neděle 24. června 2012

Moraviaman 2012

Tentokrát jsem mohl zapomenout na své oblíbené České dráhy, protože jsem měl full servis od Majka jeho otce (dále jen Richard). V pátek mě Majk vyzvedl před naším domem a v neděli vyhodil tamtéž. Kdyby to takhle bylo pokaždé. :-) Cesta nám uběhla rychle. Chvíli jsem spal, ale většinu času jsme si povídali. Na místě klasika - odprezentovat, ubytovat, vyslechnout rozpravu, lehce rozjet a pořádně se nažrat. :) Já to s přípravou jídla trochu přehnal a těstovinového salátu jsem měl zbytečně moc, ale naštěstí mi s ním Majk s Richardem pomohli.


 po příjezdu

rozprava s Petrem Vabrouškem jako překladatelem

Pak jsem se trochu prošli a spát. Myslel jsem, že budu mít problém s usnutím, ale usnul jsem rychle. Po půlnoci jsem se ale skoro každou hodinu budil. Ráno opět klasika. Najíst se, nechat se popsat číslem, uložit věci do depa, naposledy zkontrolovat, jestli jsou galusky natlakované, gely otevřené, zásobníky solných tablet plné a střeva prázdná. Následoval přesun na start, rozplavání a čekání na startovní výstřel.


materiál i závodníci připravení na start
 
Plavalo se v neoprenu, což bude jistý nejmenovaný Ječmínek komentovat opět s pohrdáním. :-) A tentokrát měla voda cca 25,5 °C, takže bude mít pravdu. Ale naštěstí pro nás, slabé plavce, neoprenová lobby opět nezklamala. Plavalo se mi bezvadně. Minulý týden jsem konečně jsem zjistil, že pouštěním vody do rukávů se myslí směrem od krku a ne od dlaně, protože to mi moc nešlo. :-) A taky jsem při plavání na přehradě přišel na to, že když mě začnou bolet ramena, stačí si pustit krkem do gumy vodu a ramena jsou zase volná. A navíc to pěkně ochladí. Škoda, že jsem tuhle fintu neznal dříve. První kolo plavání bylo o něco kratší a plaval jsem ho 22,5 minuty, což se mi zdálo nějak podezřele dobré, ale bylo to prostě tak. Druhé kolo za 23:48 a poslední, třetí za 24:43. Celkem plavání za 1:10:52, což je na mě moc pěkný čas. Po plavání jsem v depu slyšel, jak ho opouští první žena, což je můj životní úspěch. :-)

lepší fotku z plavání jsem nenašel :-) - jsem vlevo

V depu žádná komplikace nenastala a tak jsem optimisticky naladěn vyrazil na kolo. Začátek kola po plavání klasicky na vysokých tepech, ale po chvíli jsem to srazil na rozumné hodnoty a ty jsem držel až do konce. Respektive držel jsem rychlost, tepy s narůstajícími kilometry klesaly. Hned ve druhém kole cyklistiky jsem ztratil kontaktní čočku. Dá se jet jen s jednou, ale kdybych ztratil i tu, bylo by to špatné. Od druhého do třetího pátého kola jsem dostal při každém průjezdu okolím depa svůj rohlík se sýrem a ve zbytku okruhu jsem snědl buď Powerbike, Voltage nebo Wellness cake. Pil jsem ionťák od pořadatelů a občas vodu a třikrát jsem si přihl z tuby po 3-4 kusech solných tablet. Od třetího kola jsem měl docela žízeň a zjistil jsem, že je lepší zastavit, v klidu si pití přelít do lahve na řidítkách a pak jet. Za jízdy to jde taky, ale bylo to v místě, kde je obrátka a pár desítek metrů za občerstvovačkou je prostor pro doprovod (s rohlíkem) a všechno bych nestíhal.

vyhlížím Richarda s rohlíkem

Skoro až do konce cyklistiky bylo pod mrakem, takže počasí taky parádní. Zadek mě taky nebolel, i když jsem se nakonec nepřevlékal a jel to celé v kombinéze. U Richarda jsem měl pro všechny případy cyklokraťasy, ale nedošlo na ně. Druhé depo proběhlo hladce a začátek běhu vypadal slibně. Nic mě nebolelo, nikde nepíchalo a rozbíhal jsem to pětkovým tempem. Pár set metrů za depem ukazoval Garmin 7 hodin od startu.

