středa 30. prosince 2015

Před POPem.

Než se dostanu k oběhu Prahy, něco málo o pohybu po Liberecku. :-)

Povedlo se mi dolovit nejtěžší keš (obtížnost i terén pět z pěti) v blízkosti Liberce. Sice mi nejtěžší nepřišla, protože se nelezlo nikam, kde by to bylo o hubu ani se v ní nevyskytovaly neprolomitelné šifry, ale bylo v ní hodně postupových bodů a na každém buď hádanka nebo poznávačka a ta místa byla celkem daleko od sebe.

dolovování posledních "stejdží"

Finálka!

podzimně zimní Jizerky

mytí bot

Následující víkend jsme se z bráchou zúčastnili kačerské megaudálosti Geoskořápky u Čertovky. Lidí bylo hodně a k pouštění lodiček jsme se ani nedostali, ale bylo tam hezky a povedlo se mi ulovit 10 typů keší za ten. I když hodně těsně.

Staromák

pouštění lodiček

Další víkend jsme byli s Pájou v Českém Ráji a sice se nám nevyvedlo úplně počasí, ale zato jsme nepotkali v sobotu vůbec nikoho a v neděli hodně málo lidí. Offline mapy v mobilu jsou skvělá věc. I přes absenci značení (proto jsme tam šli) jsme si v sobotu udělali krásný okruh lesy a skalami.

strašidelný vodník ve Vyskeři

pusto prázdno

ztracena

zátiší s mandarinkou

objímání stromů

večer

V neděli jsme naopak šli Zlatou stezkou Českého ráje. Byla mlha, ale občas se zvedla a my mohli obdivovat skalní město.

No nic moc.

Mnohem lepší. :-)

Čína. :)

Pája má schody ráda. :-D

Taky jsem se musel trochu proběhnout, abych před oběhem Prahy prošťouchl nohy. Volba padla na mou klasickou trasu Bedřichov - Desná, kterou jsem běžel před lety jako nejdelší a měl jsem velkou radost, že jsem doběhl. Sníh samozřejmě nebyl, jen malé zbytky v temných lesních zákoutích. A zase mlha, ale ta hezká, jizerská. Na konci jsem si to prodloužil o Mariánské schody, které jsem do té doby znal jen ze závodu Běh přes Tanvaldský špičák. Krásně mi to vyšlo na vlak a ještě jsem stihl dvě kešky. :-)

Jelení skála

Čihadla

Protržená přehrada

Mariánské schody

Na Štědrý den se konal event opékání buřtů na ostrově a protože se rozhodl jet i brácha, jel jsem taky. Řešili jsme, jakým plavidlem se na ostrov dopravíme, ale protože už delší dobu pokukuju po malém nafukovacím člunu, jedna jízda do Mountfieldu to vyřešila. :) Svůj člun jsem pokřtil rumem na Titanic. Není to sice moc originální (teda vlastně vůbec :-)), ale to jméno se mi líbí.

Titanic v přístavišti

opékačka

 kačeři :)

kapitán :)

Jinak člun je bezva. Byly k němu pádla i pumpa, je nafouknutý za deset minut a unese dva lidi (nosnost 200 kg). A složený se vejde do Ikea tašky. :)

Žádné komentáře:

Okomentovat