamovém plese - mém oblíbeném, protože se nemusím pařit v obleku nebo košili. A v neděli jsem vyběhl směr Rychnov. Nejdříve na Císařský kámen, odkud byly krásné výhledy na Liberec a Jizerky. Pak směrem na Rychnov u Jablonce nad Nisou, ale ne po turistické cestě, ale po takové neznačené, protože jsem měl políčeno na kešky na místech zaniklých osad. Našel jsem všechny tři, ale sníh jsem měl až za ušima. Tentokrát to bylo pro změnu bez hůlek. Běh jsem skončil v Rychnově na nádraží a když jsem zjistil, že mi jede vlak až za půl hodiny, udělal jsem si ještě malé kolečko, aby mi nebyla zima. Teprve pak jsem zjistil, že je tam otevřená čekárna. :)

zimní Císařský kámen

 Liberec

 Jizerky

já :)



Doma jsem se pak již tradičně odměnil bramborákem a to ne ledajakým. Tento měl hodně okrajů. I pro to pivo jsem si do večerky skočil. :) Tento víceokrajový typ bramboráku se asi ujme, protože když si je děláme s Pájou (čti já dělám a Pája ojídá okraje), tak moc okrajů nemám. :-D Ne, to bych jí křivdil. Ale je pravda, že když smažím druhý, slyším za sebou jen ticho a pomlaskávání. :)

 bramborákový tuning

Minulý týden v úterý jsem se vydal hledat indicii jedné zapeklité kešky a sice jsem ji nenašel, ale zato mám hezkou fotku. :)


A ve čtvrtek to byl po dlouhé době běh bez jakékoliv souvislosti s keškami. Tak jsem aspoň vyfotil kostelík.

Ruprechtický kostelík

Pokud by vás zajímalo, jak vypadají běžecké boty z Lidlu po cca 500 kilometrech, tak takhle. Když výrazně převažuje terén nebo sníh, běhám v Inovejtech, když silnice, tak v těchto. Špičky jsem zalepil Chemoprenem, tak snad to zase chvíli vydrží.


boty zn. Crivit po 500 km

zalepeno

Z pátku na sobotu se konal tradiční (byl jsem posedmé) přechod Jizerek z Hejnic do Lidových sadů. Když nenapadne hodně sněhu, není to žádné maso. Obtížný je jen první úsek na Bílou kuchyni a pak už je to skoro po rovině. Sešla se známá parta a nový pes [: Emsí :]. Ten nás obveseloval celou cestu a rád se fotil.

divočina ve vlaku :-D

hospoda v Hejnicích

A vyrážíme.

svačinka na Bílé kuchyni

pes nám ukradl blesk. :)

na Černé nise

V sobotu jsem se zničil ve fitku a v neděli ráno vyrazil na další běh po keškách. Jak už jsem psal, některé úseky se mi omrzely a tak jsem se přiblížil tramvají do Proseče (mezi Libercem a Jabloncem) a tam zahájil běh výběhem na Milíře. Pak jsem seběhl do Rychnova (tentokrát po červené) a z něj zase stoupal přes Pulečný, Klíčnov až k první keši toho dne. Ta byla na osamoceném stromě uprostřed bílé pláně a připadal jsem si jako prospektor. Keš byla asi 3 metry vysoko a po zledovatělém stromě to trochu klouzalo. Ale povedlo se. Jen se mi nepovedlo se pořádně vyfotit, tak jsem to pak zachránil v grafickém editoru.
 
první keš

u keše

Od této stromovky jsem běžel do lesa hledat jednu podpařezovku, která mi dala docela zabrat. Třetí z této série už byla snadná. Pak už jsem běžel zase po silnici přes Bobov, Sněhov, Mukařov, Huntířov a byl jsem v Protivné. :-D Poslední vískou bylo Bzí, kde pořádají každoročně zimní závody ve sjezdu na čemkoliv.

komárům vstup zakázán

Na jedné křižovatce jsem se trochu vyděsil, když jsem viděl, že je Železný Brod 10 km daleko, ale byla to asi nějaká chybka, protože jsem v něm byl po 3 km běhu. Akorát mi to vyšlo na autobus do Jablonce, odkud mi po 10 minutách jel bus do Liberce. A v Liberci jsem půl hodiny čekal na bus z centra domů. :)