Jenže ouha - na první občerstvovačce jsem si dal nealko pivo, abych měl změnu po těch sladkých tyčkách a buď mi to nesedlo, nebo už byl žaludek načatý a nebo se mu nelíbila následující kombinace Coca-coly s vodou a střeva mi dala jasně najevo, že daleko nedoběhnu bez vyprázdnění. Tak jsem si řekl, že znečistím kukuřičné pole a bude dobře. Jenže to pomohlo jen na pár kilometrů. To jsem sice běžel rychleji, ale pak to přišlo zase a s nohama u sebe se běží blbě. :) Nijak moc jsem se neupejpal, ale aspoň trochu maskování to chtělo a toitoika tam byla na celé trati jen jedna. Takže zase za keřík a pak zase kus rychleji a tak to šlo až skoro do cíle. 
 
Majka jsem sice (nemile :D) překvapil, když na začátku trati kola zjistil, že jsem za ním docela blízko, ale oběma nám bylo jasné, že na kole svůj náskok zvýší. Na běhu jsem ho pak stahoval, ale o nucených přestávkách jsem zase hodně ztrácel. Kousek od depa byl Aldaman a bezvadně fandil. Sice jsem se na něj mračil, ale byl jsem rád. Od půlky předposledního kola jsem měl křeče do lýtek, tak jsem vypil hořčíkovou ampuli a bylo to zase chvíli dobré.

 

Na začátku posledního kola jsem konečně seběhl Majka. Říkal, že už má taky křeče a bude chodit, ale ještě normálně běžel. O něco jsem mu poodběhl, dal si technickou přestávku v křoví a stále jsem byl před ním. To už jsem pil jen iontťák a vodu, aby se žaludek zklidnil, ale byla tam určitá setrvačnost. Těsně před poslední obrátkou (cca 36. km) zase křeč, ale tentokrát silnější a další ampule tak rychle nezabrala. Musel jsem popojít, protahovat, popoběhnout, popojít, protáhnout a pak to nakonec šlo. To už jsem měl stehna jako kámen, ale to bylo to nejmenší. Hlavně utéct Majkovi. :-)) Ba ne, v tu chvíli jsem to hlavně chtěl dát aspoň pod jedenáct hodin. Ke konci běhu už bylo takové teplo, že nestačila jedna houbička, ale vzal jsem si jich plnou hrst, vymačkal si je na záda, zase namočil a dal si je pod dres. A do další občerstvovačky byly zase suché.  


Celé poslední kolo jsem kalkuloval, jestli to klapne a když to šlo, běžel jsem i docela svižně (na poslední kolo ironmana) a nebýt těch křečí, dám to pod jedenáct s prstem v nose. Ale takhle jsem si i po těch křečích říkal, že bych to mohl stihnout, rozběhl se a zase křeč. Tak asi ještě dvakrát a nakonec jsem "sprintoval" do cíle s tím, že to bude těsně, ale dám to. Křeče už nepřišly, ale cílová rovinka byla nekonečná a pod 11 hodin jsem to nedal o minutu a sedm vteřin. V cílové rovince jsem ještě asi 4 lidi předběhl, ale možná vlastně ne, protože nevím, jestli před sebou neměli víc kol nebo jestli to nebyli štafetáři.  Takže běh mě zklamal, ale jsem rád, že jsem nechodil, pokud to nebylo nutné (občerstvovačky a rozcházení křečí) a snažil jsem se ztrátu nahnat rychlejším během. Navíc jsem kvůli úrazu neměl naběháno tolik, kolik bych si před železňákem představoval.


v cíli - chlast slast :)

nezbytné zhodnocení výkonů

A takhle jsme chodili ze schodů.

