úterý 29. srpna 2017

Kolobkovandr #4 - Slavkovský les a Brdy

Zatím poslední letošní kolobkovandr jsem nejdřív masochisticky plánoval přes Slavkovský a Český les na Šumavu, ale pak jsem si uvědomil, že by to bylo zase nahoru a dolů, což mě moc nebaví. Tak jsem nechal Slavkovský les a přidal Brdy. Chtěl jsem jet z Karlových Varů, ale tam je výluka a vlakem jsem se tedy nechal dovézt do Ostrova nad Ohří a odtamtud už jsem jel po své ose. Vzhledem k plánované délce tří noci venku jsem si vzal stan. Předpověď počasí byla sice příznivá, ale od dovolené na Slovensku předpovědím moc nevěřím. A taky jsem si vzal vařič, protože teplé jídlo je teplé jídlo. A protože instantní jídla vyžadují vodu a nechtěl jsem jet jako cisterna, předem jsem si do Locusu uložil kromě kešek i studánky, místa možného koupání a obchody. To mi spolu s trasou naplánovanou většími městy umožnilo jet relativně nalehko a průběžně doplňovat zásoby.

A západ republiky proto, že Karlovarský kraj byl jediný, kde jsem dosud nenašel žádnou keš a Brdy proto, že jsem chtěl vidět Jordán a Klondajk a Brdy jako takové.

V pondělí dopoledne jsem vyrazil u Liberce a v půl třetí vyjížděl z Ostrova. Cesta byla pohodová, skoro rovina a za chvíli jsem byl v Karlových Varech, kde jsem vybafl na místní děvčata, aby mě vyfotila. Trochu se lekla, ale vyfotila. :-) Z Varů to byl dlouhý stoupák, ale na jeho konci pěkná vyhlídka. Přes geologickou zajímavost Moučné pytle a popraviště nad Horním Slavkovem jsem dojel až k rybníku Puleček, kde jsem si vzpomněl na našeho Pulce. :-) Tam jsem si zabral lavičku, uvařil těstoviny s čenekovou chilli omáčkou a k tomu si dal pivo z místní večerky. Na břehu na sebe pokřikovaly dvě skupinky místních dětí, tak jsem počkal, až odejdou, vykoupal se, postavil stan a rozdělal oheň. Nebylo to ale dobré místo pro spaní. Vlivem vlhkosti a poklesu teploty mi klesal tlak v karimatce a musel jsem za noc třikrát dofukovat. Nevěděl jsem, že to je tím, to až dodatečně po konzultaci s kamarádem trampem, kterého jsem se ptal potom, co mi další noc karimatka nezměkla.

na kraji Varů

fotka od děvčat. :-)

vyhlídka nad Vary

Moučné pytle

popraviště nad Horním Slavkovem

zabraná lavička

první pivo

peču jablka

peču topinky :-)

Ráno jsem se vzbudil ani nevím kdy, všude byla rosa a tak jsem to sbalil s tím, že sušit budu cestou, až bude slunečno a slunce výš na obzoru. Navlékl jsem neprofuk kalhoty a vyrazil do Slavkovského lesa. Tenhle úsek byl nejdelší, ale ne s největším převýšením. Po studiu naplánované trasy jsem si ji totiž raději o kousek prodloužil, než abych se brodil klíšťaty a mokrou trávou cestou necestou. Navštívil jsem rezervaci Smraďoch se sirnými prameny, Mariánské Lázně, kde jsem dosušil věci a poobědval a pokračoval jsem směrem na Plzeň. Asi 20 km před Plzní jsem konečně narazil na otevřenou hospodu, kde jsem si dal pivo, colu a doplnil vodu. Pak jsem ujel ještě kousek a zakempil na kraji lesa. 


ráno

Slavkovský les



Smraďoch

Nimrod - léčebna a lazaret, které kvůli umístění v CHKO
nelze zbourat, tak se to nechává spadnout

anglikánský kostel

reklama na mojí koloběžku :-)


sušení a oběd

s Krakonošem

v úterý v Úterý :-)

les za Melchiorovou hutí

obří mraveniště

Konečně hospoda!

