pondělí 23. března 2020

Viru navzdory

Tak tu máme virus a s ním nějaké to vylévání vaničky i s dítětem. Nařízení vlády samozřejmě dodržuji, jen nezapomínám na ten bod: "Do parku a přírody". :-)

Ještě před omezením vycházení jsem stihl pěknou projížďku na koloběžce. Vzal jsem to směrem na Hodkovice, nějakou tu kešku cestou, potkal jsem pěkného vodníka a zase to bylo tak akorát (51 km). Cestou jsem potkal kluky otužilce, ale nezlákali mě, protože jsem neměl ručník. :-)





Hned druhý den jsme s Pájou vyjeli do skal v Žehrovském lese. Je to krásná skalní oblast bez turistických značek. Bylo teplo, navštívili jsme místo s vyhlídkou na Ještěd, jen svačinu jsme si nevzali a to byla velká chyba. :-) Koukám do mapy a pod názvem "Žehrovský les" mi to najde oboru. Tak tam jsme nebyli, byli jsme na druhé straně silnice.





 Kudy tudy?

Ještěd v dálce

Od pondělí platilo vládní nařízení, tak jsem se snažil eliminovat kontakt s lidmi a tedy jsem začal na (kolo)běhy jezdit autem. První cesta byla do mého oblíbeného kraje za Ještědem - k Chrástenskému rybníku. Udělal jsem si kolečko Krásná vyhlídka - Velký a Malý Jelení vrch a potom mě nějak bolely nohy, tak jsem si dal do navigace (mapy.cz) nejkratší cestu k autu a ta cesta mě dovedla do bažin. :-D V bažinách jsem dodělal dlouho sloužící staré Inovejty a celý se zaprasil. Takže jsem nakonec vzal zavděk i špinavou psí dekou, abych nezabahnil sedačku v autě. :)

Krásná vyhlídka 

Safety first! 

 svah Velkého Jeleního vrchu

A vyhlídka z něj.

Bažina se nejdřív tvářila nenápadně a i cesta tam opravdu vedla, ale čím dál se více zužovala, až zmizela docela. Ale říkal jsem si, že ten kousek na značenou nějak překonám. Nu, překonal jsem, ale trvalo mi to několikrát déle, než kdybych po značené běžel rovnou. Ale zase mi nepovedený skok přes potok (=skok do potoka) příjemně ochladil nohy.

bažina

bledule

pořád bažina :) 

Hurá do auta. 

večerní Chrástenský rybník

Ve čtvrtek jsme odjeli se zásobami na chatu. V pátek proběhlo médii, že by se to nemělo, ale my jsme s nikým do kontaktu nepřišli ani tam nešli nikam nakoupit. Prostě jsme museli jet do přírody. Celkem jsme podnikly tři výlety, i když ten páteční byl kraťoučký. V sobotu nám došli zásoby, tak jsme se vrátili domů. :)

Ve čtvrtek jsme se vydali zkoumat nové cesty a cestou jsme si prohlédly "nefunkční" ledopády Varhany a Velký ledový sloup. V pátek jsme tomu moc nedali a v sobotu jsme si udělali okruh kousek za Brtníky.

čtvrtek:

buřt :-) 



Varhany


Velký ledový sloup 

pátek:


sobota:

V neděli jsem se zase strategicky přiblížil autem k Chrástenskému rybníku a udělal si, tentokrát na koloběžce, okruh: Stráž pod Ralskem - Jablonné v Podještědí - Osečná. Po dojedení balení fíků kdesi před Žibřidicemi jsem už musel zastavit a uvařit si, protože jsem byl hladový a byla mi trochu zima. Ale horší byla studená tuhá noha po koupání u Průrvy Ploučnice. Tu jsem rozhýbával dlouho. :-)

Stráž pod Ralskem - postapo dopravní prostředek

Průrva Ploučnice 

Tlustec 

vaření 


Doufejme, že bude brzo situace lepší, protože to ježdění přes obce s rouškou mi zamlžuje brýle. :-)

pondělí 9. března 2020

Únor

Deštivý únor byl spíše ve znamení výletů. Na chatě máme zahradu rozmoklou a když jsem předevčírem dělal záhonek, druhý den ráno byla polovina zatopená. :-D Nicméně jsem se letos dostal konečně na běžky - poprvé s kolegou a podruhé sám. V obou případech byl sníh mokrý a teplota kolem nuly, ale lepší než sedět doma. :-) Naopak na zimní vandr jsem se nevykopal. Ale nějaký jarní třeba stihnu. Když nebude pršet. :-)

Jeden z kratších výletů nás zavedl k Chřibským vodopádům. Jsou to takové menší vodopády, ale docela pěkné. Do Chřibské jsem si jel vyzvednout knížku Pověsti Lužických hor, ale tedy nic moc. Některé pověsti vypadají, jako by si je autorka sama vymyslela a některé nejsou ani pověsti. Tak nám knížka zdobí chatičku. :-)


vodopád u Chřibské

bývalý dělostřelecký terč

Druhý výlet byl delší a s více panoramaty. Z Mezní louky jsme se pěšky vydali po červené směrem k Pravčické bráně, ke které jsme ale dojít neplánovali. Jen se tak projít po vrstevnici s výhledy. Bylo to moc hezké. Jen škoda těch všudypřítomných vyvrácených smrků.








Pravčická brána


Poslední delší běh byl po Koglerově stezce. Měl jsem v plánu ji běžet celou, ale protože jsem to špatně odhadl, vyběhl ekologicky ze zahrady, místo abych si popojel autem na start v Krásné Lípě, tak mi pak těch 5 km chybělo a navíc se šeřilo. Ale i tak pěkný běh a druhý den jsem z něj byl na hadry (29 km).

Krásná Lípa

Pěticestí


Kyjov

Kyjovský hrádek

Vlčí hora

Další týden jsme šli v sobotu na výlet z Kyjova na Kamennou horku a potom přes Vápenný vrch zpět. Samé bláto, ale bylo hezky modro, tak nám to nevadilo. V neděli jsme šli na krátkou procházku po okolí Sněžné, prozkoumat rybník Šiml a oklikou zpět. Cestou jsme objevili podivnou rostlinu podobnou rododendronu a on to opravdu rododendron byl. Jen jiný druh, než je obvykle v zahradách. Rozlezl se do lesa z místního arboreta.

sobota


ryník Šiml


Rododendron (Rododendron Maximum)

kostel ve Sněžné

Také proběhla další otužovací akce na Jeřici, kam jsem si tentokrát vzal ježdík a dobře jsem udělal. Musel jsem si sice nejdřív odstranit z cesty pár větví, ale stálo to za to. Jen po dojezdu to vypadalo, že se topím, protože mi voda cákla do pusy a nemohl jsem se chvíli nadechnout. :-)







Minulý víkend byl plánovaný na poslední chvíli. Chtěl jsem Páju odvézt na hraní do Brandýsa a pokračovat na koloběžce na Kutnou Horu, někde tam přespat a druhý den zpět. Ale počasí tomu nepřálo, tak jsem místo toho zamířil opět na zahradu. :-D V sobotu jsem si zase hrál na Mičurina a v neděli jel na výlet na koloběžce. "Jel" jsem ale jen část trasy. Občas jsem nosil koloběžku po skalách nahoru a dolů, protože jsem si trasu naplánoval na mapy.cz jako cyklo - mtb a to byla chyba. Dalo to celkem něco málo přes 50 km, ale úplně mi to stačilo. :-)

 Zadní Doubice










Ze zahrádky

potopa v záhonu