Na mrňatech za Medvědem

Tohle byl Zdenčin bláznivý nápad. V plánu bylo jet dříve, ne až takto v zimě, ale nepovedlo se. A lepší pozdě, než později. Jelikož to byl pivní výlet, ani jsme "nepivním" členům neříkali. Z Liberce se mnou  do Bakova jela Šárka a Michal. Já měl lístek do Bakova Město, oni nevím kam, ale když jsme chtěl vystoupit ve své cílové stanici, ukecali mě, ať jedu ještě tu jednu s nimi. Ale tam vlak nestavěl, tak jsme jen zamávali Renat se Zdeňkou a začali žhavit mobily, abychom se domluvili, kde se tedy nakonec sejdeme. Potkali jsme se kousek před Mladou Boleslaví a rovnou jeli na zříceninu Michalovice. Tam se ukázalo, že komu se zvedá zadní kolo na velké koloběžce, bude se zvedat i na té malé. Mně se tedy taky trochu zvedalo, ale takové tanečky jako Zdeňka jsem nepředváděl. :-D

Nezbytná předstartovní montáž :-D

Michalovice

A je to tady. :-))

Vyřešeno

V obci Bukovno Renat pohotově zpozorovala kavárnu, která byla sice zavřená, ale do otvíračky chybělo pouhých pár minut. Toho jsme museli využít. A měli churros! To se po návratu ze Španělska hodilo. :-) A na čokoládě byla domácí šlehačka, no fantazie.

čokoláda a churros, šlšhačku jsme vyfotit nestihli

Coffee Bar 67

V kavárně Zdeňka, která mi chtěla zaplatit kafe, s vážnou tváří pronesla: "To kafe ti nezaplatím!" :-))

Počasí nám přálo, nepršelo. Další zastávkou byl parostrojní pivovar Lobeč. Tam jen jedno rychlopivo (no možná měl Michal dvě). Následovala cukrárna ve Mšeně.

Lobeč

Těžké nohy - tlačíme. :-)

Mrňata jedou! :-))

Cukrárna u Živných a Měšťáků

krásně a útulno

:-D

A zlatým hřebem výpravy byl Němý Medvěd, samozřejmě kvůli pivu. :-) Nejdřív jsme se museli se Zdeňkou vyfotit v našich květinových outfitech. :-)) A potom už jsme vesele konzumovali a ochutnávali.

Zdeňka: "Jé další pivo (z nabídky), ale to už bych měla potom 4."

Renat: "Můžeš si dát malý."

Zdeňka: "Aha." 

🙈

hranolky se čtyřmi sýry

Bizon nebo Galaxy? Obě!

Z hospody jsem se přesunuli do luxusní zahradní haciendy (kamna = luxusní hacienda) a ráno nás čekala neméně luxusní snídaně. Ta se protáhla a vyjížděli jsme docela pozdě.

snídaně

Potřebovat karimatky a víc jídla, asi se nevejdeme.

Nedělní trasa byla moc pěkná a kochací. Skalními údolími přes Harasov a Ráj do Doks. V Harasově jsem si dal nedobré cappuccino a v Ráji míchaná vajíčka s bramborovými plackami. Obsluha ale byla spíš z pekla. :-D

Harasov

jedna společná

v Ráji

V Doksech nás vedla Zdeňka k autu u Lidlu, ale nám jel za pár minut vlak. Ten jsme stihli tak tak. Přestup v České Lípě jsme zvládli taky, jen jsme se udělali výlet po schodech dolů a výtahem zpět na to samé nástupiště. :-D

Ronda

Tak jsme konečně byli v Rondě. A mile nás překvapila. Myslel jsem, že je to malinké a není skoro kam jít, ale když jsme tam dovolenou plánovali, zjistili jsme, že je tam i dost turistických tras, byť většina v blízkosti města po asfaltu. Uliček nespočet, výhledy od Rondy i na Rondu se jen tak neokoukají, Supermercadona* poblíž a ani moc turistů nebylo. Značka ideál.

*Tam mají naše oblíbené sýry, hotové tortily (španělské, ne mexické), paellu pro Páju, gaspacho atd. :)

první kafe na letišti

Konečněěě. :-D

kvetoucí šeflera

A jsme v Rondě.

Pájina oblíbená Piňakoláda.

náš bejvák

první dva dny bylo chladněji

café con leche

všudy byly fíkovníky

nákup a jde se na výlet :-)

Zelená značka skončila v roští, museli jsme tedy přebrodit

potok a prolézt větvemi fíkovníků s trnitými liánami.

odměna za útrapy

Takhle dopadl můj pokus dát si kafe se šlehačkou. :-D

A další výlet.

Po návratu jsme ještě zašli na kafe a prošli se pod hradbami.

A další den jsme šli na churros. Měli tam "pitufos", což

znamená šmouly. Ale byla to taková houska. :-))

Tady jsme spadli do turistické pasti. Sangría, kde

bylo skoro víc ledu než nápoje. V listopadu!

Kaňonem pod Rondou vede stezka, na kterou se dá za vstupné jít.

Sice byla část v rekonstrukci, ale i tak jsme šli.

Další výlet byl z Montejaque. Tam jsme jeli autobusem a zpět pěšky. Začátek byl hezký, ale potom už to bylo docela jednotvárné, jen byla Ronda blíž a blíž. Příště bychom volili jinou trasu.

Poslední výlet jsme se jeli podívat do Setenilu de las Bodegas.

Po prohlídce kostela jsme se stavili v podniku pro místní a přestože bylo poloprázdno,

museli jsme být na baru a to kafe nám taky ošidil.

Ale byla tam skála. :-)

Tak jsme si šli spravit chuť ještě do druhé kavárny. :-D

Respektujte rostliny, Patří všem.

Poslední večer jsme náhodou, vlastně díky kešce, objevili cestu po hradbách.

poslední ráno :-)))

Návštěva kostela a věže, kde nám skoro praskly uši, protože se zrovna odbíjelo.

strom vlnatec v Malaze