Vandr Českým středohořím

Další vandr vzešlý z pivního jádra LKG. :-) K tomu Péťa z "nejádra" a Tom s Martinem úplně odjinud. Ty dva jeli den předem, aby si užili místní pohostinství a my ostatní jsme přijeli v sobotu ráno. S parkováním i přes přípravy na Masopust nebyl problém a když chvilku po nás přijela Renat, mohli jsme vyrazit.

S kluky jsme se potkali na Lucemburkově kopci. Spali u kaple sv. Máří Magdalény u Tašova. Prvním zajímavým místem byl Výří vodopád, který je opravdu vysoký, ale není moc vidět skrz větve. Ještě, že není ještě listí. :-) Ale alespoň jsme tam poobědvali.

Lucemburkův kopec

Výří vodopád

Dalším bodem trasy byla rozhledna Varhošť, ale viditelnost byla malá. Následovala jediná otevřená hospoda na trase v Hlinné. Měli tam výborné pivo New Kalich a byla i možnost jídla, ale nikdo moc jíst nechtěl a těšili jsme se na pivo u jeskyně, kde jsme měli naplánované spaní. Toma a Martina jsme v hospodě nechali :-) a v pěti pokračovali dál přes vrch Hradiště.

Varhošť

Hlinná

Hradiště

Cestou z Hradiště se začalo šeřit, ale už to nebylo do jeskyně daleko. Co je mi dodnes záhadou, je jak se mohlo z plánovaných 22 km stát 26. Nějaké zacházky jsou vždy, od vodopádu jsme se vraceli oklikou, ale stejně.

Hibschova jeskyně byla úžasná, rozlehlá a čistá. Horší to bylo s ohněm. Dřevo jsme v okolí našli, ale oheň jsme rozdělávali přes hodinu a už zazněly i hlasy, že se na to vyprdneme a půjdeme spát. Ale to bychom nevypili všechno to pivo, co jsme si nesli. :-)) Tak jsme potom šli sbírat dřevo pod borovice a za pomoci Renatiny pumpičky na karimatku oheň nakonec rozfoukali. On totiž předtím hořel už několikrát, ale pokaždé chcípnul, jak to bylo mokré.

Měli jsme Cowboye, Desperáta, Dámu, Nectar of Happines a ještě Game Over, co vzala Zdeňka. Samá dobrá piva. Kluci z hospody dorazili až když oheň hořel, ale dlouho s námi nepobyli a šli spát. Asi je rockový Valentýn v hospodě zmohl. :-D

Ráno bylo mrazivé, ale v jeskyni nefoukalo, tak se vaření odbylo uvnitř a venku se jen v teplém oblečení něco snědlo, vypilo kafe a mazali jsme dál. Kluci odešli asi hodinu před námi. Jo a ještě jsem Pétě stihl zaplést cop. :-))

koláčky z knížky Mlsej a zhubni

Vyrážíme

První zastávka byla na Laffitově vyhlídce, kde jsem už sice jednou byl, ale nebylo tenkrát nic vidět. Pokračovali jsme na Trojhoru a cestou jsme si užili i náledí a při svačinové přestávce taky zmrzlé prsty.

Trojhora

Uvažovali jsme, že vylezeme ještě na Kalich, ale nakonec zvítězila lenost a po malém občerstvení ve večerce jsme už šli rovnou k autům. To už bylo nad námi i docela modro.

Kalich - fakt se nám tam nechtělo :-)

trasa

Kdesi cestou.