pondělí 20. května 2013

Týden 13. - 19. 5. - Jedeme na tuky

V pondělí bylo krásně a měl jsem nutkání vyběhnout v pětiprsťácích do lesa, ale bolavý kotník mi nepustí patu na zem, tak by to nebyl asi dobrý nápad. Asi to mám z kopců, které teď víc běhám. Takže víc protahuji a zatím nechávám prsťáky v botníku. Trenér mi doporučil běhat po měkkém na rovině. Hmm. :)

V úterý ráno jsem si dal svižný rozklus, pak krátké úseky 10x 100 m, meziklus jeden kilometr a 5x 200 m zase rychle a výklus do Tesca pro máslo. Doma koukám, že mi zase Garmin zamrzl (naposledy ani ne před měsícem). Takže studený reset a po něm jsem samozřejmě přišel o data. Rozhodl jsem se rovnou aktualizovat firmware, protože jsem doufal, že už je v pořádku počítání aktuálního tempa z GPS. Není. :-( Ale po nahrání nového firmware se zázrakem objevil ranní trénink a o grafík jsem nepřišel. :-)


Navečer jsem se ještě byl proběhnout kolem přehrady a ke konci se ke mně připojil David S. Na konec týdne byla v plánu svatba, tak jsem chtěl trénink nahnat na jeho začátku. Ve středu jsem byl dopoledne plavat a večer jel projet poprvé Kuotu, abych si trochu oseděl zadek. Hodinka úplně stačila. ISM je skvělé sedlo, ale musí se osedět zadek jako u každého jiného.

Ve čtvrtek jsme jeli silniční trénink s Martinem R. Začali jsme asi trochu moc zhurta, protože po padesáti kilometrech mi nějak došlo a jen jsem se tak vlekl. Kopec nad Kryštofákem jsme vyjeli docela svižně, ale pak nějak nebylo pořád ta správná chvíle na tyčku a pak už bylo pozdě. Ke konci to už zase šlo. Celou vyjížďku foukalo jako blázen a potkali jsme kamikaze ještěrku. Strašně rychle mi přeběhla před předním kolem a než doběhla k Martinovu kolu, tak on poodjel tak, že proběhla těsně za jeho zadním.

ženich s kamarády ze záchranky

V pátek už byl den bratrovy svatby a já jako svědek čekal spoustu úkolů. Ale nikdo po mě nic nechtěl a tak jsem se proběhl. Měl jsem časovou rezervu, takže to bylo na pohodu do kopce, pak po hřebeni a ještě k přehradě Černá Nisa a odtamtud do Lidových sadů. Na hřebeni krásně foukalo a ty výhledy - paráda. Foťák jsem nebral. :) Svatba byla moc hezká a hostina také. Já díky dlouhému běhu měl hlad a všechno jsem snědl. Ostatní po půlce funěli a koukali po ostatních, jestli to jako snědí všechno. :-D Navíc jsem neměl knedlíčkovou polévku a masové jídlo, ale tuhle dobrotu:

gnochi se špenátem, parmazánem a listovou zeleninou

Svatební pařba začínala v sobotu odpoledne. Ráno jsem měl chuť na stovečku na Kuotě, ale zadek byl po čtvrtku proti. A počasí taky nic moc. Nastudoval jsem meteoradar, kde byl velký mrak pohybující se severozápadním směrem. Počkal jsem, až se přežene a vyjel směr Varnsdorf. Ale buď nastala chyba mezi řidlí a klávesnicí a nebo si ze mě dělalo počasí legraci a od začátku trochu pršelo. Nejsem z cukru, ale když jsem po deseti kilometrech oblékl pláštěnku a po dalších deseti ji měl promočenou, začal jsem vážně uvažovat o tom, že někde sednu na vlak domů. Jenže jet po 30 ujetých kilometrech z Hrádku vlakem by byl ostuda. Rozhodl jsem se dát tomu ještě šanci a objet kolečko Hartau - Zittau a pak se uvidí. Pršelo méně a pak vůbec a nakonec jsem dojel i do toho Varnsdorfu. Tam jsem měl něco přes 40 km, ale věděl jsem, že když to patřičně namotám a pojedu domů delší cestou, stovka padne. Padla a i přes občasné přeháňky jsem to dojel relativně v pohodě.

