Tohle si zaslouží samostatný zápisek. Moje první keška na skále, kam se nedá dostat bez lana. Dlouho jsem věděl, kde je umístěná, ale nejdřív jsem se bál a pak jsem neměl, s kým ji odlovit. Nakonec jsem se domluvil s taťkou a šli jsme na to. První pokus se nepovedl, ale to tady nebudu popisovat, jen řeknu, že jsem se pěkně vykoupal ve smradlavé vodě. :)
Druhý pokus byl už v pohodě. Taťka si udělal zábradlí z provazu, aby na mě líp viděl a slyšel moje pokyny. To bylo potřeba, protože abych měl volné ruce, rozhodl jsem se neslaňovat, ale nechat se spustit. Zároveň jsem měl k dispozici druhé lano, které sloužilo k držení a taky jsem po něm vyšplhal zpět nahoru po odlovu.
shození pomocného lana
Sundat bundu a jde se na to .
po odlovu I.
po odlovu II.
po odlovu III.
po odlovu IV.
I když to z fotek možná vypadá pohodově, výšek se bojím pořád, i když ne tolik jako dříve. Lidi, co to lovili před námi, měli delší lano a slanili až nad vodu, odkud se pomocí druhého lana nechali zhoupnout na břeh. My zvolili návrat nahoru. S pomocným lanem to byla oproti sestupu brnkačka. Kde je krabička prozradit nesmím, ale z fotek je to celkem jasné. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat