úterý 9. dubna 2019

Kolobkovandr #11 - Lužky a Švajc

Jelikož jsem byl Máří pověřen natrasováním další Spacák Rallye nás na severu, vymýšlel a klikal tak, aby trasa na pátek nebyla moc dlouhá a lidi ji stihli odjet po práci, aby sobotní trasa nebyla delší než cca 60 km a aby se v neděli dalo přespat na místě, které nebude příliš vzdálené místu startu. Za to jsem zvolil Nový Bor s dobrým vlakovým spojením. Dalšími podmínkami byla přítomnost hospod, výhledů, stromů na uvázání hamak na spacích místech a ideálně možnost zkrácení trasy pro případ únavy či kocoviny. První spací místo bylo jasné - zřícenina hradu Milštejn. Místo, kam neprší, byť jako místo na spaní přímo pod převisem není ideální. Je tam totiž hodně ohnišť a tedy i popela. A na některá místa kape voda ze skály. Ale stromů je v okolí dost a i rovných míst na stany. Ještě před Milštejnem jsem se zastavil ve cvikovském pivovaru, kde bude sraz účastníků před společnou cestou na Milštejn.


pivovar Cvikov



Milštejn


Sobotní etapa byla nejdelší, ale na plánování nejjednodušší. Stačilo propojit pěkná místa, která jsem znal a kontrolovat celkovou délku trasy. Jen výběr místa na spaní zůstával otevřený. Měl jsem pár favoritů a nakonec vyhrál Bouřný. Délka trasy sice problémem není, ale to převýšení je docela velké. A často je to i na tlačení, což je dobré, dá se povídat. :-) Otevřenou hospodu Na Tokáni jsem vynechal a těšil se na pivo do Kyjova do občerstvení Na Fakultě. Ta byla ale stále zavřená, stejně jako Vlčárna ve Vlčí hoře. 

Bouřný

Hraniční rybník

před jedním z dlouhých sjezdů

pod Chřibským hrádkem

cestou na Tokáň

Nejhezčí úsek byl z Kyjova na Vlčí horu. Mezi skalami vedle potoka z kopce nebo po rovině. Stoupání přišlo až po vyjetí z lesa. Prudké, ale ne dlouhé. Tam jsem si udělal malou zajížďku na naši zahradu, abych se potěšil rašícími listy a květy a po návratu zpět na trasu chyběl jen kousek do Krásné Lípy na pivo Falkenštejn. Hospoda byla překvapivě plná, ale stejně bych si k jídlu nic nevybral a tak jsem si dal jedno pivko venku a pokračoval dál.

odpočinek :-)

na zahrádce

stoupání na Tolštejn

Do Jiřetína to ještě bylo celkem po rovině, ale z něj začalo cca tříkilometrové stoupání na Tolštejn. V červnu to účastníci určitě ocení. :-) Ale zase to pivo potom chutná mnohem lépe. :-D Cestou jsem potkal koloběžkářku Ywonu a Péťu. První před Jiřetínem a druhou před Tolštejnem. Ten byl posledním zájmovým bodem před hledáním spaní.




Tolštejn


Po sjezdu z Tolštejnu to bylo, překvapivě, zase pořád do kopce. Ale zase ta panorámata. :-) A na Bouřný, který jsem měl vytipovaný jako první, to bylo jen pár kilometrů. Kopec na Bouřný jsem si matně pamatoval z 10 Lužických sedmistovek a pamatoval jsem si ho správně. Ve stoupání jsem zaslechl hrom a po chvíli začalo pršet, tak jsem se šel schovat do blízkého řopíku. Po 20 minutách déšť ustal, dotlačil jsem zbývajících asi 300 metrů a raději rychle postavil spaní, kdyby se déšť vrátil.

stoupání za Tolštejnem

v řopíku


postaveno

Potom jsem se chvíli kochal výhledy, udělal si ohýnek, něco pojedl a pustil si na mobilu Záskok. Jak se píše v téhle knížce, do ohně se dá koukat neomezeně dlouho a tak jsem toho využil a nešel spát zbytečně brzy, abych nekoukal do stropu. Popadaných suchých bukových větví bylo v okolí dost, tak jsem jich pár ztopil.







Ráno jsem měl boty samozřejmě ještě mokré, tak jsem nazul vodotěsné ponožky a byl jsem v suchu. Zase jsem se kochal, pak jsem si uvařil bramboračku, pomalu zabalil a vyrazil směr Nový Bor. Našel jsem na mapě bezva zkratku, abych nemusel klesat a zase stoupat a tak jsem jel skoro pořád z kopce. Což není po ránu nijak výhodné, ale aspoň místy mezi stromy prosvěcovalo slunce a to mě ohřálo aspoň pocitově.

Dobré ráno. :-)




ranní výhledy

bramboračka

A jedu.

Nový Bor

V Novém Boru jsem byl brzy a tak jsem si to prodloužil až do České Lípy. Za prvé bylo krásně, za druhé se mi jedlo pěkně a za třetí jsem pak nemusel platit za koloběžku v dalším spoji (v Lípě by byl přestup). :-) Jel jsem po cyklostezce Varhany, potkal pár cyklistů i dvě koloběžky a ke konci si i poležel v hamace.

cyklostezka Varhany



skoro v České Lípě

pátek zeleně, sobota červeně, neděle modře
(celkem 112 km)

K nové karimatce: Stačí mi půlka, tak jsem se domluvil s jedním klukem a máme ji každý tak pod zadek. Je to Therm-A-Rest z Decathlonu a je skvělá v tom, že je připravená na řidítkách pro odpočinek, pod zadek do řopíku, na plesnivý pařez k ohni a pod nafukovací karimatku, která má díky tomu vyšší tepelný odpor a hlavně neklouže. A případně i jako závětří. Prostě značka ideál. :-) Plánoval jsem ji vozit spíš podzim - jaro, ale to neklouzání karimatky je skvělá věc. Nepotřebuji totiž velký TyVek a ušetřím váhu. :-) Jo a zapomněl jsem, že je skvělá i na rozložení věcí, když už je spaní hotové a TyVek pod karimatkou (na fotce stanu to bílé pod karimatkou). Jen musí lépe vyřešit uchycení na řidítka.


4 komentáře:

  1. A to si ty kopce fakt vodstrkal ? :) jinak masakr.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ne, většinu těch dlouhých prudkých jsem vytlačil. Aspoň jsem tak zapojil jiné svaly a neměl křeče "z tepla". :-))

      Smazat
  2. Moc hezky vandr. Tohle ti preju i trochu zavidim.. Treba, az budu starsi, tak taky nejaky ten vandr pridam..:)
    Jen jestli na kolobce muzes pit pivo? Nejsi ty take "ucastnik silnicniho provozu"? :)
    To je potom velka vyhoda bezcu... Muzeme pit normalni pivo!
    At se dari, vyletum i zahradce.. zdar! 12:)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ne ne, to já samozřejmě vždy po konzumaci piva počkám dvě hodiny a pak jedu. A běžec - chodec, není jako účastník silničního provozu? :) I když vy s Petrem na té dálnici to pivo ani nepotřebujete a motáte se stejně. :-D

      Smazat