neděle 7. března 2021

Vandr Českým rájem

Zatím poslední letošní vandr se stejně jako dva minulé vydařil. Když jsem vymýšlel, kam se podívat, nechtělo se mi plánovat žádné vzdálené místo a volba padla na Český ráj. Skupinka možných účastníků už byla vytvořena a z ní jeli Pepa a Tom. Věrka se měla přidat na noc, ale nakonec onemocněla. Trasu jsem zvolil klasickou po Zlaté stezce Českého ráje s malými obměnami. Trochu nás vyděsila zpráva z naší FB skupiny, která přišla, když jsme jeli vlakem a zněla nějak takhle: "Český ráj jen pro místní do konce března". Naštěstí to platilo až od pondělí. S Tomem jsme jeli z Liberce, Pepa se přidal v Mnichově Hradišti a vyrazili jsme. Prohlédli jsme si místní sbírku použitých kondomů a injekčních stříkaček a radši rychle vyšli z obce.

snídaně :-)

Hned za Mnichovým Hradištěm bylo bahno. Naštěstí ne moc a brzy ho vystřídala tráva. Vyfotili jsme si "můj" rozcestník z prvního koloběžkového vandru a po chvíli nepřetržitého hovoru jsme byli na dohled Valečovu. Tam jsme si chtěli dát kafe, ale obsluha byla milá jako osina v zadku a posvačili jsme tedy raději o kousek dál ze svých zásob. Čas kiosků měl ale přijít. :-)



Tom a Pepa


Valečov

Z Valečova na Klamornu a Drábky byla cesta místy pro změnu zledovatělá, ale aspoň jsme se kousek svezli. :) Počasí nám přálo už první den a teploty nad nulou nám dovolovaly se občas zastavit, hodně fotit a široké cesty zase umožňovaly povídat si o všem možném, což se třeba o vandru v Českém Švýcarsku říci nedá.



bývalý Píčův statek

fotíme :-)



Studený průchod

najdi Pepu :)

Za studeným průchodem jsme to vzali starou turistickou trasou, která už se nepoužívá. Možná kvůli sešlapaným schodům, možná kvůli skalnímu sesuvu, těžko říct. Každopádně prolézání průchodem s batohy jsme si náramně užili a vyhlídka se klukům moc líbila.

Pepa leze dírou



Když se bojíš výšek, drž se parašutisty. :-D

Tom leze dírou

Na Krásné vyhlídce jsme měli první občerstvovací zastávku. Měli velký výběr jídel a pití. A dobrý kafe. Sluníčko svítilo, no paráda. Z Krásné vyhlídky jsme zamířili do Příhraz, ale abychom tam nebyli moc brzy, ukázal jsem klukům jednu pěknou schovanou vyhlídku a jeskyňku. Tom po cestě lovil Keše a zrovna tam jednu měl.

Krásná vyhlídka



"To je ale pěkná jeskyňka". :-)





květák fotografuje :)

Musím klukům poděkovat, že vydrželi příval mých v drtivé většině zahrádkářských témat. Hryzci počínaje a mlékem a strdím konče. Ne, že by Tom taky nebyl ukecaný, ale já jsem víc. :-D Pepa říkal, že by taky víc mluvil, ale nedostal se skoro ke slovu. :)

V Příhrazech jsme měli TOČENÉ pivo, no paráda. Dal jsem si třináctku z turnovského pivovaru a byla výborná.

Příhrazy


Z Příhraz na Starou forotu, kde jsem měl vytipované místo na spaní, už to bylo co by kamenem dohodil. Přístup do skal nebyl ideální, ale aspoň jsme tam měli klid. Je pravda, že ze silnice by se tam šlo lépe, ale aspoň kluci viděli další převisy a Tom tam měl kešku.


"Musíme se vrátit." :-))




Starou forotu jsem vybral proto, že jsem nechtěl spát v žádné "profláklé" lokalitě, která by mohla být zabraná, jako jsou třeba Kavčiny nebo další místa nedaleko turistických tras. Tady, v Žehrovském lese, kam s Pájou často chodíme na výlety s Kesi, je skal požehnaně a převisů určitě taky, ale přímo tohle místo sloužilo ve středověku jako úkryt před vojáky.

S Pepou jsme si ustlali pod převisem a Tom si chtěl zkusit postavení tarpu, tak spal kousek od nás. Stavba se podařila, ale v noci mu tak svítil měsíc dovnitř (byl úplněk), že si myslel, že ho tam zlobím s čelovkou. :-)) Ne, že bych toho nebylo schopen, ale ve spacáku bylo teplo a kvůli tomu bych nevylézal. A taky: "Nečiň jiným,..."

spací místo

Tom a jeho tarp

Pod jedním převisem byla hromada suchého dřeva, takže rozdělání ohně byla otázka chvilky. Okolo byla spousta padlých stromů a tak jsme mohli u ohně vegetit dlouho, zhruba do 22 hodin. A moje skládací židlička byla Tomem mohutně obdivována. :-)


sušení dřeva

židlička je super





Dřevo doplněno, vyrážíme.

Už ani nevím, kdy jsme vstávali, ale ne moc pozdě. V Žehrovském lese jsem chtěl klukům ještě ukázat Železný masiv a potom už jsme zamířili na Vyskeř. Tedy cestou bylo ještě nějaké to Horobraní (já a Pepa) a kešky (Tom). Tom měl už slabou baterku v mobilu, tak musel horobraní vynechat.

elegantní sestup :-D

Železný masiv

u vodníka ve Vyskeři - svačina po náročném výstupu


kaplička nad Vyskeří


Dalo by se říci, že Vyskeří skončila část vandru, kde jsme potkávali lidi v menším počtu. Vzhledem k tomu, že šlo o poslední víkend před lockdownem, bylo jasné, že úsek Hrubá Skála - Valdštejn bude v obležení turistů. Na Hrubé Skále bylo podle očekávání otevřené bistro, tak jsme zabrali stůl a něco pojedli a popili. Dále byla v plánu Mariánská vyhlídka a zkratkou nahoru na červenou.

Hrubá Skála

zadání pro fotografku znělo:
Zámek, Trosky a celé nohy
Nepovedlo se. :-))

Mariánská vyhlídka

Zkratka na červenou se nám trochu zvrtla, ale díky tomu jsem objevil tunel ve skále. Nahoře na červené se od nás Tom chvílemi odpojil, protože tam byl stokrát a já Pepu potahal po vyhlídkách. U Valdštejna byla šílená fronta, tak jsme dojedli zásoby a přes Pelešany to vzali na vlak.



fronta na Valdštejně


Na nádraží Tom sundáním bot zabránil vstupu dalším občanům, ale stejně to všechny neodradilo. :-D Tak zase někdy! :-)


trasa

fotky já, Pepa a Tom

Žádné komentáře:

Okomentovat