pondělí 25. ledna 2016

Běhání ve sněhu

Tak jsem zase tady se svým přehledem běhů a dalších taškařic. :-)

Předminulý týden byl takový línější, nic moc se nedělo. V týdnu jsem šel dva svižnější běhy (tempa 4:04 a 4:59), ale nebyl v tom ani moc záměr. Jeden byl hodně z kopce a u druhého jsem pospíchal. :) V sobotu jsme byli na pyžamovém plese - mém oblíbeném, protože se nemusím pařit v obleku nebo košili. A v neděli jsem vyběhl směr Rychnov. Nejdříve na Císařský kámen, odkud byly krásné výhledy na Liberec a Jizerky. Pak směrem na Rychnov u Jablonce nad Nisou, ale ne po turistické cestě, ale po takové neznačené, protože jsem měl políčeno na kešky na místech zaniklých osad. Našel jsem všechny tři, ale sníh jsem měl až za ušima. Tentokrát to bylo pro změnu bez hůlek. Běh jsem skončil v Rychnově na nádraží a když jsem zjistil, že mi jede vlak až za půl hodiny, udělal jsem si ještě malé kolečko, aby mi nebyla zima. Teprve pak jsem zjistil, že je tam otevřená čekárna. :)

zimní Císařský kámen

 Liberec

 Jizerky

já :)



Doma jsem se pak již tradičně odměnil bramborákem a to ne ledajakým. Tento měl hodně okrajů. I pro to pivo jsem si do večerky skočil. :) Tento víceokrajový typ bramboráku se asi ujme, protože když si je děláme s Pájou (čti já dělám a Pája ojídá okraje), tak moc okrajů nemám. :-D Ne, to bych jí křivdil. Ale je pravda, že když smažím druhý, slyším za sebou jen ticho a pomlaskávání. :)

 bramborákový tuning

Minulý týden v úterý jsem se vydal hledat indicii jedné zapeklité kešky a sice jsem ji nenašel, ale zato mám hezkou fotku. :)


A ve čtvrtek to byl po dlouhé době běh bez jakékoliv souvislosti s keškami. Tak jsem aspoň vyfotil kostelík.

Ruprechtický kostelík

Pokud by vás zajímalo, jak vypadají běžecké boty z Lidlu po cca 500 kilometrech, tak takhle. Když výrazně převažuje terén nebo sníh, běhám v Inovejtech, když silnice, tak v těchto. Špičky jsem zalepil Chemoprenem, tak snad to zase chvíli vydrží.


boty zn. Crivit po 500 km

zalepeno

Z pátku na sobotu se konal tradiční (byl jsem posedmé) přechod Jizerek z Hejnic do Lidových sadů. Když nenapadne hodně sněhu, není to žádné maso. Obtížný je jen první úsek na Bílou kuchyni a pak už je to skoro po rovině. Sešla se známá parta a nový pes [: Emsí :]. Ten nás obveseloval celou cestu a rád se fotil.

divočina ve vlaku :-D

hospoda v Hejnicích

A vyrážíme.

svačinka na Bílé kuchyni

pes nám ukradl blesk. :)

na Černé nise

V sobotu jsem se zničil ve fitku a v neděli ráno vyrazil na další běh po keškách. Jak už jsem psal, některé úseky se mi omrzely a tak jsem se přiblížil tramvají do Proseče (mezi Libercem a Jabloncem) a tam zahájil běh výběhem na Milíře. Pak jsem seběhl do Rychnova (tentokrát po červené) a z něj zase stoupal přes Pulečný, Klíčnov až k první keši toho dne. Ta byla na osamoceném stromě uprostřed bílé pláně a připadal jsem si jako prospektor. Keš byla asi 3 metry vysoko a po zledovatělém stromě to trochu klouzalo. Ale povedlo se. Jen se mi nepovedlo se pořádně vyfotit, tak jsem to pak zachránil v grafickém editoru.
 
první keš

u keše

Od této stromovky jsem běžel do lesa hledat jednu podpařezovku, která mi dala docela zabrat. Třetí z této série už byla snadná. Pak už jsem běžel zase po silnici přes Bobov, Sněhov, Mukařov, Huntířov a byl jsem v Protivné. :-D Poslední vískou bylo Bzí, kde pořádají každoročně zimní závody ve sjezdu na čemkoliv.

komárům vstup zakázán

Na jedné křižovatce jsem se trochu vyděsil, když jsem viděl, že je Železný Brod 10 km daleko, ale byla to asi nějaká chybka, protože jsem v něm byl po 3 km běhu. Akorát mi to vyšlo na autobus do Jablonce, odkud mi po 10 minutách jel bus do Liberce. A v Liberci jsem půl hodiny čekal na bus z centra domů. :)

Nakonec jsem si nechal jednu specialitku. Jde o termonádobu Esbit. Prodává se ve více velikostech a já mám tu největší - litrovou. Jde primárně o termonádobu na jídlo, ale můžete si tam nalít i pití. Nemůžu teď najít recenzi, na jejímž základě jsem si ji koupil, ale neprohloupil jsem. Kam se hrabe obyčejná termoska. V této nejenže se dá nouzově vařit. Můžete v ní zalít těstoviny vařící vodou a ony se samy dovaří. Ale co je hlavní, udrží jídlo opravdu dlouho teplé. Na nočním přechodu jsem dělal dvě testovací zastávky (bylo cca -8°) a na každé jsem část guláše s nudlemi přendal do víčka a snědl. Nejdřív jsem samozřejmě zase zašrouboval vnitřní uzávěr (který má ventil pro vyrovnání tlaku) a až pak jedl. Guláš jsem do předehřáté nádoby plnil kolem 16 hodiny, přechod začal kolem 18 hodiny a o půlnoci po zmíněných dvou zastávkách byl pořád horký a ráno ještě teplý. Výhoda kvalitní izolace může být nevýhodou, pokud tam dáte již uvařené např. těstoviny, tak se mohou rozvařit. Ale hlavně, že je to teplé. Pro porovnání - svařák v termosce, kde se jen zmáčkne čudl a leje se a tedy se nemusí otevírat, byl už o půlnoci vlažný. Pro objektivitu ještě musím uvést, že tu jsem nepředehříval. A pozor, vejde se do běžeckého batůžku. :-))

porovnání velikosti

víčko slouží jako miska


v běžeckém batúžku


4 komentáře:

  1. Ta domalovana fotka je super :D

    OdpovědětVymazat
  2. Ta tvoje "termoska" me zaujala velmi.. vypada moc sikovne.:).. hned jsem si objednal.. Mel by sis zajistit nejaky procenta, nebo darek od vyrobce..
    MSF! 12:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem moc rád. :-) Bude mě hřát dobrý pocit, že jsem poradil dobře kamarádovi.

      Vymazat
    2. Úplně vidím, jak z ní s Petrem na Spartathlonu pijete studené pivo. :-D

      Vymazat