pondělí 7. září 2015

Baroko ve znamení trojek


Jedním z rozhodovacích faktorů, zda se sem vrátit, byla slibovaná, nebo spíš očekávaná účast mnoha členů ITB. Ale skutek utek. Veverka Pražský nedorazil, Liška měla ráno knedlík v krku a nedorazila a Honza hlásil předem, že nebude. A tak nás moc nebylo. Ještě, že každý vydáme za dva. :-) Ale mohli jsme se aspoň týmově vyfotit.

večerní příprava

Jelikož v mailu od organizátorů bylo varování ohledně rozkopané silnice, vyrazili jsme dříve a to na minutu přesně v půl sedmé. Cesta utekla rychle a zdržení nebylo a tak jsme na místě byli s takovým předstihem, že jsme se mohli v klidu se startovní taškou vrátit do auta a ještě chvíli spát. Ale to se nám nechtělo. Tak jsme se pomalu převlékali a vyhlíželi známé. Po chvilce holky odhalily kousek od nás Pavla Z.

start
 
Start byl tradičně společný. Postavil jsem se hloupě dozadu s tím, že nechci brzdit rychlejší půlmaratonce. Ale rychlejší nebyli, takže jsem je první kilometr obíhal. Pak už jsem byl mezi "svými". V prvním kopci přede mě šel Pavel a protože to moje ego špatně snášelo, na rovince jsem se ho snažil doběhnout a z kopce mu utéct. Povedlo se, ale ve výběhu mi utekl zase. A tak chvíli pořád dokola. S dalšími soupeři už to bylo jednodušší. Ty jsem jen doběhl a předběhl nebo oni mě.

za chvíli bude seběh ze silnice

makáme a kocháme se


 je čím

Někde později mě doběhla a chvíli za mnou běžela mistryně ČR v ultratrailu Eva Zborníková. Pak mi utekla, ale potěšila mě její pochvala mého stylu běhu. Prý vypadám, že vyklusávám, ale moc rychle. :-) Chvíli na to mě doběhl Jakub, co jsem s ním prohodil pár slov na startu a pak i jedna báječná žena v běhu. Ti dva se pak přede mnou naháněli, ale to už jsem byl mimo hru. Posledních 10 km jsem byl rád, že nemám křeče a bolelo mě levé tříslo. Ale křeče nepřišly, to až 50 m před cílem. :) Trochu v rozpacích jsem byl z kilometrovníků. Garmin může kecat, tak jsem nevěděl, jestli tempo sedí s tím z hodinek nebo jestli běžím pomaleji. Podle hodiněk to totiž bylo na 22. kilometru průměrným tempem cca 5:05 a to je moc rychlé. Po konzultaci s kolegou jsme dospěli k závěru, že to mají blbě značené. Někdy přidali 700 m, jindy 300 ubrali. To snad raději značení po pěti kilometrech, ale přesné. A celý závod je taky o dost kratší.

A tohle je občerstvovačka v Mladoticích. Pěkně si to tam užívali. :-)




Ale zpět k závodu. :) Tohle je ta samá občerstvovačka, ale už do ní přibíhám já. :)

beru všechno

 hamty hamty

Ke konci už jsem běžel sám a sem tam mě někdo předběhl, ale davy to zase nebyly a jen jsem se bál, aby mě nepředběhl někdo od nás z ITB. :-) Kopce jsem částečně chodil, ale snažil jsem se pořád. Poslední 4 km byly trápení, protože jsem nevěděl, kolik mi vlastně zbývá do cíle a stehna už byla hodně tuhá. Ale nějak jsem to odklopýtal a před náběhem na louku mě ještě předběhl jeden borec. Loni to bylo horší, to mě tam předběhla holka. :)

Počasí vyšlo výborně, chvílemi mi bylo i vedro. Jen foukalo a to pořád proti mně. :) Snažil jsem se jíst pořádně od začátku a jakmile byly hrozinky, cpal jsem se jimi. A dobře kousal a ne jako na sedmistovkách, kde mi z nich pak bylo šoufl. :) A děvčata 3 km před cílem byla milá, ale fakt už nemělo cenu dávat si banán. A i se mi dobře běželo. Na pocitové hranici komfortu, dlouhé louky utíkaly a až na ten konec jsem se skoro ani netrápil. Když bylo nějaké zrychlení nebo kopec, následně jsem zpomalil a zhluboka to prodýchal, abych se zbytečně nezatavil a pak se zase rozběhl. Občerstvovačky opět parádní a tak jediná vada na kráse bylo to značení. Ale zase příště vím, že na něj nemám koukat.


doběh do cíle
(díky Pétě za fotky)

S výsledkem jsem moc spokojený. 3:39:06 podle čipu, ale podle garmina 3:38:38 a nikde jsem ho nestopnul, takže nevím, kam ta půlminuta zmizela. Po doběhu mi milé dobrovolnice daly zbytek piva po své kolegyni a to bodlo. Nikoho známého jsem neviděl, tak jsem si zcela nepředpisově lehl na prosluněnou louku a užíval si, že nemusím běžet. Po chvíli jsem jsem vstal a šel se podívat k autu, abych našel Péťu a mohl se jít umýt. Nenašel jsem jí, ale naštěstí mi byla v patách. Osprchoval jsem se, dal si deci vína a pak po jídle i pivo. Pak jednu rychlokeš a jelo se domů.


 magnetek na lednici s otvírákem

A proč ty trojky? Byl to můj 13. maraton, čas z Garminu 3:38:38, 33. celkově (ze 148) a spáleno 3.456 spáleno 3.456 V kategorii jsem byl 18. z 51. Za rok se uvidí, jestli si to dám ještě jednou.

mezičasy

6 komentářů:

  1. No jo, kdo umí, umí :-) Tu půlminutu mám taky proti hodinkám k dobru. A ještě jednou za cílový servis, bodnul! ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. kdyby nebylo tolik prace... tak me snad pavel po ranu ukecal:)..
    Plasy jsou skvely... no priste musim lip planivat a min pracovat:)!
    velka gratulace.. jsi uplny cuselny labuznik!! vsemu zdar!!! 12:)

    OdpovědětVymazat
  3. Ty kilometrovníky byly vážně matoucí, nejdřív ukazovaly míň, za půlkou zase výrazně víc, nevím, jak se jim to povedlo :) Na webu měli i mapu, která vedla trochu jinudy, než se ve skutečnosti běží.
    Já si letos zavařil nevhodnou snídaní a gelem, ten byl asi poslední, co jsem se kdy odvážil sníst.
    Škoda, že jsme se pak už neviděli, v cíli jsem byl tradičně zmatený a neschopný někoho najít...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zkus ty dětské přesnídávky/gely. Měl jsem sebou jen jeden, ale jinak je úspěšně používám. Taky jsem v cíli nikoho neviděl. :)

      Vymazat