pondělí 23. září 2019

Julky a Istrie

Letošní hlavní dovolenou s Pájou jsme naplánovali autem (když už máme nové, proč toho nevyužít). Hrubý obrys byl Slovinsko a potom Chorvatsko. Ale úplně jsme se s Pájou nepochopili.:-) Já chtěl být v Julských Alpách, co to půjde a ona se zase chtěla alespoň jeden den válet na pláži. Nakonec bylo obojí.

kroužkované pivo

Předpověď počasí pro Triglavský národní park nebyla před začátkem dovolené příznivá, tak jsme to směřovali přímo do Istrie s tím, že ve Slovinsku v případě pěkného počasí skončíme. První zastávka byla v Českých Budějovicích, kde jsme přespali na kolejích ZČU. Večer jsme si vyšli do centra města na Černou věž a na večeři.

Ráno jsme vyrazili přes Rakousko a kousek před Klagenfurtem jsme ještě zkontrolovali předpověď počasí a hle, změnila se. Trochu jsme si tedy zajeli, ale novým cílem byla Trenta a místní kemp. Dálnicím jsme se kromě ČR vyhýbali. Ani ne tak kvůli penězům, ale ale hlavně proto, že jízda po dálnici je monotónní a uspává mě. A taky člověk nic nevidí. Takhle jsme jeli místy po mé koloběžkové trase a tak jsem Páje říkal, kde jsem byl a co jsem tam vařil. :-)

 Rakousko

kemp v Trentě

Ve Slovinsku jsme zakempili a šli na procházku podél Soči. Zároveň to byla část Soča trailu (Soška pot), který dle informačních tabulí vede krásnými horami a klidnými místy a ve skutečnosti vede podél hlavní silnice. Večer jsme si dali pizzu a pivo a těšili se na výšlap další den.



Na mapě to vypadalo nevinně - červená značka, cca 10 km a tak jsme vyjeli z kempu až před devátou. Další vývoj na fotkách. :-D Dalo se to, ale místy jsme se báli. Exponované úseky bych přirovnal k Roháčům, ale tam je to jen kousek. Cestou jsme potkali dvě české dvojice a vyměnili si tipy na výlety, třeba na příště.

Vyrážíme.














 vrchol - Prisank





Noc byla pro Páju krušná - ucházela jí karimatka. Ráno jsme jeli do Bovce koupit novou, abychom později zjistili, že je karimatka v pořádku a já ji nějak špatně zavřel. Ale díky tomu jsme se prošli podél kaňonu, který bychom jinak objevili až cestou na Istrii a už bychom ho nenavštívili.



vaření oběda

Navečer jsme si ještě vyšli k prameni řeky Soči. Byli jsme po tůře předchozí den docela jetí, ale zase jsme si hory chtěli užít. Do kempu jsme se vrátili až za šera.




Následující den jsme přejeli na východ Istrie do kempu v Ičiči. Uvařili jsme si a šli se projít po pobřeží do Lovranu. Je tam krásné a docela velké historické centrum. Druhý den jsme se trochu okoupali v moři a přesunuli se o kousek dál, nad Lovran do penzionu. Mělo totiž pršet a taky že ano.





Lovran


Povedlo se nám ale vymyslet výlety a procházky tak, že jsme ani nezmokli. Penzion byl bezva a Pája tam měla i psího kámoše. :-) První krátký výlet byl na nejvyšší horu pohoří Učka - na Vojaka.



Vojak 

Druhý den jsme jeli do městečka Lupoglav, odkud jsme chtěli jít po staré železniční trati jako v tomto článku. Ale slečna v kavárně nám řekla, že je lepší sjet u benzinky směrem na Pulu a pak až jít pěšky.  A měla pravdu. Z Lupoglavu bychom šli 5 km tam a pak zpět po trati a jen na konci by byl kaňon. A protože hrozil déšť, byli jsme rádi za tuto kratší variantu. Nakonec nepršelo, prošli jsme se tunelem a moc se nám tam líbilo.



Vela Draga






Cestou zpět jsme se stavili v supermarketu na ajvarové hody. :-) Posledním místem, kde jsme strávili více než jednu noc, byl kemp v Kamenjaku - nejjižnějším cípu Istrie. Kemp byl krásný a moře kousek.

První den jsem šli na průzkum pláží a druhý vlastně taky. :-) Ještě jsme si udělali autobusový výlet do Puly a druhý den jsem si půjčil paddleboard a spadl jsem jen třikrát. :-)

ajvary

Kemp Arena Stupice


ochrana proti slunci 


keš


Pula





Cestou zpět jsme se stavili u fjordu a v Poreči. V Poreči mají ale tragicky vyřešené parkování a tak byla procházka městem trochu honička. Měli jsme díky bezva aplikace "park4night" snadné hledání kempů. Aplikace je určena pro karavanisty, ale jsou v ní i klasické kempy a v jednom takovém jsme spali v Rakousku.

Limský fjord 

Poreč 

U kempu bylo i jezero, tak jsem se ráno vykoupal, neboť otužilecká sezóna začíná. Potom jsme pokračovali přes Lublaň na Prahu. To byl ošklivý, frekventovaný úsek cesty. V Praze jsme se najedli v Ikee a jeli se podívat na zahrádku. :-)

kemp v Rakousku