Klasik Duatlon Příbram

Tak u tohoto závodu to bylo hodně nahnuté. Když mi Martin Rexa začátkem týdne psal, že je mezi Libercem a Prahou na dvou místech výluka, tak jsem si našel spojení před Děčín, ale už jsem neřešil cestu zpátky. Takže tam bych se dostal (byť za 7 hodin), ale zpátky ne a musel bych v Příbrami spát. Pak mě ale napadlo zavolat do Student Agency, jestli berou kola. Berou, ale jen v méně obsazených spojích a kolo musí být něčím přikryté nebo ještě lépe rozložené a třeba v krabici. Tak jsem si zamluvil jízdenku na 5:45 a doufal, že tou dobou moc lidí nepojede. Nejelo a pak už to šlo dobře. V Berouně mě sice průvodčí nechtěl vzít do vlaku, protože už tam bylo asi 7 kol, hromada lidí a to vše v jednom starém motoráčku. Ale vlakvedoucí ho ukecal, že mě tam přece nenechají. :) Zpátky to bylo už v pohodě. Tomáš Ekl mě hodil do nějaké vesničky a pak už to do Prahy bylo vlakem kousek. A bus do Liberce poloprázdný. No a po takovémhle cestování je nějaký závod brnkačka.

Po příjezdu do Příbrami trochu poprchávalo a silnice byly mokré, ale pak začalo svítit slunce a na závod bylo pěkně a silnice už suché. Pár známých jsem potkal, ale nikdo, s kým bych mohl závodit. Jen samí borci - něco jako na Krušnomanovi. Čekal jsem, že tam bude víc lidí mojí výkonnosti, ale bohužel ne. Abych zapadl, tak jsem se aspoň vytunil návleky, co jsem nosil na běhání, když mě bolely okostice. Mám pěkné černé Adidas :), jen asi nejsou moc kompresní. Taky jsem si je asi měl vzít delší dobu před startem a ne až při olékání v depu. Další změny ve výbavě byla zapomenutá čelenka pod přilbu a náš dres Loko Nymburk. Letos bylo pokaždé teplo, tak jsem jezdil jen v kombinéze, ale říkal jsem si, že když už ho mám a je to poslední víceboj v roce, tak kdy jindy. Taky jsem vzhledem k dopravním lapáliím nebral Kuotu, takže to bylo bez hrazdy a v mtb tretrách. Ale vzhledem k profilu to nebyl velký handicap.

Na startu jsem si stoupl pěkně dozadu a říkal si, že to hlavně nesmím přepálit. Start a všichni to valili jako na desítce. Tak já taky. :-D Už po pár set metrech jsem ale začal sledovat tepovku a běžel jsem to tak, abych nebyl přes 167 tepů. Spíš kolem těch 165. Je to pořád hodně, ale běželo se mi docela dobře, pár holek jsem seběhl a do cíle prvního běhu dorazil docela v pohodě. Měla se běžet dvě malá kola a pak tři velká, ale nakonec se běželo jedno malé, pak tři velká a nakonec jedno malé. Byl jsem trochu zmaten, ale běžel jsem za ostatními. Po závodě jsem se dověděl, že prý první závodník zatočil špatně a všichni za ním. Ale byl tam cyklista-vodič, tak to moc nechápu. Asi nestačil prvnímu běžci. :) První běh jsem měl za cca 43 minut a kolo mi nikdo nedal. :)


Na kole byl po vyjetí z depa krátký mírný kopeček dolů tak akorát na natlačení gelu, pak kruháč a hned za ním zatáčka doprava do prudkého kopce. Tu jsem napoprvé málem přejel. Na vršku kopce byla občerstvovačka a za ní sjezd, takže se dalo v pohodě konzumovat. Tohle bylo vymyšlené dobře. Po tomhle sjezdu následoval největší kopec na trase. A v něm jsem začal cítit náběh na křeče do lýtek. Fakt mě to překvapilo, protože takhle brzo na kole jsem s tím nikdy problém neměl. Tak jsem dal 3 Anticrampy a jel tak, abych nejel moc silově a nedostal křeče ale zase moc netočil a nestoupala tepovka. Blbý bylo, že mě pak chytla křeč ve sjezdu, když jsem to chtěl rozjet a tak jsem místo šlapání protahoval nohu. Pak už byl až na malé výjimky jen sjezd nebo rovinky a nohy dobrý. Ve druhém kole jsem zase dostal křeč do druhého lýtka, tak zase 3 Anticrampy a to samé v bleděmodrém. Ve třetím kole se to nelepšilo, tak jsem vypil Magneslife a pořád stejné. Ve 4. zase 3 Anticrampy a tím jsem vyčerpal kapacitu svých zásob. Pak už mi zbývala jen Coca-Cola na občerstvovačkách. Takže jsem jel vlastně celé kolo jak připosr..., abych nechytl křeče a stejně jsem je občas měl a většinou v blbých místech, kde bych to jinak rozjel a odpočíval z kopce. Ale nebýt těch křečí, tak to je fakt paráda. Trať pěkná, výhledy, stoupání v lese, takže i kdyby bylo vedro, tak to není nic hrozného. Taky pěkné dlouhé sjezdy, jeden magneťák, na všech křižovatkách pořadatelé, u vjezdu na hlavní silnici i policie a na silnici u depa dokonce fandící diváci. Jen jsem to jel celé sám. Čekal jsem, že třeba někoho dojedu (i přes křeče a kopce jsem měl celkový průměr skoro 30km/h) nebo že nějaký horší běžec a lepší cyklista dojede mě, ale nikde nikdo. Když mě někdo předjížděl, tak jedině o kolo. Jednou jsem někoho snad předjel, ale to byla výjimka potvrzující pravidlo.

Na konci kola jsem vzorně slezl z kola, proběhl kobercem a začal si sundávat přilbu a v tom na mě řve rozhodčí, že jestli nechci červenou kartu, tak ať si tu přilbu zase nandám. Je moje chyba, že jsem nevěděl, že se má přilba sundávat až na svém místě v depu. Ale červenou? Ta snad má být pro případy, kdy závodník někoho ohrožuje nebo podvádí, ale sundání přilby v liduprázdném depu 5 metrů po průběhu kolem rozhodčích mi přijde trochu málo. Asi to byl ten dementní rozhodčí z Pilmana, co tam sadisticky dusil závodníky kvůli neotočenému číslu.. :-D Tady při výběhu z depa na otočení čísla upozorňovala sličná dobrovolnice. :)

Běžecké boty se mi po chvíli bojování s křečemi podařilo nazout a vyběhl jsem. Ale rychle to nešlo. Křeče se přesídlily z lýtek do stehen. Takže tempo pod 5 min/km nebylo reálné a doufal jsem, že to nějak rozběhnu. Pak se ale přidalo píchání v boku. Na kole jsem se snažil držet tepy nízko, ale zase jsem nemohl jet jako slimák, tak se to pak podepsalo na běhu. Jednoho závodníka jsem předběhl, pak jiný předběhl mě a doběhl jsem předposlední v kategorii. Celkové výsledky jsou tady, fotky zatím nejsou (jen ty oficiální, na kterých je skoro pořád jen Karel Zadák a Candrovka s dětmi. :-))

Takže sumasumárum moc pěkný závod a i kdyby nebyly křeče, asi bych o moc rychlejší nebyl. Možná o dvě tři místa. Ale jako závěr sezóny dobrý. Jen zase bolelo koleno na běhu, tak mu budu muset dát chvíli volno.

celý závod