druhá noc

Než jsem však šel spát, navštívil jsem obrovskou pískovou hroudu zbylou po těžbě kaolínu, na které byla keš. Bylo takové večerní dobrodružství. Stan ani koloběžku mi mezitím nikdo neukradl. :-) Hrouda byla asi 500 metrů od mého spaní.

zamčená a zamaskovaná koloběžka

večeře


hrouda

Jak už jsem psal, po druhé noci nebylo tolik sušení potřeba a tak jsem to zvládl během snídaně a vyrazil se suchými věcmi. Postupně jsem to vyladil, že jsem spal tak, abych měl ráno slunce na sušení věcí a před sebou ideálně cestu do kopce na zahřátí. Byla středa a byl to den, kdy jsem měl dojet pod Brdy a ideálně jich kus přejet. Celkem rychle jsem dorazil k Plzni, kam jsem pro zásoby zajíždět nemusel a jen ji lízl. Následovaly Rokycany a pak už jsem byl v Mirošově, výchozím místě pro přejezd Brd. Opět jsem trochu přeplánoval trasu, v obci Skořice si dal pivo a limo a dokoupil zásoby a zamířil k Padrťským rybníkům.

ranní sušení

u Plzně


logistická přestávka :-)

Brdy!


u Horního Padrťského rybníku

V těhle rybnících se chová nějaký vyhlášený ekokapr či co. :-) Pokračoval jsem "savanou" podobnou našemu Ralsku. U jedné kešky jsem našel spoustu krásných klouzků, které jsem sebral a večer přidal do omáčky. Po prohlídce bývalé dopadové plochy Jordán a bunkrů jsem zamířil ke studánce pro vodu, která mi mezitím došla.

Brdy - savana

klouzky



věžička zespodu


dopadová plocha Jordán



Mariin pramen

Od pramene už to nebylo daleko do Jinců, což je startovní místo pro druhou část Brd a je tam malý pivovar Vilém. Mně to pivo moc chutnalo, ale později jsem na Plešivci hodil řeč s místním maníkem a ten říkal, že místním se kvůli specifické chuti už přepilo a chodí jinam. Pivko a hranolky mě příjemně naladilo a za denní cíl jsem si dal buď Plešivec nebo nějaké pěkné místo pod ním. Cestou jsem odlovil keš s tématem trilobitů a pak už jen stoupal a stoupal. Cestou žádné pěkné místo nebylo a tak jsem dotlačil až na Plešivec, kde to bylo úžasné. Super výhled, lavičky, rovná plocha na stan - nemělo to chybu. Tentokrát jsem si omáčku okotlil klouzky, Ďobáčky (kousky ochuceného sojového masa) a smetanou, co mi zbyla a od začátku jsem ji vezl s tím, že si někde dám kafe a do něj si ji dám. Byla to fakt bašta. Během vaření dorazil místní borec, co to skoro až nahoru vyjel na celopéru a tak jsme si asi hodinu povídali. Dal si závazek, že to bude vyjíždět každý den. Když se začalo stmívat, odjel a já se pustil do jídla.

v pivovaru Vilém




na Plešivci

V noci bylo teplo a ráno už jsem nemohl spát, tak jsem pobalil (vše suché) a v 5:50 vyjížděl na poslední úsek trasy. Ve sjezdu z Plešivce mi ani nebyla zima a i kdyby ano, tak bych se v následujícím táhlém stoupání zahřál. Přede mnou byl asi nejhorší úsek trasy. I ty kopce tlačím docela rychle, ale tenhle úsek - vrch Kuchyňka - byl samý kámen a úsek o délce cca 2 km mi trval celou věčnost. Kolegové koloběžkáři sice před časem radili, že to jde objet po lepší cestě po vrstevnici, ale já to jednak zapomněl a druhak bych to chtěl vzít asi stejně po hřebenovce.

noční Jince

5:50 - nasadit brašny a vyrážíme

mužici u Plešiveckého (ne)viklanu

šutry na Kuchyňce

Kuchyňka

čtyřmezí - výtvor "inteligenta"

Po zdolání Kuchyňky jsem narazil na čtyřmezí - hranici čtyř obcí. Nevím, který "inteligent" něco takového navrhl, ale já odtamtud musel zachraňovat brouka, kačer přede mnou (vím z logu) skokana a určitě jsme nebyli jediní. Sice tam jsou schůdky s obrázkem ježka, ale menší tvorové mají smůlu a  větší se minimálně zbytečně vysílí při hledání schůdků. Je to kousek od rezervace...