Po krátkém odpočinku jsme sbalili věci z depa a šli se omýt a najíst. Pak jsme střídavě s někým kecali a zevlovali a pak jsme se šli najíst za stravenky. Byla květáková polévka a na výběr ze 4 jídel. Cestou na večeři jsme ještě potkali Ironjozefa a Jindru s Danielou, takže se cesta trochu protáhla, ale museli jsme se podělit se všemi o zážitky. :-)

se stříbrným Ironjozefem

 s Danielou a bramborovým Jindrou :)

Po večeři jsem si dal ještě langoše a Majk klobásu, pokecal jsem s Lukášem Erbenem a šel do postele s tím, že mě Jindra prozvoní, až se bude blížit vyhlašování tomboly. Prozvonil mě dřív, ale to nevadilo, protože mi řekl, že jsme (tým Loko Nymburk) na bedně. Nejdřív jsem si myslel, že se dělá legraci, ale bylo to ve výsledovce černé na bílém. Aspoň k něčemu je ta licence. Takže moje první bedna v životě a hned jsem tam stál s Petrem Vabrouškem a dalšími borci. Jindra je na bedny zvyklý, ale my s Jirkou Večerkou jsme z toho měli Vánoce. Jak je ostatně vidět z fotek. :-D A protože to bylo Mistrovství republiky v dlouhém triatlonu, můžu říct, že jsem byl na bedně na MČR. :)






No a pak už se šlo spát. Ráno jsme se vypravili celkem brzy, cesta utekla rychle a až na zastavení policií kvůli nefunkčnímu světlu bez zádrhelů. Do Liberce jsme přijeli akorát na oběd. Vzal jsem kluky do místní bezva restaurace, pořádně jsme se nacpali a dali si i pohár. Jen cesta tam byla z kopce a pak po schodech, tak nám dala trochu zabrat.


Rekapitulace:

celkem: 11:01:07 - 50. ze 161 celkově (muži) a 19. ze 39 v kategorii

plavání: 1:10:52 (63.) - 22:24 (kratší), 23:47 a 24:41

1. depo: 0:03:00 (36.)

kolo: 5:39:07 (67.) - 55:11, 54:32, 56:37, 56:59, 57:24 a 58:24

1. depo: 0:02:37 (12.)

běh: 4:05:29 (54.) - 53:42, 1:00:39, 1:03:00 a 1:07:02

Výsledky zde a zde. Majkův blog tady. Závod v TV zde.

33 komentářů:

  1. Občas jsem na Tebe pořvával :-) Zatím jen ve štafetě - o to mám větší respekt. Gratuluji!
    Witold

    OdpovědětSmazat
  2. Dík oběma.

    Witold: S někým jsem si na běhu plácal, ale ten šel celého. Takže zase nevím, která bije. :)

    OdpovědětSmazat
  3. Takova typicka regenerace po zraneni patere .) Hezky!

    OdpovědětSmazat
  4. Ještě jednou gratulace k osobáčku, moc pěkný výsledek, nebýt zranění bylo to hodněěěě pod jedenáct, ale to je jen kdyby, popral jsi se s tím na výbornou :-).

    OdpovědětSmazat
  5. Ještě jednou gratulace k parádnímu výkonu! Jinak taky musím Aldu pochválit, vzorně fandil až do konce, je to holt srdcař :-) A nezapoměň, že ta týmová bedna je z Mistrovství ČR týmů a to už něco znamená :-)

    OdpovědětSmazat
  6. Gratuluju k osobáčku a k umístění na bedně. Sešlo se ti letos několik nepříznivých okolností a stejně jsi podal super výkon. Taky díky za tvůj blog, je pro mě dost inspirativní. Martin Mastný.

    OdpovědětSmazat
  7. Gratuluju, oběma, normálně z toho mám fakt radost, jste s Majkem oba borci :) Je dobře, že sis nechal něco i na další roky :))) teď zasloužená regenerace :) Užívej! :)

    OdpovědětSmazat
  8. Jeste jednou gratulace, obzvlast k te bedne :-) Co me, ale tady zaujalo jsou ty zavazadla na Kuote :-o Co tam proboha vozis, kdyz ti Richard podaval rohliky? To tam mas i spacak a celovku ne? :-P Z.