Jizerky

Na svatební veselici jsem si vzal běžecké věci, ale počítal jsem s tím, že když bude akce podařená, nepůjdu spát jen kvůli tomu, abych mohl jít ráno běhat. Zalehl jsem chvíli před třetí hodinou a probudil se v šest, ale to spíš ze zvyku. Pak jsem zase usnul a vstával jsem až v osm. Venku bylo nádherně, neměl jsem kocovinu, ale na běh jsem se necítil. Radši jsem snídal domácí koláčky, kochal se krajinou a povídal s kamarády. Po nezbytném úklidu jsme se rozjeli domů. Když jsem přemýšlel, kam půjdu odpoledne běhat, nebylo dlouho o čem přemýšlet a vyrazil jsem zase do Jizerek. Z Lidových sadů po turistické značce až na Maliník, pak na Královku a od ní kolem Josefodolské přehrady a zpět do Bedřichova. Bylo to výživné, protože bylo vedro. Na dvou místech se ale dalo ponořit hlavu do potoka, tak jsem se ochladil a hned se lépe běželo.

Tento týden byl přelomový v tom, že jsem zjistil, že pokud je trénink na ujetí/uběhnutí, dá se jet na tuky fakt dlouho. Minulou neděli čtyři hodiny na singltreku jen na ionťáku. V pátek a neděli dvě a půl hodiny běh taky jen pití a sobotní kolo na ionťák a tři krajíce celozrnného chleba. Dřív jsem i při volném tréninku po jedné až dvou hodinách jedl tyčku. Samozřejmě normálně snídám, takže to není žádný zázrak a asi objevuji Ameriku, ale lepší pozdě, nežli později. :)



14 komentářů:

  1. Si mi připomněl jednoho borce z autobusu když nas vezly ze soudku na nádraží a ten říkal pokud je to do dvaceti kilometrů tak ani nepiju :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ono se to dá, ale člověk je pak zbytečně vyřízenej a déle regeneruje. Vždycky na jaře, když začnu běhat delší běhy, tak pár tréninků trvá, než mi dojde, že to běhám přes 15 km a že by to chtělo brát vodu. :)

      Vymazat
  2. :) pokud neni silene horko, dvacet se da i bez vody bezet.. tedy, ja to nijak nehrotim..:).. Ovsem, kdyz to dojde, tak piju pomalu i ze strouhy:)...
    Moc hezky.. ses dobrej.. asi ti dam na zada batoh cihel, az zase pobezime spolu..:)
    MSF! 12:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jo, Jitka bude chtít na sedmistovkách nosit na zádech, tak aspoň potrénuju. :)

      Vymazat
    2. Samozřejmě, že bude! Nikdy mě nikdo na rukou (ani zádech) nenosil, tak musím té bez rozmyslu plácnuté nabídky využít :-D (na oplátku slibuju, že se učešu tak, abys mi nemusel držet vlasy, kdybych zvracela ;-)

      Vymazat
  3. Tak to já vyběhla s dvěma dalšíma na 3 hodiny a jen já jsem měla s sebou půl litru vody. Ti dva si nevzali nic. Tak si dovedeš představit, jak jsme na konci vypadali :) Naštěstí jsem našla v kapse kousek nedojedené tyčky z nějakýho předchozího běhu, což jednomu z těch nebožáků zachránilo život :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To byli nějací sebevrazi, ne? :)

      Vymazat
    2. No oni viděli mě, nosiče, tak se spoléhali na mé sociální cítění :) Ale už jsou poučeni, kamarádi ... a já taky. Příště jim nedám ani kapku :D

      Vymazat
    3. Já to nějak nechápu. To jako kdybys neměla tu vodu, tak si jdou před během ještě někam vodu koupit?

      Vymazat
    4. Kdybych neměla vodu já, tak by si asi vzali. Ale takto se spolehli se na to, že jim dám napít, když bude nejhůř. Ale nejhůř bylo už tak od pátýho kilometru :) Ale tak jsou to zkušenosti ... pro všechny :)

      Vymazat
    5. Já to myslel tak, že ji neměli a až na srazu zjistili, že ji Ty máš. Takže kdybys ji neměla, museli by do nějakého krámu. No to je jedno. :)

      Vymazat
    6. Aháá :) My neměli sraz. Vybíhali jsme z tábora, ze stejné základny :)

      Vymazat