6. týden - Mosty

Tento týden byl úplně nejvíc nejlepší. :-) V pondělí byla další běžecká hospoda. Škoda, že autobusy do Liberce jezdí ve 21 a pak až 23 hodin. Ideální by byl odjezd ve 22. Ale i tak to bylo parádní a moc pěkně jsme si pokecali. Mimo jiné jsem se dověděl, že mám staromódní brýle a že Pulec nevěří, že Američani přistáli na měsíci. :-D

Kdo nejmíň běhá, nejvíc se cpe. :-D

V úterý ráno jsem zabojoval s lenorou a vyběhl na rozhlednu. Sněžilo jako o život a tak jsem v průběhu svůj plán přehodnotil na doběh k silnici a otočku, ale v lese tolik nefoukalo a nakonec přestalo úplně, takže jsem to dorazil až nahoru. Po čisté bílé silnici se běželo krásně.

nikde nikdo

jen já

a rozhledna

ranní Liberec

Večer jsme si šli zaplavat a zablbnout na tobogán. Ve čtvrtek ráno jsem si byl zase zaběhat, ale jen lehce, protože jsem se večer chystal na squash. Vůbec mi to ze začátku neběželo a to jsem měl večer jen 2 piva (a 3 nealko piva). Pak se to ale klasicky rozběhlo a i slunce vylezlo.

Když je za nimi bílý Ještěd, i paneláky mají něco do sebe. :-)

Kamarád mě lákal, ať squash zkusím, tak proč ne? I jsem se na něj těšil, ale tedy řeknu vám, nic moc. Samozřejmě jsem počítal s tím, že mi to nepůjde a ze začátku to opravdu bylo trápení a to jsem jen pinkal o zeď a nebo mi někdo nahrával a já trénoval postoj a údery. Pak jsem i chvíli hrál a protože na mě byla protihráčka hodná, povedlo se mi i pár výměn, ale moc mě to nebavilo. Viděl jsem i kluky v akci a přesto se mi ta hra prostě nelíbí. Je to takové divné honění za pidi míčkem. Nelíbí se mi ani to, že se hraje i míček padající těsně u zdi. Tenis jsem nikdy nehrál, tak porovnávám jen s badmintonem a tam je to jasné. U badmintonu je volnost pohybu, otevřený prostor, možnost prasátek a záludností na síti a podobně. Prostě je to takové více "tvůrčí". :-) Kdybych hrál squash déle, určitě také něco podobného objevím, ale badminton mě bavil hned. Jsem ale rád, že jsem si to zkusil.

V pátek jsem si zacvičil jen krátce doma a odpoledne jsem jel z práce rovnou do Prahy. S Katkou jsme měli v šest sraz v Plevelu, tak jsem jel na stanici Jiřího z Poděbrad a cestou posbíral 4 kešky. Opravdu "posbíral", protože k hledání toho moc nebylo. Šlo o klasické městské mikro keše, tedy skrýše víceméně jasné. Jen mě Praha překvapila mrazem a tak jsem se zase o něco zlepšil v ovládání displeje mobilu nosem. Plevel jsem našel raz dva a kromě Katky dorazila i Petra, tak jsme hodovali ve třech. K jídlu jsme měli boeuf bourguignon (já), quesadillu (Péťa) a raw burger (Katka). Své jídlo neumím vyslovit, ale bylo to moc dobré. Jen mě zaskočila tvrdá semínka v dýňovém noku.

večerní obžerství

Po večeři a pár pivech jsme jeli s Katkou na Břevnov, kde se k nám po chvíli připojil Martin a tak jsme šli jeho příjezd ještě zapít. Teď si skoro připadám jako blogger alkoholik. :) Spát jsme šli před půlnocí. Ráno bylo pohodové, na všechno bylo dost času, protože start Běhu přes pražské říční mosty byl na Zbraslavi až v 10 hodin. O této akci jsem se dověděl od Péti a původně jsem nechtěl jet, protože jsem si říkal, že to je ani ne 40 km a celý den (s dopravou, převlékáním atd.) zabitý. Ale pak jsem se v pondělí bavil s Evženem a zjistil, že moje reklamace bot je vyřízená a musím se přijít upsat a také organizátor Mostů Honza zajistil auto pro převoz batohů do cíle. Tak jsem měl jasno. Jen domluvit přespání a jelo se. Akce to byla vydařená a  počasí vyšlo krásně. Mělo být -7, tj. u vody vlezlo a zima, ale celou dobu svítilo slunce a bylo příjemně a tak palčáky, kukla a mikina mohly zůstat v batohu.

 

  oficiální obrázek z události na FB

před startem s Martinem a Katkou

Tak kudy?

druhý most s lávkou

most inteligence

oranžoví mravenci byli všude :)

Lahovický most s vyhlídkami

To si tak běžíme a najednou ovce a koza. :)

na lávce na Dětský ostrov

No nebylo nádherně?

?, Martin, Martin, já, Péťa, Katka a vepředu Jana

pozdvižení na Karlově mostě

 téměř u cíle (Trojský most)

cílové foto

mapka

A nejen, že to byla skvělá akce s usměvavými lidmi za krásného počasí a dobrým úmyslem, ale také jsem pokořil vousatých 20 km bez jídla jen o vodě a ještě tomu na lačno. Nebyl to záměr, ani to nehodlám praktikovat pravidelně jako nejmenovaný budoucí pokořitel Rondy :), ale sem tam je fajn si posunout hranice možného. Tentokrát to bylo cca 35 km. Běžel jsem vlastně na pivo z předešlého dne. Šlo by to i dál, ale nebylo proč.

Neděle byla poklidná. Odpoledne jsem se učil historické tance, což až na malé výjimky není nic fyzicky náročného. Ale do deníčku to patří, bylo to místo výklusu. :-D