RUN - UP

Tenhle bláznivý závod jsem chtěl běžet už loni, ale práce mi to nedovolila. Ne, že bych si od toho sliboval nějaké skvělé umístění, ale je to zase něco jiného a zkusit se má všechno. I když tedy jisté výjimky existují. :-)

Rovinka na začátku

Začíná se na asi 300 metrů dlouhé rovince, kde foukal protivítr a pak se naběhne na schody a nahoru a pořád výš a výš. Bral jsem to po dvou a někde kolem 7. patra jsem to občas proložil chůzí. Vydatně jsem si pomáhal pravou rukou, ale moc to nepomáhalo. Pak jsem chodil víc a víc, ale pořád jsem tak nějak popobíhal. Nohy pálily jako čert a plíce nějak nestíhaly, ale dalo se to. Ve 13. patře jsem předběhl běžkyni startující přede mnou a v 15. patře předběhl zase mě běžec startující po mně. Pak už bylo 17. patro a cíl. Hned jsem si sedl na židličku, ale pak mi došlo, že tam budu překážet, tak jsem sundal čip, odevzdal ho a přemístil se dál, kde se dalo kochat výhledy. No ale spíš jsem si "užíval" pálení v krku, tuhých nohou a hnusného pocitu v puse.

Až tam jsme běželi.

Kdysi, když jsem začínal běhat, tak mi krev pulsovala tak, že mě svědily dásně a říkal jsem si, že toho snad budu muset nechat a řešil jsem to i na běhej fóru.. To se mi stalo i tentokrát a tak si myslím, že tyhle krátké dechberoucí závody nejsou pro mě. :-). Pak to ale přešlo a bylo líp. Snědl jsem sušenku, vzal si pití a šel do výtahu. Po prvním zhoupnutí jsme si všichni tři mysleli, že hodíme společně šavli, ale ustáli jsme to a výtah zůstal čistý. :)

Jinak čas mám 3:30,56 a spousta lidí doběhla přede mnou. Ale i za mnou a hlavně jsem předem nevěřil, že bych to za 3 a půl minuty celé uběhl.

Fotogalerie: http://www.mediafoto.cz/run-up-2011-beh-do-schodu-liberec