úterý 26. června 2018

Běh do manželství

Tak je to za námi. :-) V sobotu jsme se s kamarády proběhli "do manželství". Akce byla plánovaná dlouho dopředu a nakonec vykrystalizovala sestava: Kačka, Kája, Bubo, Okrout, Martin K., Pavel Z. a já. Trasu jsem naplánoval tak, aby byla možnosti zkrácení v případě potřeby a ukázalo se to jako prozíravé. Dopoledne bylo sice v Liberci polojasno, ale jakmile jsme vystoupili na Maliníku z autobusu, začalo pršet a nepřestalo až do konce běhu v Hejnicích. Trasa byla: Maliník - Černá Nisa - Hřebínek - Holubník - Na Žďárku, Velký Štolpich - Hejnice. Chvílemi to vypadalo, že déšť ustává, ale to jen proto, aby mohl následně udeřit ještě větší silou. Ale až na to, že jsem byli celí mokří, nám to nevadilo. Celou cestu nás provázel nekorektní humor a dobrá nálada.

před doplněním proviantu u Lidlu

a u stánku s pizzou

na kanále

u Černé Nisy

Hřebínek - zavřeno




Kája na Ferratě :-)

Káťa pózuje. :-D

stoupání na Ptačí Kupy

focení panorámat


Ptačí Kupy

výhledy

A rychle dolů.

Holubník v mlze

na Holubníku


fotogenický běh do sedla Holubníku

svačina v sedle

Právě v sedle Holubníku jsme se dohodli na zkrácení a přestože u vodopádu pršelo trochu méně a padl návrh na návrat k původní trase, přehlasoval jsem ho hlasem organizátora a po chvíli jsme byli v Hejnicích, kde jsme si někteří v nádražce dali pivo a zanedlouho jel vlak. Ve vlaku jsme dojedli poslední zásoby a pořádně se ohřáli.

seběh do hejnic

Hejnice

Kája myslela, že se jde do hospody rovnou, neměla nic na převlečení a vzala tedy útokem nejbližší obchod s oblečením a do hospody pak šla ve slušivém modelu a v Pájiných Crocsech. Než holky nakoupily, my kluci jsme se stihli vysprchovat a populární se stala hláška: "Studená je nastavená. Můžete jít další.", kterou jsem pronesl po tom, co jsem vylezl ze sprchy. Mělo to zajistit teplou vodu pro děvčata, protože máme malý bojler. Nevím, proč se tomu všichni smáli. :)


Místem následné pařby byl radniční sklípek, kde mají hodně druhů svijanského piva a domácí smažené brambůrky pro vegany. :-) Ale chutnalo myslím všem. Už před během jsem dostal pro oba několik svatebních darů a v hospodě ještě od holek dvě čokolády s našimi obrázky z loňské Ithaky, kde jsme se zasnoubili. Moc se na ně těšíme. :) Do hospody jsme šli trochu unavení z běhu, ale v ní jsme obživli a pokračovali ve výborné zábavě.

ve Sklípku

čokolády

brambůrky s pšeničným pivem

V sobotu jsem se jel projet na koloběžce, abych si po běhu srovnal záda. Nepřekvapivě zase pršelo a zase skoro celou cestu. Jel jsem se podívat do lomu u Bezděčína, jestli nenajdu nějaké polodrahokamy, ale lom je pod kamerami, tak jsem to hned zase otočil domů. Aspoň jsem ale otestoval přešité reflexní kšandy.

u Hodkovic

cestou do Bezděčína

střevlík Schiedlerův 

Na jaře jsem řešil, jak označit cestu na své noční keši tak, aby to nemohl nikdo sundat, bylo to šetrné ke stromu a vydrželo to dlouho. Vyřešil jsem to reflexním sprejem. Moc jsem ho nevypotřeboval a tak mě nedávno napadlo nastříkat přilbu a výsledek je více než uspokojivý. Myslím, že teď můžu jezdit vesele i potmě. :-) Výrobce uvádí, že se původní barva podkladu po použití nezmění, ale moje černá přilba trochu zešedla. Možná jsem dal zbytečně silnou vrstvu.

test v koupelně

a venku

sprej

za světla

Poslední vychytávkou je solární panel. Všichni známe powerbanky s malým solárním panelem, který je tam jen naoko. Pak jsou kvalitní značkové panely jako je např. Nomad 6 Plus, které ale stojí cca 3.000 Kč. Na vandrech do tří dnů jsem vystačil s telefonem (4100 mAh) a powebankou (10.000 mAh), ale na delší akce je potřeba dobíjet. Nouzově se dá dobít třeba v hospodě, ale ta hodina nikoho moc nevytrhne.

Nedávno jsem narazil na starší článek na nalehko.com, kde se popisuje výroba solárního panelu ze základních součástek. Ten článek už je sice zastaralý, protože se už dnes dá koupit hotový panel, ale v komentářích jsou aktuální informace. Třeba odkaz na můj solární panel. Řekl jsem si, že za 300,- tomu dám šanci.

Když panel dorazil, bylo slunečno a hned jsem ho šel ven otestovat. Trochu mě zklamalo, že se mobil nabíjel jen pokud nebyl žádný mrak a jakmile byl, nabíjení se zastavilo a neobnovilo se ani po tom, co mrak přešel (musel jsem odpojit a připojit kabel). Pak jsem ale zkusil funkčnost s powerbankou a tam to funguje skvěle. Nabíjí se i když je pod mrakem. Stejně tak Garmin, světla apod. Je pravda, že ukládáním energie do powerbanky a jejím následným přesunem do mobilu se část energie ztratí, ale pokud jedete celý den, mělo by jí i tak být víc než dost. Navíc alespoň nedochází k přehřívání telefonu, který je v nepromokavém obalu na řidítkách, běží na něm záznam trasy a svítí na něj sluníčko. Uchycení na brašničku je téměř ideální z hlediska úhlu vzhledem ke slunci, ale myslím, že i na batůžku by to fungovalo dobře. Panel se líbil Bubovi, tak třeba zaujme i někoho dalšího.

solární jezdec

čtvrtek 21. června 2018

Předzávodní opejkačka a pozávodní výlet

Zapomněl jsem to vložit k článku o dvoukile, ale chci to tu mít, tak to vkládám teď. Už dlouho bylo teplo a tak byl nesmysl dělat v lese oheň. Ale ve čtvrtek před závodem Okolo chalupy se trochu ochladilo a já to ho využil k malé lesní opejkačce.

pivní vodopád 










A v neděli po závodě jsme byli s Pájou a kamarádkou Darinou na výletě v okolí Osečné. Prošli jsme se kolem vodopádu, vystoupali na Děvín, dali si pivo a Kofolu a jeli domů.


 na Děvíně