    OdpovědětSmazat
  9. A karimatku. :)

    No pod a za sedlem sprej na defekt, bombičky, nástavec na ně a pro jistotu ještě pumpička. :) V brašničkách na rámu tyčky. Máš pravdu, že toho bylo moc. Tři wellness caky a dva Voltage jsem po závodě netknuté zase vyndával. Ale lepší mít zásoby než hlad. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Aneb Tyčka, kam se podivám nebo taky Tyčka, tyčka, zase tyčka, to je rodina, samá tyčka :-D Z.

      Smazat
  10. Velky obdiv a gratulace!
    Co se tyce strevnich potizi pri maratonu.. Vitej v klubu!:) Skoda, ze se to nebezelo vic ve meste, to bys mel jiste zajimave fotky! :)
    Uzivej a jeste jednou gratulace! MSF! 12:)

    OdpovědětSmazat
  11. Honza12: Já jsem v tomto elitním klubu už od roku 2009, kdy jsem měl stejné potíže, ale tolik to nevadilo, protože to byl můj první a šlo o to dokončit. :)

    OdpovědětSmazat
  12. Musím říct, že to kolo je fakt slušně vověšený, to je jako když jedeš z nákupu. ;) Ale je lepší být připraven než nepřipraven. Když jsem koukal poprvé do výsledků, tak jsem moc nemohl uvěřit tomu plaveckému času, fakt paráda. To asi ten šnorchl. Plaval jsi s ním? ;) Veliká gratulace, pokračuj a příští rok proženeš Ironpepu, který se na té fotce tváří jako, že to byla vlastně super párty. :D

    OdpovědětSmazat
  13. Šewy: A kdyby tam nebyl Richard, vezu rohlíky na rámu a náhradní cyklokraťasy taky. Jenom už pak ztrácí smysl aerodynamický rám. :) Ale příště budu zase o něco chytřejší a povezu toho méně a náhradní oblečení nebudu potřebovat. To příště ale asi nebude příští rok, protože toho času, co trénink sežere je hrozně moc nejen na Zuzku, i mně se letos párkrát stalo, že se mi na kolo nechtělo. A půlky mě taky baví a na dlouhý se z nich dá přeskočit kdykoliv. Ta bedna mě sice nahlodala, protože na půlkách je to bez šance, ale ještě neumírám, takže času dost.

    Ten šnorchl mi určitě pomohl, ale spíš psychicky, tzn. že jsem nebyl špatný z toho, že vůbec neplavu a na závodě se utopím. Taky mi srovnal hlavu, protože když jsem ji se šnorchlem předkláněl, dýchal jsem vodu. Ale nijak dlouho jsem s ním neplaval, spíš jsem se snažil něco naplavat venku v gumě. Nejvíc mi, co se týče plavání pomohlo natočení videa a následné rady (snaha o uvolněnou ruku vepředu a následně dobrý záběr při zachování té uvolněné ruky). Nechci říct, že jsem se v sobotu ve vodě ani nezadýchal, ale netrápil jsem se. No a pak taky uváděné finty s neoprenem. A ještě jsem zapomněl zmínit, že jsem si před výlezem pustil krkem naposledy vodu a neopren jsem sundal sešlápnutím a nemusel jsem si vůbec pomáhat rukama.

    OdpovědětSmazat
  14. nejmenovaný Ječmínek teda nezklame a fakt tvrdě zkritizuje plavání v gumě ve vodě teplé 25,5C. To je chlapi fakt psycho, dyby byly ve Štěrkáči aspoň medůzy, takto se nemají šprckaři na co vymluvit:-). Hned Ti taky řeknu, proč byly na běhu křeče: bylo to totiž způsobeno přehřátím ve vodě, ničím jiným ;-). A poslední kritika: já bych si kolo před startem umyl. Ty hnědé kusy bahna všude na rámu jsou fakt šílené ;-).
    Jinak ovšem samozřejmě smekám před výkonem, aspoň zůstal nějaký rozumný cíl na příští rok. A Jirka taky moc hezky, šikovní kluci!

    OdpovědětSmazat
  15. David : času to zabere hodně, ale tak to nebudeš dávat pod 11h, ale třeba za 12:30, ale za ten zážitek to stojí ne :-)).
    Moc tomu nerozumím, ale nebude náhodou až Slovakman zároveň Mistrovstvím České republiky v dlouhém triatlonu ? Ale to nemění nic na tom, že bedna je bedna :-)).
    Já se ve vodě koupal odpoledne a byla jak kafe, fakt ti nebylo v neoprenu horko ?