Vodu jsem doplnil u studánky a protože to byla jen taková zastřešená tůňka, která páchla sírou, raději jsem ji převařil a udělal z ní polévku. po posilnění jsem už to měl jen kousek na Klondajk, tj. bývalou protiletadlovou raketovou základnu. Ta je stále oplocená, ale místy jsou v plotu díry a dá se nakouknout nebo i vlézt dovnitř. Podle mapky jsem byl někde mezi jedním ze tří palebných postavení a skladem raket. Ale protože jsem nechtěl chodit daleko od koloběžky, viděl jsem jen jednu stavbu, asi garáž pro nějaké velké auto či co. Po návštěvě Klondajku byl trochu oříšek dostat se zpět na cestu, ale povedlo se to bez pádu.


oběd u studánky


Klondajk

narušitel :-)

zpět na cestu

Zbytek cesty už byl ve znamení sjezdu, piva, lima a dalších příjemných věcí. Přes Černolice, Všenory a Černošice jsem to mydlil po cyklotrase A1 až do Prahy. Cestou jsem viděl na cyklostezce městskou policii, ale to už jsem měl pivo stejně myslím vyprchané. Ale když jsem je minul, po chvíli jsem si dal ještě jedno - poslední. :-) U mostu inteligence jsem si udělal nezbytnou fotku a posvačil a pak už přímo na hlavák. Přestože mě to moc bavilo, příště si dám asi něco ještě rovinatějšího a tedy s méně tlačením, ať to trochu jede. Možná Lužky, možná nějaké podhůří, uvidíme.

Černolické skály
(první skály, na kterých se u nás lezlo)

poslední občerstvení

u mostu inteligence

u Vltavy


Souhrn:

Pondělí: Ostrov nad Ohří -> Horní Slavkov - 32 km / 621 m

Úterý: Horní Slavkov -> Ledce - 105 km / 1310 m

Středa: Ledce -> Plešivec - 82 km / 1429 m

Čtvrtek: Plešivec -> Praha, hlavní nádraží - 64 km / 644 m

detaily trasy zde


5 komentářů:

  1. Nadhera! Zvlast muj srdecni vrch Plesivec :-).

    OdpovědětVymazat
  2. úžasný vandr! Moc se mi líbí, jak je u tebe od nápadu k realizaci jen krátká cesta. Fantasticky jsi reprezentoval iTB za což ti buď provolána sláva :)
    Fotodokumentace zase nemá chybu.
    Jen malá technická poznámka, já si myslím, že změna vlhkosti venkovního vzduchu, nemůže mít přímý vliv na tlak uvnitř uzavřené karimatky. Vliv teploty a venkovního tlaku nezpochybňuji to beru. Ale vzduch v karimatce je uzavřený systém a ano vlhkost uvnitř se vlivem teploty může měnit (páry uvnitř mohou kondenzovat a snižovat tak tlak), ale to se děje vlivem teploty ne vlivem venkovní vlhkosti. Takže to jen tak pro formulační přesnost :)
    jen tak dál a ať se daří!
    MM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju za pochvalu a technickou poznámku. Tak nějak jsem to myslel, ale trochu jsem se do toho zamotal. :-)

      Říkal jsem si, že když už nesplňuji podmínku závodu, tak musím aspoň reprezentovat na vandru, abych nebyl vyloučen. :-)

      Vymazat
  3. Krásný koloběžkařký výlet. Obdivuhodná kilometráž i převýšení! :-)

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou nyní moderované, takže trapné kecy s vloženými reklamami od rádobyreálných osob neprojdou.