Nakonec jsem si nechal jednu specialitku. Jde o termonádobu Esbit. Prodává se ve více velikostech a já mám tu největší - litrovou. Jde primárně o termonádobu na jídlo, ale můžete si tam nalít i pití. Nemůžu teď najít recenzi, na jejímž základě jsem si ji koupil, ale neprohloupil jsem. Kam se hrabe obyčejná termoska. V této nejenže se dá nouzově vařit. Můžete v ní zalít těstoviny vařící vodou a ony se samy dovaří. Ale co je hlavní, udrží jídlo opravdu dlouho teplé. Na nočním přechodu jsem dělal dvě testovací zastávky (bylo cca -8°) a na každé jsem část guláše s nudlemi přendal do víčka a snědl. Nejdřív jsem samozřejmě zase zašrouboval vnitřní uzávěr (který má ventil pro vyrovnání tlaku) a až pak jedl. Guláš jsem do předehřáté nádoby plnil kolem 16 hodiny, přechod začal kolem 18 hodiny a o půlnoci po zmíněných dvou zastávkách byl pořád horký a ráno ještě teplý. Výhoda kvalitní izolace může být nevýhodou, pokud tam dáte již uvařené např. těstoviny, tak se mohou rozvařit. Ale hlavně, že je to teplé. Pro porovnání - svařák v termosce, kde se jen zmáčkne čudl a leje se a tedy se nemusí otevírat, byl už o půlnoci vlažný. Pro objektivitu ještě musím uvést, že tu jsem nepředehříval. A pozor, vejde se do běžeckého batůžku. :-))

porovnání velikosti

víčko slouží jako miska


v běžeckém batúžku


středa 13. ledna 2016

S hůlkami jedna ruka

Tak máme 11. 1. a ke včerejšku jsem byl na Ještědu letos už třikrát. :) A to hlavně díky tomu, že jsem přišel na chuť používání hůlek na sněhu. Nebo to možná bude novými elasťáky. :-D

lesní duch

V sobotu po brigádě jsem se vydal na kešky do Jablonce. Na mapě, kterou používám pro lovení (OSM map), nejsou vrstevnice, takže se často ženu do kopců ani o tom nevím. Stejně tak to bylo tento den. Ale nakonec to bylo dobře, protože jsem se aspoň konečně dostal na jablonecký Petřín a i když nebyly zrovna optimální podmínky pro vyhlídku, bylo tam hezky. Jablonec jako na dlani.

kdesi u Jablonce

Večer jsem se pak vrhl do zdobení krabičky nachystanou svou keš. Chtěl jsem vypálit obrázek a na jednom nožířském diskuzním fóru jsem objevil tip, že na to stačí tužka, kancelářská sponka a svíčka. Bylo to pracné, ale stálo to zato. :-) Začal jsem kolem desáté a v jednu ráno bylo hotovo. :)

pyrografie

Na neděli jsem si naplánoval delší běh a trochu jsem se těšil, že bude hezky aspoň za kopcem. Nebylo. :) Tento běžecký výlet by se dal rozdělit na běžeckou část - z Jablonného do Zdislavy a turistickou část, kde jsem sice občas popoběhl, ale ne moc. A tam mi právě hůlky moc pomohly. A to jsem ještě jouda běžel z Křižanského sedla po červené, která je nahoru a dolů místo po cyklostezce, která se jen mírně zvedá.

na nádraží v Jablonném

Zdislavina studánka

cesty sněhem zaváté

pekelný Trávník

panorámata

na Ještědu

Jo a návleky jsou taky skvělé. Sice jsem si nedal gumičku pod patu (trochu si je šetřím :), ale i háček na tkaničkách stačil na to, aby se nehýbaly a tím pádem nerozvazovaly. Ne, že by to byl velký problém, ale je to fajn. :)

návleky

pátek 8. ledna 2016

Kalistenika - pokrok

A je tu další chlubicí video. Tedy ono je už z půlky prosince, ale nějak jsem ho sem zapomněl dát.



