Na tenhle závod jsem se chystal už loni, ale pak to nějak nedopadlo a o to víc jsem se těšil letos. Sice nemám naběhanou žádnou rychlost, ale když nejde o život, jde o h***o. V úterý jsem byl poprvé běhat s FB skupinou "Rozběháme Liberec a okolí" a bylo to bezva. I nějaký ten sprintík byl, takže v rámci možností příprava dobrá. Přestože mě z toho ještě v pátek bolely nohy (a i v sobotu ráno před závodem :), nevynechal jsem rozklus den před závodem.
start
Na závod jsem se svezl se spoluběžcem Ivošem a už v autě jsme řešili, že bude vedro a hodně pili. Před startem jsem potkal spoustu známých (jeden z důvodů tam jet) a stihl si i trochu pokecat. Ale pořád jsem se schovával ve stínu. Na startu jsem byl hned za Radkem Brunnerem a ještě pár stovek metrů po výstřelu jsem ho měl na dohled.:) Šátek jsem si namočit nestačil, ale hned na první občerstvovačce na pátém kilometru jsem se polil a běželo se mi dobře. Začátek byl hodně na slunci, pak už to bylo lepší.
Neměl jsem žádný plán, jakým tempem běžet, tak jsem běžel takovým tempem, abych se neflákal, ale ani neutavil. Od startu jsem koukal na záda i Markovi zvanému Šusťák, který se mi pomalu vzdaloval. Ale to jsem neřešil a pomalu si v zámeckém parku doběhl jednu dvojici a po chvíli odpočinku šel před ně.
první kilometr
Neměl jsem žádný plán, jakým tempem běžet, tak jsem běžel takovým tempem, abych se neflákal, ale ani neutavil. Od startu jsem koukal na záda i Markovi zvanému Šusťák, který se mi pomalu vzdaloval. Ale to jsem neřešil a pomalu si v zámeckém parku doběhl jednu dvojici a po chvíli odpočinku šel před ně.
brána do areálu zámku Sychrov
(podpisy až na letišti :D)
(podpisy až na letišti :D)
zámecký park - Marek, za ním "moje" dvojice a já
brána ze zámku
Následoval dlouhý úsek po silnici, kde mi chvíli trvalo, než jsem se rozběhl a zrychlil z kopce. Potom už to šlo. Na chvíli jsem utekl borci v oranžovém, ale jinak byl celý závod těsně za mnou. Občas jsem zrychlil, občas naopak zpomalil a trochu se vydýchal. V kopci na Sychrov už to zase vypadalo, že Marka seběhnu, protože víc chodil, ale nepovedlo se. V následném měkkém seběhu to zase bylo na spadnutí, ale zase nic.
Předběhl jsem ho až u občerstvovačky, kde si pár metrů zaběhl a musel se vracet. Po chvíli doběhl zase on mě a od té doby jsme běželi spolu skoro až do cíle. Motání po pěšinkách podél řeky bylo příjemné, ale oba jsme se už těšili na Trávničák, kde jsme plánovali odpočinek chůzí. A on pořád nikde. Konečně jsme se dočkali a rychlochůzí s občasným popoběhnutím jsme se dostali nahoru. Marek pořád něco povídal, tak to pěkně uteklo. Před závodem jsem si sice říkal, že ho celý vyběhnu, ale ničemu by to nepomohlo. Takhle jsem byl nahoře odpočatý, občerstvením ve statku jsme rychle proběhli a hnali se do cíle. Mě v tu chvíli už bolely nohy a nechtěly zrychlit a Marek si zase stěžoval na přepálení. Takže poslední kilometry tradičně nebraly konce a zrychlil jsem až na posledních pár stovkách metrů, když už jsem věděl, že bude opravdu cíl.
u Arturovy brány
(skoro na konci stoupání na Sychrov)
Předběhl jsem ho až u občerstvovačky, kde si pár metrů zaběhl a musel se vracet. Po chvíli doběhl zase on mě a od té doby jsme běželi spolu skoro až do cíle. Motání po pěšinkách podél řeky bylo příjemné, ale oba jsme se už těšili na Trávničák, kde jsme plánovali odpočinek chůzí. A on pořád nikde. Konečně jsme se dočkali a rychlochůzí s občasným popoběhnutím jsme se dostali nahoru. Marek pořád něco povídal, tak to pěkně uteklo. Před závodem jsem si sice říkal, že ho celý vyběhnu, ale ničemu by to nepomohlo. Takhle jsem byl nahoře odpočatý, občerstvením ve statku jsme rychle proběhli a hnali se do cíle. Mě v tu chvíli už bolely nohy a nechtěly zrychlit a Marek si zase stěžoval na přepálení. Takže poslední kilometry tradičně nebraly konce a zrychlil jsem až na posledních pár stovkách metrů, když už jsem věděl, že bude opravdu cíl.
Cílovou bránou jsem se prohnal a brzdil o lavičku. :-)) Marek byl hned za mnou. Až někde ke konci z něj vypadlo, že je jiná kategorie. Vědět to dřív, tolik se neženu. :-D V cíli jsem ani moc nepil, napitý jsem byl dost. Ale koupačka přišla vhod velice. A pak převléknout do suchého, zevlovat a fandit dalším závodníkům. Když jsem si šel do auta pro věci bos, tak se mi zapíchl do nohy šutr a trochu mi to snížilo komfort chození následujích několik dní (trvá dosud :).
bedna :)
Během zevlování za mnou přišel Marek a že prý jsem na bedně. Nevěřil jsem mu, ale fakt jo. Většina závodníků přede mnou totiž bylo starších. I Marek, kdyby byl mladší, by byl třetí. Takhle chudák až sedmý. Byl jsem druhý a celkově osmý. Po závodě byl zase čas pokecat se všemi a když mi kamarádi a známí
odjeli, vydal jsem se na cestu na vlak. Krajina tam je moc pěkná a kus
jsem šel i po trase závodu. Ještě jsem cestou stihl vyfotit první dva
závodníky krosu Za Vlast. První byl Ondra - můj spolužák ze základky.:-)
Čas závodu jsem měl 1:46:18. Na to, že to bylo asi o 300 m delší, bylo vedro a neměl jsem naběháno to bylo skvělý. :) A hlavně je to moje první sólo bedna v životě. :-)) A moc se mi líbilo, jak to bylo krátké. :-)) Nic dalšího teď v plánu nemám. O víkendu jedu na Gladiátora, ale to bude spíš jen taková zkouška, jestli mě to baví a pak až Sedmistovky. Na ty se těším.
Výsledky zde
Ta fotka s turisty je dokonala :)
OdpovědětVymazat