Kolobkovandr #22 - Podkrkonoší

Nápad na tuhle trasu vzešel od Pétiny kamarádky, já ji nechal Pavlem J. upravit a stejně jsme ji pak museli zkrátit, protože cesta na Rýchorské boudy by nám zabrala tolik času, že bychom potřebovali ne dva celé dny, ale tři. :-)

Vyrazili jsme vlakem v pátek po práci. Cílem byla Jaroměř. Odtamtud jsme plánovali jet jen kousek kvůli brzy padající tmě. U Kuksu jsme byli už za šera a od něj jsme to měli do vybraného altánku jen kousek.

Vyrážíme.

zastávka na jídlo

Kuks

Do altánku jsme se po vystěhování stolu a lavic vešli pohodlně všichni čtyři. Tentokrát upekla bábovku Péťa a ještě večer jsme se do ní pustili. Teda hlavně já. :-D Holky měli trochu trable s nafukováním karimatek, ale dobře to dopadlo. Vstali jsme poměrně brzy, ale bez budíku.

nedočkavky :-)

Kousek od altánku, kde jsme spali, byl Braunův betlém a další sochy. Další zastávkou bylo Babiččino údolí, kde jsme posvačili. Točili tam pivo a to jsem nejdřív nechtěl, ale když si Michal přinesl svoje, dostal jsem chuť taky. :-)

Braunův betlém

"To je pěkná koloběžka!"

Jana se řítí terénem. :)

Bergenie druhé kvetení - divný to rok. :-)

socha u muzea Boženy Němcové

Babiččino údolí

naše první rozhledna

Na zřícenině hradu Vízmburk jsme neodolali pivu v krásných číších. Potom už to byl jen kousek do Malých Svatoňovic, kde jsme se nacpali malou pizzou, doplnili vodu ze studánky a vydali se vstříc kopcům před rozhlednou Žaltman.

na Vízmburku

studánka v Malých Svatoňovicích

Na rozhlednu to byl sakra kopec, ale potom už jsme měli nastoupáno a další rozhledna, Markoušovická, byla zadarmo. Následoval sjezd do Trutnova. Spaní jsem vymyslel během cesty, kdy jsme se taky domluvili, že v sobotu dojedeme kam dojedeme a neděli zkrátíme, abychom byli rozumně doma. Já musel hlídat Arinku, ale i ostatní chtěli být doma do cca 19 hodin.

Na spaní jsem tedy vymyslel zříceninu hradu Břecštejn a opravdu tam bylo místo akorát pro nás čtyři. Ale asi dva kilometry před cílem jsem píchnul. A tak blbě, že po zalepení to pořád ucházelo. Musel jsem totiž dát záplatu na šířku a tak nešlo ji přitlačit zároveň po celé ploše. Druhé lepení taky neklaplo, tak mi Michal půjčil duši. Po prvním lepení jsem ostatní poslal napřed, aby okoukli spaní.

rozhledna Žaltman

Morčata pospolu

na houpačce s koloběžkou :-D

terénní vložka

Markoušovická (Slavětínská) rozhledna

makovo štrůdlová zmrzka v Trutnově - byla moc dobrá

Kdo má špinavější nohy? :-)

dvojitý zásah

Spal jsem jako dudek a vzbudil jsem se asi první, tedy minimálně jsem první fotil ostatní. :-) Jana moc nespala, bála se chrastění v křoví. :-D V neděli nás čekalo pohodových cca 60 km. Museli jsme sice ráno vystoupat na Stachelberg, ale potom jsme si to samé sjeli a dál moc kopců nebylo.

Byli jsme mírně z kopce, ale ani jsem se moc neposunul.

Břecštejn

Tento nocležník přišel asi hodinu po nás.

trojnožka obstála

Anežka

výhledy z rozhledny

kafe a "doutník" na benzince

Když jsme byli zpátky v Trutnově, hledali jsme nějakou otevřenou hospodu a nakonec jsme našli, i když to tedy nebylo nic moc. Byli jsme na mini terase, kam chodili lidi kouřit a byl tam výduch se smaženým vzduchem z kuchyně. Ale zase jsem poprvé projížděl s koloběžkou hospodou. :-)

hortenziová záplava

mastná hospoda :-D

Naším posledním cílem byla přehrada Les Království, kterou jsem dosud znal jen z fotek. Voda špatná, ale hráz moc krásná. A měli tam místní (Dvůr Králové) pivo Tambor.

Les Království

Chyběl nám jen kousek na nádraží, kde jsme byli s asi dvacetiminutovým předstihem. Akce se vydařila, jen už budu vozit náhradní duši, minimálně přední. Počasí taky vyšlo náramně.

trasa