Měli jsme se seberevolťáky vánoční výzvu. Někdo splnil, co si předsevzal, někdo ne, každopádně je to hodně motivační. Další termín je březen. Tam mám větší úhel spouštění do vlajky (to první na videu), stojku na stálkách 3 vteřiny a L-sit 5 vteřin (to poslední na videu).

středa 6. ledna 2016

Termínovka 2016

2016
termínakcekmstartovnépřihlášenozaplaceno
12. 3.Borecký půlmaratón21250,- do 21. 2.nene
16. 4.Ještěd Sky Race24300anoano
14. 5.Mácháč Running Festival60400,- do 15. 4.nene
28. 5.LIBOUCHECKÝ ULTRAMARATON 100555,- do 31. 3.anoano
červenOkolo Vlasti21250?nene
24. 9.SAAR CHALLENGE64400anoano
říjenStromUltraMaraton50450?nene
říjenJanovská 1919300nene
než umřu :)
Matterhorn Ultraks
Trans d'Havet
Cavalls del Vent - přejmenováno
Arrábida Ultra Trail
2016

I když mě nebaví běhat v těsném okolí bydliště z důvodu stereotypu, tak mám své plány a něco tak naběhat musím. Na POPu se ukázalo, že to nemusím jen naběhat, ale můžu i něco nachodit a to se mi hodí. Hůlky mám vyzkoušené, návleky taky, tak vzhůru do sezóny. :)

Borecký půlmaratón pořádá Martin Hunčovský (spolupořadatel sedmistovek), tak to beru jako podporu tomuto krásnému závodu.

Ještěd Sky Race - novinka. Mají promakaný marketing a veganské občerstvení, ale úplně se mi nelíbí princip platby do tří dnů. A každá další stovka závodníků to má o pade dražší. Přijde mi to docela tlačení na pilu. Ale zaplaceno už mám, takže jen tak po česku remcám.

Na Mácháči mám dvojitý pytel (přepálení a zabloudění), tak snad už letos něco zaběhnu. I když trochu váhám, jestli není 14 dní na regeneraci málo.

Libouchecký ultramaraton jsem objevil náhodou už ani nevím kde a v opojení POPem jsem si užil trochu toho internetového hrdinství. :)

Okolo Vlasti srdcovka, bezva lidi a trasa.

SAAR Challenge krásný závod a organizátorům jsem slíbil další účast.

Strom Ultra mám u baráku a je to celé po měkkém. Myslím, že lepší zakončení ultra sezóny si nelze přát.

Janovská 19 pouze, pokud budou zase bramboráky a pohoda u kamarádky. Jinak ne.

Vypadlo Baroko, které už jsem běžel víckrát a už mě to tam neláká. Se sedmistovkama si dám asi pauzu, ale možná chytnu slinu a pojedu. Uvidím podle termínu dovolené. Ze závodů "než umřu" jsem vyhodil Peruna a Přeběh Nízkých Tater. Tam bych jel, ale muselo by nás jet víc. Ten závod mi učaroval v době, kdy pro mě 50 km byla výzva. Krajina tam je krásná, o tom žádná, ale stejně tak tam můžu jet kdykoliv na dovolenou.

pondělí 4. ledna 2016

Po POPu

Po oběhu Prahy mě nic moc nebolelo a bylo hodně volna, tak mi nic nebránilo vyrazit někam ven. Jak už jsem nakousl minule, dva dny po POPu jsem vyrazil do Jizerek. A to na jednu podle fotke luxusní keš (jak jinak :)). Vlakem jsem dojel až na konečnou do Bílého Potoka pod Smrkem a pak pěšky nejdřív mírným kopcem, pak prudším a keš samotná byla spíš po čtyřech. Jde o kamenopád, kdy zdoláváte cca 200 metrů výškového rozdílu na asi 400 metrech. A zrovna jsem si nevzal foťák, tak mám jen fotky z mobilu a jedno video. Tady je:



kříž milénia cestou ke keši

svačina u keše
 
Smědavská hora

Frýdlantské cimbuří

Keší jsem měl v plánu víc a skoro všechny jsem našel. Jednu ne, protože mi svítilo do očí zapadající slunce a na poslední dvě už byla tma. Pak mi o pár minut ujel vlak, ale další přijel naštěstí brzo a tak jsem dlouho nemrzl.

