pátek 5. února 2021

Vandr Kokořínskem

Vandr Kokořínskem jsem plánoval už od minulého vandru. Kokořínsko má mnoho výhod - spousta značených tras, blízkost civilizace, hodně skalních bytů a výklenků. V počtu, který se nám nakonec sešel jako potenciální účastníci, ale nešlo spát jen tak někde, tak jsem vybral Truskavnu. Nakonec jsme oba dny šli dva a první den čtyři, ale večer se k nám připojila Matty a Tom s dětmi a ještě Věrka, která s námi zůstala přes noc.

Po příjezdu do Dubé bylo nebe modré, ale dlouho to nevydrželo. Pepa dorazil chvíli po mně a před devátou ještě Bára s Jirkou a psem Ronem. Na začátku jsme trochu bloudili, protože červená značka vede loukou a pod sněhem nebyla cesta vidět. No prostě jednou člověk nekouká do mobilu a už bloudí. :-)

na startu v Dubé


malé bloudění



Tentokrát jsem se vybavil vlastním perníkem a ten mi vystačil na první půlku prvního dne. Odpoledne jsem si jen něco malého zobl, abych měl místo na klobásu a pivo u ohně. Horší to bylo s vodou. Horší ne proto, že by cestou nebyla, ale proto, že když jeden neví, kde bude, je to jakoby nebyla a stejně se musí nést. Studánku jsme objevili v Osinalicích.



studánka v Osinalicích




Jirka v cisterně

Cestou k Vidimi bylo přes cestu hodně popadaných stromů. Kdybychom šli v létě, nebo by aspoň nebyl sníh, vzal bych kamarády na Vidimské lávky, ale ony už jsou v takovém stavu, že by to i bez sněhu bylo na hraně, natož v zimě se sněhem.


zmrzlina už jede :-)

pod Vidimí


Bára s Jirkou a Roníkem šli ráno od autobusu cca 8 km, takže když jsme se blížili k Truskavně, měli v nohách už ke třiceti kilometrům. Hlavně Roníkovi už se moc jít nechtělo, tak si všichni dali piškotový dopink. :-)

piškotový dopink





příchod na Truskavnu

Do cíle jsme přišli těsně před 16 hodinou a už tam byla Matty a Tom a po chvíli přijela ještě Věrka. Společně jsme našli a pořezali pár soušek a bylo nám hej. Vyzkoušel jsem novou pilku Opinel a řeže krásně. Je o něco kratší, než Husquarna, co mám na zahradě, ale o dost lehčí (a nemyslím motorovou pilu :-)).

pilka Opinel se osvědčila




Věrka testuje spaní na sněhu. :-)

Pepa obětuje tričko. :)

Na spaní jsme si zabrali jednu z "ložnic". Krásně jsme se tam ve třech vešli. Byly tam i výklenky na čajové svíčky, tak ty příště musíme vzít. Opekli jsme, co jsme kdo měli a já pak šel zalehnout, ale spát se mi nechtělo. Pepa sušil mokré oblečení jako o život a Věrka ani nevím, co dělala. Kolem 19. hodiny dorazila další parta. Docela jsem se divil, že jsme tam byli první a nějakou společnost jsem čekal. Kluci byli v pohodě, i nějaké pivo přinesli, ale já už ze spacáku nevylezl. :-D Pivo koupili v nejmenované hospodě, kde je pustili dovnitř. To vědět dřív... :-)


housenka Věrka

K ránu mi byla trochu zima, tak jsem se přemluvil, šel na malou a vzal si péřovku. Jen jsem udělal chybu, nesundal si ponožky a tak jsem je měl vlhké od vlhkých bot a pak mě zase trochu studily nohy. Ale ráno bylo všechno jak má být, náznaky modré oblohy a vůbec bylo krásně. Sice trochu mrazivo, takže jsem kvůli zapomenutým silnějším rukavicím musel jít první kilometry s rukama v kapsách, ale potom už to bylo na pohodu, slunce svítilo, batoh byl lehký a kilometry ubíhaly.

Pepu musím, co se týká rychlosti balení, pochválit. :-) Věrka balí pomalu, ale nešla s námi, takže to nevadilo. :)







zlepšovák na nedržení hůlek

Pamatoval jsem si, že jsou pěkné Jestřebické pokličky, tak jsem na ně chudáka Pepu táhnul. Až cestou nahoru z něj vypadlo, že měl zlomenou ruku a bojí se pádu. Nahoře jsem zjistil, že ty pěkné pokličky nejsou ty, na které jsme lezly. :-D

Vzhůru na pokličky!




Jestřebické pokličky - infografika












Bezděz



Dubá

v cíli

trasa: Dubá nahoře, Truskavna úplně dole

fotky, které nejsou mé, jsou od Pepy, Věrky nebo Báry

1 komentář:

  1. Díky za vyvenčení! Bylo to super a těším se na příště :)

    OdpovědětSmazat