Po čase mě zase Hepíci vytáhli na kešky, tentokrát do blízkosti Zbirohů, Prošmejdili jsme krásnou skalnatou oblast mezi Chlévištěm a Zbirohy, našli pár kešek a pěkně pokecali. Opejkačka je na našich akcích už nepsaným pravidlem. :-) Covid jsme nepotkali. :-D
Hepka u keše, kterou z metru neviděla. :-D
Zase spolu. :-D
Jizerky
Pro další běh jsem zvolil opět Jizerky, jako ještě několikrát. Počasí se úplně nevyvedlo, ale znáte to - když běžíte, je to celkem jedno. Postupně pršel přestalo, jen mlha zůstala.
Běžet či neběžet? :-D
nad Prezidentskou chatou
Josefodolská přehrada
Zbirohy s Pájou
S Hepíky jsem krásnou skalní oblast objevil v sobotu a Páju jsem tam vzal hned v neděli. :-) Taky se jí tam moc líbilo.
Ortel
Další běh cestou ze zahrady jsem směřoval na tajemný kopec Ortel. Už ten název... :-) Nechal jsem si ho až na konec trasy a před ním jsem se podíval na Poustevnickou jeskyni. Žádné negativní vibrace jsem na Ortelu nezaznamenal. :)
opět Jizerky
Abych měl změnu, začal jsem další běh v Jizerkách Vysokým hřebenem, pod ním jsem se vrátil zpět na Maliník a ještě si dal klasiku k přehradě.
křížová cesta Janov
poslední sluneční paprsky
Černá Nisa
Hajní kostel
Tentokrát nikoliv běh, ale výlet s Pájou a její sestrou Mílou. Dopoledne jsem se vracel ze zahrady a vylo nám to tak tak, že zpět u auta už bylo šero.
vyhlídka Hajní kostel
Holubník
Když už jsem se tak pěkně rozběhal, chtěl jsem se podívat i dál, než na Hřebínek nebo Olivetskou horu. Volba padla na Holubník a výjimečně se vydařilo i počasí. Bylo nádherně! Dřevěný chodník na Sněžné věžičky byl sice namrzlý, ale pořád jsem na tom byl lépe než pán s kolem. :-D No a co by to bylo za běh bez koupání! :-D Volba padla na Jelení potok, který je mimo značené trasy a taky jsem cestou od něj k Josefodolské přehradě trošičku bloudil. :-)
Růženka
Někde na Facebooku jsem narazil na kontroverzní rozhlednu Růženku. Mně se líbila na první pohled a protože je v dojezdové a doběhové vzdálenosti od Nových Křečan, bylo jasné, kam bude směřovat můj další ranní běh v době, kdy má Pája ještě půlnoc. :-D Cestou jsem se lekl dřevěného jelena, vyplašil jsem opravdového velkého černého kance, navštívil jsem Dolský mlýn a nakonec opravdu doběhl k Růžence. To byla panoramata. :-D
Start v Jetřichovicích - 7:07
dřevěný jelen (jako živý!)
Dolský mlýn
Růženka
skalní kaple ve Všemilech
Hned odpoledne jsem tam vzal Páju s tím, že bude určitě lepší počasí. No, nebylo. :-) Kesi si aspoň vyzkoušela nový obleček a Pája si zazvonila na zvoničku.
zvonička
Ještěd
Chtělo to změnu směru a tak to vyhrál Ještěd. Silnice je sice z důvodu rekonstrukce zavřená, ale stejně jsem zvolil cestu lesem. Co vám budu povídat, zase mlha. Ale na malou chvilku jsme Ještěd zahlédl.
Příhrazy
Další výlet s Pájou byl ve stopách jednoho staršího běhu - z Příhraz, ale mimo davy. Dokonce byl otevřený stánek!
Lesák
Na lesní koupaliště se chodím otužovat docela pravidelně, teď už to docela řeže, ale v době pořízení téhle fotky to ještě šlo a byl tak prostot pro stojku. :-)
Jizerky
První letošní sníh jsem viděl opět v Jizerkách. Tentokrát jsem se chtěl vykoupat v Pekelném vodopádu, protože jsem si pamatoval, že do vodopádu Jedlové je špatný přístup. Ale nakonec se tam dalo vlézt pohodlně. Jen jsem tam dlouho nepobyl, protože jsem z lesních pěšin měl mokré boty i ponožky a po otužování lézt do mokrých ponožek není žádný med. Běh jsem zakončil výstupem na Slovanku. Byl jsem trochu prošitý, i když to nebyl náročný běh. Asi se sešlo více faktorů.
vodopád Jedlové
Slovanka
Letohrad
Po čase jsem se byl podívat za mamkou v Letohradu. Odběháno jsem měl, tak jsem jen šel s mamkou na výlet a jinak lenošil. Poprvé v životě jsem našel lišky a mamka našla docela dost hub, tak jsme byli oba spokojení.
lišky
překonávání bahna
Bouřný
Otužilecký výšlap na Ještěd se blížil, tak jsem si udělal po práci na zahradě krátkou procházku na Bouřný. Nefoukalo, bylo to příjemné, ale na cestu domů jsem se raději oblékl.
Jizerky
Opět běh, opět Jizerky, ale pro změnu krásné počasí. Běh v plánu nebyl, ale v tomhle počasí jsem prostě musel.
namrzlá past na běžce
Ještěd - otužovačka
Liberecká otužilecká banda byla už letos jednou, já poprvé. Bylo to v pohodě, po výstupu se mi nechtělo domů, tak jsem šel ještě s Eliškou, Vaškem a Pavlem na Červený kámen a Kamenná vrata.
start
téměř nahoře
Červený kámen
Divočina
O Divočině už bylo napsáno hodně. Letos se dalo čekat na leden, jestli akce možná bude a budeme hamtat běžkařům ve stopě a nebo si to mohl zaběhnout každý sám a čas nahrát. Bylo možno běžet i přes den, tak jsem toho využil. V Českém ráji bylo sice podle kamer krásně, ale úkol zněl jasně. :-) Výhodou sólo běhu byla absence fronty na Ořešník a téměř neposkvrněný sníh, po kterém se dobře běželo. Ale trochu mi chyběli lidi. Jen jsem to mohl ještě asi o dva kilometry zkrátit. Třeba ještě bude možnost.
nad Hejnicemi
Ořešník
Holubník
koupačka = -30 minut z času
Maliník
doma :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat