Další Spacák Rallye je za námi. Z Liberce jsme opět vyrazili s Patrikem vlakem a jelikož "oficiální" trasa začínala v Berouně, naklikal jsem v mapách.cz nejkratší trasu pro silniční kolo z hlaváku v Praze do Berouna. Ale přes Rudnou to nebyla úplně pěkná cesta. :-D No ale pak už to bylo bezva. V Berouně jsme si dali pivo, navštívili vyhlídku, zažili průtrž mračen a pokračovali do Nižboru, kde byl sraz v hospodě. Tam jsme pojedli a popili a za tmy a opět deště pokračovali na spací místo - vyhlídku Čerchov.
Na vyhlídce bylo dost místa pro stany a tak jsem nemusel spát někde v ústraní. V informacích před závodem totiž stálo, že to s rovným místem na té vyhlídce není nic moc. Spát jsem šel až kolem druhé hodiny ranní po vydatném pití portského, kagoru a červeného - ideální kombinace. :-) U vyhlídky byla keš a u ní mlok skvrnitý. Bohužel jsem z něj viděl jen ocásek.
Čerchov
Z vyhlídky jsme ráno odjeli ve třech - s Věrkou a Patrikem. Nejdřív směrem na Křivoklát, kde jsme se měli vyfotit a dali jsme si časj, pivo a kafe (každý něco jiného) a nakoupili zásoby na další cestu. Patrika bolí po úrazu žebra, tak jsme jeli pohodové tempo s přestávkami.
Křivoklát
Morčata rulezzz! :-D
Pokračovali jsme do hospody U rozvědčíka, kde jsem si uvařil čínskou polívku a všichni jsme si dali pivo a pokračovali dál. O pár set metrů dál byla keš na skále. Resp. měla být. Cesta prudkým svahem uvolňovala kameny a ty se kutálely na silnici, okolo nohou se nám s Jakubem omotávalo trní a nahoře na skále bylo krásně, ale z keše zbyl jen háček na borovici.
Kněžská skála
a výhled z ní
Další část cesty vedla podél řeky s výhledem na zříceninu Týřov. To byl další průjezdní bod. Ale cesta tam byla tak spletitá, že jsem byl jediný, kdo tam dojel. Ale bylo tam krásně. Z Týřova jsem se rozhodl jet jinou cestou a to byla možná chyba, protože jsem asi hodinu tlačil do kopce. Pak jsem byl ale odměněn dlouhým sjezdem nejdříve po nové asfaltce a potom lesem. Po szezdu následoval krátký kopec a setkání s kolegy v hospodě v Broumech, kde točí Matušku.
v dáli Týřov
singltrek na Týřov
na Týřově
v Brounech
Další úsek sobotní trasy byl víceméně z kopce a stoupání bylo až na konec. To ale stálo za to. Nedalo se ani tlačit naloženou koloběžku, takže jsme si nosili brašny a koloběžku zvlášť, Věrka sprostě nadávala a všichni jsme byli rádi, když jsme se vydrápali k Aksamitově bráně. Kousek nad ní jsme rozbili tábor. Zase padlo pár lahví portského, ale spát jsem šel tentokrát dříve. Bohužel jsem nenašel rovné místo na spaní, tak jsem vzal zavděk malým dolíkem ve svahu a celou noc se posouval dolů, budil se, posouval nahoru a zase usínal.
Zatím ještě nenadává. :-)
ranní výhled ze stanu
stanovo-hamakové městečko
ranní topinka
Martinka, náš maskot
Po sbalení a najedení jsme vyrazili na poslední společné kilometry do Berouna vzdáleného jen několik kilometrů. Zase trochu pršelo, ale i tak to byl pěkný sjezd zakončený v pivovaru Medvěd. Tam měli dobrou bramboračku a samozřejmě pivo. Litrovku Grizzlyho koupil domů a moc nám chutnalo. Potom jsme s Jakubem odpojili a jeli podél Berounky na Prahu, cestou jsem posbíral pár keší a v Zadní Třebani jsme to kvůli dešti zapíchli a jeli vlakem.
organizátoři
punk's not dead
V Praze jsem měl dost času na přestup a tak jsem zase objel pár keší a pak dorazil v šest večer do Liberce. Měl jsem radost, že mě sice první den trochu bolela kyčel stejně jako ke konci expedice Užhorod, ale druhý den už to bylo dobrý a jen mě trochu bolely svaly. Jít běhat přiměřené kilometry po měsíci bez běhu, tak asi umřu. :-)
Praha
trasa
Žádné komentáře:
Okomentovat
Komentáře jsou nyní moderované, takže trapné kecy s vloženými reklamami od rádobyreálných osob neprojdou.