Vyhlášení Bloggera roku 2011

Na tuhle akci jsem se těšil dlouho předem. Ne proto, že jsem se umístil na druhém místě, ale proto, že jsem chtěl poznat osobně slavné bloggery a bloggerky. :-) S někým jsem se už někdy viděl na závodech, s někým i prohodil pár slov, ale většinu jsem znal jen z jejich fotek a textů. Cestu mi málem překazila nemoc. Ve středu jsem lehl se všemi příznaky chřipky, které si umíte vygooglovat (kromě čehokoliv spojeného s dýchacími cestami) a večer horečka. Druhý den ale už jen zvýšená teplota a v pátek ráno bez teplot. Hurá, pojede se!

Do Prahy jsme jeli celý manželský pár. :D Nejdřív jsme měli sraz s Pulcem, který mi ukázal, kde budu spát a hlavně KOPCE, ve kterých běhá. :-D :-D :-D No viděl jsem nějakou terénné vlnku a radši jsem nic neříkal. Ale není to ode mě hezké, dělat si z ní takhle srandu, když to celé zorganizovala a ještě mi zařídila ubytování. Ale nemůžu prostě jinak. :-) (Leono, promiň. (: )

Pak už jsme vyrazili na cestu do pizzerie Corleone. Leona se přiznala, že až ten den zjistila, že jsme se Zuzkou manželé. Pozdě, ale přece. :-) Blogosféra je rozsáhlá a kdo se v tom má všem orientovat, že?

V pizzerii jsme byli cobydub a v našem rohu už bylo plno lidí. Většinu jsem poznal, některé ne. Alespoň chvíli tam ten večer byli tito lidé: Barborka, Jitka, Honza12, Renda, Machy, Pulec, Evžen se Sárou, sOcketka, Ondra Sečka, Mirek, Jirka, Věrka (pulčina kamarádka), Luboš a Miloš Škorpil. Někoho jsem musel zapomenout, protože nás bylo 19 a mám jen 14 jmen plus my dva. Tímto se zapomenutým omlouvám.

Se Zuzkou jsme seděli až na konci stolu, ale společnost jsme měli a postupně jsme se posouvali na začátek, takže nám nic neuniklo. :) Dal jsem si výbornou pizzu a poprvé za poslední asi rok jsem neměl problém ji sníst, ba naopak, přišlo mi, že jsem ji nesnědl.

fotka uloupena Leoně :)

Všichni působili na živo stejně jako na blogu. Tj. Leona milá a skromná, Barborka maratonsky odhodlaně (a slušelo jí to), sOcketku jsem už znal, ale líbilo se mi, jak se pořád usmívala, Honza12 sympaticky a tak dále. Během večera jsem fungoval i jako Garmin poradna. :) No ale to hlavní bylo vyhlášení cen. Barborka na prvním místě, já na druhém a Honza12 na třetím a čtvrtém spolu s Běžícím stínem, který poslal super zdravici. :-)

moje cena

Všichni jsme dostali müsli od české firmy Mixit a něco k tomu. Já karetní monopoly a žvýkačky, Honza 10 fidorek (na každých 10 kilometrů Silvy jednu) a Barborka nevím. Müsli dostali i nevýherci. :) Protože je mi koncept firmy Mixit sympatický, dovolím si doporučit návštěvu jejich stránek. Navíc je míchání vlastního složení müsli zábava.

V průběhu večera se začali lidi klasicky vytrácet, až jsme zůstali já, Leona, Luboš a Věrka. Ale obsluha nás jaksi ignorovala a tak jsme to taky zabalili. Do postele jsem se dostal kolem půlnoci a usínal jsem s myšlenkami na skvěle strávený večer. Leono, díky!

Ehm, málem bych zapomněl - v průběhu večera proběhla zkouška běžecké sukénky, která mi sedí perfektně. Nicméně má velmi pružné nohavičky, takže Majku, bude i tobě. :D Zkouška zdokumentována není. :) Zazněly názory, že už jen si ji zkoušet je poraženecké. Beru to ale tak, že pokud bych čistě teoreticky sázku prohrál, budu se moci pak soustředit na přípravu na maratón a ne na to, jestli budu mít v čem běžet. Jo a taky padl názor, že největší frajeřina by byla sázku vyhrát a stejně v ní běžet. :-D

Fotky jsou tady: http://neztozapomenu.rajce.idnes.cz/.