Následující sobotu (2.1.) jsem se vydal na Ještěd vyzkoušet hůlky. Prvního jsme měli pohodový den (kávička, procházka a tak) a stejně na Ještěd proudily davy. Toho druhého to už bylo lepší. Hůlky dost pomůžou, ale člověk je hned na maděru, když se nebrzdí. Je celkem vtipné potkat cestou nahoru nebo dolů paní s kabelkami a podobně.
A hned v neděli jsem na Ještěd běžel s hůlkami připnutými na běžeckém batůžku, abych vyzkoušel, jak tam pasují. Ani se nehly a i sundání bylo rychlé. Pod Ještědem se už moc běžet nedalo, protože jsem zvolil cestu po modré a tak jsem vyndal hůlky a stoupal s nimi. Občas jsem je vzal do ruky a poběhl a zjistil tak, že poutka tam ani nepotřebuji. A osvědčilo se i omotání cykloomotávkou hned pod madly pro více možných úchopů při prudkém stoupání. A kdyby bylo teplo a nepotřeboval jsem je zrovna pro výstup, můžu mezi ně napnout provázek a sušit prádlo. :-)

Dolů jsem to vzal po silnici a pak sedl na tramvaj, která zrovna jela. Během přestupu jsem si koupil brambory a pivo a doma se odměnil. :) Jo a příště beru čočky, protože se zamlženými brýlemi a čelovkou svítící do mlhy to je na prd.

trochu jako Létající švec

 na Ještědu

 odměna :)

pátek 1. ledna 2016

POP 3

Na třetí Partyzánský oběh Prahy jsem se moc těšil, ale měl i trochu obavy, jestli to uběhnu. Teď po běhu a hlavně z pohledu ostatních to je možná úsměvné, ale loni jsem měl za sebou Koloběh, Moldavský půlmaratón a pár běhů nad 25 km. Letos jeden běh v Jizerkách. Nakonec to ale stačilo. Do 50. km jsem sice měl pocit, že mě bolavé paty donutí skončit, ale nakonec se to nějak srovnalo a v pohodě jsem to doběhl.

Sešlo se opět tvrdé jádro ITB a další nadšenci se přidávali a oddělovali cestou. Letos jsem si nahrál do mobilu kešky po cestě, ale buď byla tma, nebo byly na kopci, nebo bych musel dohánět zbytek skupiny a tak nakonec mám jen čtyři. Ale bohatě mi to stačí. :-) A ta třetí, celkově 1500., se jmenuje Partyzánský samopal, tedy tematická keška a z toho mám velkou radost.

Průběh byl jako minulé roky. Měly být dvě skupinky - pomalejší a rychlejší a i to tak nějak bylo. Ze začátku to byl takový roztrhaný had a ke konci už jsem běžel jen s Danem, protože nám holky utekly. Ale povedlo se nám ho vytáhnout i na Hrádek. Takže to byl vlastně nejdelší POP. První rok nebyl Hrádek, druhý nebyly Dívčí hrady a tentokrát bylo všechno aneb POP all inclusive. :-)

Hospoda byla tradičně povedená, ale byl jsem nějaký unavený a druhé pivo už mi nechutnalo, tak jsem to brzy zalomil. Druhý den jsem šel ještě s kámoškou na kešky a nohy nebolely ani ze schodů. :) Další den taky ne, tak jsem vyrazil do Jizerek zdolávat kamenopád. Po tom už mě stehna trochu bolela. :)


před startem

na startu

fotograf na Dívčích hradech

Dívčí hrady

stoupání k Ladronce

Hvězda


Mekáč u Šárky

doping

hranolky jsou do vedení :-)

Šárka

přibíháme k Vltavě

Trója

cyklostezka :)

nacpaní z Lidlu jen jdeme

za Hostivařskou přehradou s Danem

Hrádek

a hospoda

Tak zase za rok. :-)