    OdpovědětSmazat
  16. JM: A to jsi neviděl kolo po odlepení powerbiků. Vypadalo, jako bych měl ten průjem už na kole. :D

    Alda: Pokud bych to dal s tréninkem na půlku za 12:30 a moc se netrápil, tak bych se možná na start postavil. :)

    Já tomu s tím mistrovstvím taky nerozumím, ale nekaž mi to. :-D

    Vedro mi nebylo. Plus minus na každé bojce jsem si krkem pustil vodu a bylo mi blaze. :)

    OdpovědětSmazat
  17. Komentátor na místě před startem říkal, že to sice letos není MČR jednotlivců, ale je to pro letošek MČR družstev.
    Martin M.

    OdpovědětSmazat
  18. Podle soutěžní směrnice 2012-léto se MČR v dlouhém triatlonu kategorie jednotlivců koná v Piešťanech a kategorie klubů se koná(konala) v Otrokovicích.

    OdpovědětSmazat
  19. To bylo o fous :-)

    OdpovědětSmazat
  20. Přeju Ti to, darebo. Jak muj skalp, tak bednu. Jen se namlsej, parní válec jménem Majk startuje kotel...

    OdpovědětSmazat
  21. Jak to sleduju, na tý bedně to musela být velká párty co? :D Každopádně kluci mám z MČR družstev stříbro, takže posílám tréninkové plány, musíte přidat :) (a tajemství na závěr, porodem sportovní život nekončí, věřte zkušenému otci ;) ) IM

    OdpovědětSmazat
  22. IM: To si piš, že byla. :)

    Porodem sportovní život nekončí, to rozhodně neplánuji. Ale trochu to omezit ano. A co jsem zachytil signály (Alda, Majk), tak je to i rozumné, protože sportovní úspěchy nestojí za válku Roseových doma. :-D A jestli se nepletu, ty jsi 4 dny v týdnu mimo domov, takže nejsi úplně klasický případ. Spíš jsi zvláštní případ. :D

    A málem bych zapomněl, díky moc za tréninkové vedení. Sice se říká, že na trenéry přijde řeč až v případě neúspěchu, ale udělám výjimku. :)

    OdpovědětSmazat
  23. Davide 3dny a v těchto dnech trenuji max. 3 faze (2P+1B), takže si troufnu říci, že od pondělí do pátku mám odtrénováno jako každý jiný otec.Důležité je, co se děje o víkendu :)

    OdpovědětSmazat
  24. David: koukám, že se asi v otrokovicích nepotkáme, já byl loni a zas mám v plánu příští rok. Jedes letos aspon doksymana?

    OdpovědětSmazat
  25. IM: No právě ty víkendy...

    quassar: Asi ne. Jdu si přečíst report z Dřevěňáka.

    OdpovědětSmazat
  26. no pak ale nevím proč nejsem klasický případ :P IM

    OdpovědětSmazat
  27. IM: No jo vlastně. :)

    Už mě přestávají bolet nohy. :) Jak jsem si dal po úrazu Ještěd 4x nahoru a dolů, tak to bylo mnohem horší. To mě bolela stehna ještě v pátek. :)

    OdpovědětSmazat
  28. Advid : tak, tak za domácí válku to nestojí, lehké omezení není na škodu, a něco natrénováno je, tak si říkám, že to pak stačí jen udržovat a mělo by to být v pohodě :-)).

    OdpovědětSmazat
  29. čtu to až teď, tak velká gratulace k výkonu! ty střevní problémy nezávidím, ale konkrétně v Otrokovicích je těch křovíček kolem cesty naštěstí dost :-) btw funguje suchej rohlík, když je - nasaje ten bordel v žaludku a zklidní ho...teda aspoň mě to funguje
    Serža

    OdpovědětSmazat
  30. Serža: Díky!

    Rohlík ní logicky. Nebo jsem mohl sežrat na občerstvovačce houbičku. :-)

    OdpovědětSmazat