Kolobkovandr #16 - Šluknovsko a Lužky

Zimní vandr po svých jsem letos vynechal, protože zima ani vlastně pořádně nebyla a pořád pršelo. První vandr měl být opět s Patrikem, ale ten nakonec musel do práce a plánovanou trasu se mi nechtělo jet samotnému. Navíc nám začaly na zahradě kvést tulipány, tak jsme s Pájou vymýšleli a kombinovali, až jsme vymysleli, že pojedeme na zahrádku, a já pak vyjedu na noc odtamtud. Byla to taková minimalistická varianta, ale povedená.

Ještě před vandrem, ale napíšu o pátečním běhu. Veverka Pražský k nám zanesl ostrovní hru na hledání pokladů, tak to je pak běh hned zábavnější (když jsou kešky odloveny). Problémem je udržet těch 10 věcí v hlavě, popř. udržet, že se má vůbec něco hledat. Tak jsem si na hru na koloběžce vzpomněl až v půlce vyjížďky a na běhu až chvíli po startu. Ale i tak jsem se snažil. Nejdřív jsem tedy chtěl jít na malou, ale zabrzdil jsem tam rychle, až jsem se smekl a spadl rukou na trny, ale pak už jsem do konce běhu spadl jen jednou, když jsem se snažil zachytit fotografií ptáka v letu. No i nebezpečná tahle hra může být. :-) Běžel jsem krásným údolím řeky Kamenice, potom kolem lesní bažiny a nakonec v Tučňákově rajónu. :-)

Kamenice 

"Lavička 2 m" :-) 

Takovou mahónii taky chci. :) 

po doběhu

Vandr jsem, jak už jsem zmínil, začal na zahrádce mezi tulipány a musím se přiznat, že se mi vůbec nechtělo. Za prvé se hodně ochladilo a foukal studený vítr a za druhé se mi prostě ze zahrádky nechce nikdy nikam. :) No ale co by tomu řekli lidi? :-D Tož jsem se vydal víceméně v protisměru předchozího vandru Nordkap. Nejdříve z kopce do Šluknova a potom velkým obloukem přes Liščí, Lobendavu, Vilémov a Mikulášovice, Brtníky až do Kyjova. Tam jsem si dal drahé kafe a dort na podporu živnostníka a frčel dál. :-) Další úsek jsem tolik neznal a bavil mě proto mnohem víc.

start 

Liščí 

Tříboká kaple 

dopink 

Plánování trasy mi totiž poněkud komplikovaly uzavřené hranice. Na druhou stranu - tlačení a nošení koloběžky jsem si v Německu už letos užil. :) Spaní jsem nejdřív plánoval na Studenci, ale tam jsem byl moc brzy (kolem 16 hod), tak jsem pokračoval dál na krásný Zlatý vrch, Pustý zámek a zakempil jsem až pod Středním vrchem. A to taky nebylo jen tak náhodou. Člověku totiž neuniknou pokusy o pokoření prominentních vrcholů Lužických hor a pro mě jako pro koloběžkoběžce je to velká inspirace. Například foto ze Středního vrchu mě inspirovalo naplánovat si vandr kolem něj. Samozřejmě se nebudu s koloběžkou sápat na každý pěkný kopec, ale kdyby za to stál... :-)

studánka 

Studenec 

 A ještě jednou Studenec

Zlatý vrch 

Herdstein?

Pustý zámek 

Večer jsem na Středním vrchu (taky zvaný "Hranáč") potkal jednoho člověka, ale jinak nikde nikdo. V klidu jsem si dal pivko, "uvařil" výborné instantní těstoviny a konečně vyzkoušel v praxi pár vychytávek na stan. Dostal jsem k Vánocům tyčku, která se hodí na místa, kde prostě žádné klacky nejsou (a kdybych tam byl pěšky, spím nahoře na kopci a tyčku tuplem využiju). Potom jsem zkoušel nové plastové žluté kolíky, které jsou večer dobře vidět, ale ráno jsou celé od hlíny a nakonec vylepšené "záclonky". :-)

Noc jako obvykle první noc venku nic moc. Nemohl jsem zabrat a měl jsem pocit, že po mně pořád něco leze. Navíc mi padala čepice na spaní. Usnul jsem k ránu a zase se mi nechtělo vstávat.

Střední vrch 

večeře 

pojistka proti krádeži :-D 

Na instantní stravu výtečné. 

Nedělní trasa vedla přes Horní Chřibskou, Krásné pole, Rybniště, Světlík a Krásnou Lípu. V jednom dlouhém stoupání známém z 10L700 mě předjela dáma natěžko na elektrokole, tak jsme se pozdravili a já byl rád, že jsme se nepotkali, když jsem se koupal nahatý ve vodopádu. :-D

Luční vodopád 

ultralehký nůž splňující i německé předpisy

(nejde otevřít jednou rukou) 

Světlík je moc pěkné místo nad Dolním podlužím. Je tam kozí farma, větrný mlýn, rybník a proto jsem si tamtudy trasu prodloužil, i když jsem mohl jet přímo. V Krásné Lípě jsem si dal zmrzlinu a pak už to bylo na zahrádku jen kousek.

Světlík

krásný muchovník cestou

prameny Křinice

Takže i když krátký (necelých 100 km), vandr to byl vydařený a zážitky nabitý. Možná si ty Prominentní vrcholy Lužických hor někdy projdu (ne proběhnu, chraň Bůh. :-D). A mimochodem, kolem Prysku vede pěkný 8 km okruh, kam se s Pájou určitě někdy vydáme.