neděle 15. prosince 2013

Sociální týden

Jeden z posledních letošních týdnů se velmi povedl. V pondělí klasicky cvičení v gymnastické hale, kam jsem se uchýlil na zimu. Úterní saunu jsem vyměnil za běh s kamarádem. Běželi jsme směrem k Veseckému rybníku a mlha se postupně zahušťovala, až u Mojžíšáku nebylo vidět vůbec nic a tak jsme to otočili.

Ve středu chvilka cvičení a pak hurá na běžeckou vánoční besídku. Besídka byla úžasná. Byli tam snad všichni běžci a běžkyně z Prahy, co znám a ještě několik mimopražských. Dorazil jsem mezi prvními a tak jsem stihl sledovat, kdo jak přišel a pamatovat si jména. Z Hanky jsem sice udělal Věrku, ale Romana, Pavla i Renatu (tučňák) si pamatuju doteď. Možná i správně. :) Akorát z dvojice Dav a Gábina jsem si pamatoval jen Dava a Gandalfa a to se Gábině moc nelíbilo. :) S většinou jsem i prohodil pár slov. Rozdávaly se dárečky (musím se příště polepšit) a čas utíkal, až se přiblížil odjezd autobusu a musel jsem na Čerňák. Čapnul jsem tedy svůj úlovek z Ikey, zamáčkl slzu a se všemi se rozloučil.

 U Sádlů I

U Sádlů II (Leoně už po víně svítí oči :))

V Liberci už mi žádný spoj nejel, tak jsem si cestu domů s 18 kilovým stolem zapsal jako funkční trénink. :) Ve čtvrtek jsem ještě vyběhl v minimuskách a šel se podívat na Dana, jak mu to plave. Docela to šlo. :-)

V pátek opět cvičení a odložená sauna. Na sobotu jsem se těšíl, protože známí běžci z Vlastibořic vymysleli moc pěknou trasu z Hodkovic přes Kopaninu, Frýdštejn, Malou Skálu až do Dolánek. Na nádraží jsme se sešli čtyři. Lůca, Dušan, Marek a já. Bylo to trochu u hubu, protože všude na asfaltu bylo náledí, ale apoň byla sranda. Nikdo jsme ale ani jednou nespadli. První část trasy byla kopcoviá, v Malé Skále jsme se občerstvili a pokračovali podél řeky do Dolánek, kde jsme se chtěli najíst v Abelově mlýně, ale bylo plno. Ale protože Marek ráno nechal v Dolánkách auto, nebyl problém dojet do Hrubého Rohozce na jídlo a pak nás ještě všechny hodil domů. Nemělo to chybu. :) Možná by příště mohlo být z kopců něco vidět, ale i tak to byl parádní běžecký výlet. Jo a Lůca měla osobní rekord v délce trasy a převýšení.

nádraží v Hodkovicích nad Mohelkou

 na kraji to neklouzalo, jinak všude

: -D

 Chytej mě!

Frýdštejn

v celé kráse

lávky byly nejzrádnější

jídlo, pivo, teplo :-)

 mapka

A cestou zpět jsem se dověděl, že Vlastibořice by se měly jmenovat správně Chlastibořice. :) Takže příští ročník jejich závodu se bude jmenovat "Okolo Chlasti". :D


A nový stůl. :-D

3 komentáře:

  1. To jsou správně viditelní běžci! Ne jako u nás, kdy do nich člověk ve tmě málem narazí, protože jsou celí v černém...

    OdpovědětVymazat
  2. Moc hezky se "socializujes" ... tak se tesim, az zase prijedes do Prahy a budes nam vypravet historky z hor... Vsak pri obehu bude dost casu, rekl bych..:)
    MSF! 12:)

    OdpovědětVymazat
  3. hezký fotky a pěkný výlet! Chlastibořice nemají chybu :-) velice mě těšilo poznání do té doby jen virtuálních tváří :)

    OdpovědětVymazat