X Duatlon Kytlice

Tak mám za sebou další a na nějakou dobu poslední závod. Teď bude mít víkendy v režii Zuzka a zatím to vypadá, že se budeme ob víkend motat s batohy a Bárou někde okolo u jejího oblíbeného Cvikova. :-)

Tentokrát to byl terénní duatlon v Kytlici a když píšu "terénní", tak opravdu terénní. Běh 5 a 3 kilometry byl kytlická klasika, tj. podobná trasa jako na Kytlickém minitriatlonu, ale kolo byla lahůdka. Rovný úsek tam nebyl snad žádný, do kopce se často muselo tlačit a z kopce zase hledat stopu bahnem. Jela se dvě stějná kola a začátek byl asfaltová stojka, pak prďák lesem, krátký odpočinek a zase sešup bahnem dolů. Pak přelézt brod, do mírného kopce po šotolině a zase dolů bahnem. Trochu jsem popis zkrátil, ale to hlavní bylo řečeno. Celé kolo jsme se naháněli s Luckou Vavruškovou. Z kopce jsem ujel já jí, do kopce ona mně. :) Těsně před depem jsem jí předjel, ale pak mi stejně utekla. Ale aspoň jsem předběhl jiné dvě holky. :)

Ďábelsky rychlé předjetí Lucky Vavruškové. :)

Kuriozní byly dvě situace. Na kole jsem jel vedle dalšího závodníka a před námi napříč odvodňovací kanál s kládou. Z prvního kola jsem věděl, že se to dá projet. Jenže kolega přední kolo zapíchl a jeho zadní mě praštilo do ramene, takže jsem ztratil rovnováhu a musel sesednout.

Situace na běhu byla asi ještě zábavnější. Běžím, běžím a najednou pravou nohou hop do bláta a pak i z bláta, ale už bez boty. :-D Takže stíhaný borec získal náskok. Ale stejně jsem ho doběhl.

Ač to tak nevypadá, tak finišuju. :)

V cíli jsem trochu bloudil, ale naštěstí už jsem měl čas zastavený. jen jsem hledal bránu a ona tam žádná nebyla. Celkově ale asi výsledek žádné terno. Přeci jen je únava už znát a na krátké distance nemám tak natrénováno. Ale závod to byl moc pěkný.