Týden 22. - 28. 7. - Seč, plavecký závod a Bramberk

Na pondělí jsme si naplánovali lodičky a já měl v plánu odpočinkový den, takže se to hodilo. Lodičky byly fajn. Jen tedy moc nechápu, kdo navrhoval konstrukci lodiček. Při návratu vesel nad vodou mi překážela stehna a veslovalo se mi docela blbě. Tenhle problém jsme měli oba kluci a to jsme jeli tři a loďka byla pro čtyři lidi. Takže při větším ponoru bych si ty nohy musel uříznout, aby se vůbec dalo veslovat. Příště dáme šlapadlo. :)

hausbót

Oheb

V úterý jsem běžel do Třemošnice do bankomatu. Žádný bližší nebyl a Třemošnice vzdálená cca 15 kilometrů se tedy zdála jako schůdné řešení. Začátek byl jasný - kolem zříceniny hradu Oheb na silnici a podél přehrady po žluté. Pak se ale značka začala nějak zamotávat a nakonec jsem se rozhodl běžet v protisměru, což bylo nakonec možná lepší. Do Třemošnice jsem klesal po asi miliónu schodů a běžet to opačně, tak tam umřu. :) Bankomaty tam byly dokonce dva. Tak jsem vybral a koupil si dva koblížky a kolu a vydal se na zpáteční cestu. Když už jsem tam byl, vyběhl jsem si ke zřícenině hradu Lichnice, ale nebyl čas ji zkoumat zblízka. Pořídil jsem jen jednu rychlofotku a musel jsem pospíchat do hotelu na snídani a hodinu angličtiny. V obci Peklo u Kraskova nastalo opravdové peklo, protože koblihy a kola udělaly své a potřeboval jsem na velkou a nebylo kde. Pak už jsem doběhl bez větších problémů. U přehrady to vzal ráno objevenou zkratkou ze silnice na břeh a na hodinu jsem přišel jen o pět minut později. Trochu jsem ošidil snídani, ale po tom běhu jsem ani moc neměl hlad. Odpoledne jsem si byl ještě zaplavat v přehradě.

plastika u Třemošnice

cíl běhu :)

Lichnice

V úterý jsem se jel projet na kolo. Naplánoval jsem si cestu tak, abych jel co nejvíce lesem, ale tam zase číhala hovada. Navíc tam byly rozbité cesty, takže nic moc zážitek. Zkrátka se tam lépe běhalo než jezdilo na kole. Mít tam celopéro, bylo by to lepší. Narazil jsem na pěknou rozhlednu, ze které toho ale moc vidět nebylo. Navíc jsem se docela bál. Ale když už jsem těch 10 korun zaplatil, vylezu až nahoru. :-)) Podle informační tabulky byla výška plošiny 39 metrů. Mně to přišlo spíš jako 100 metrů. :)

rozhledna Zubří

Ve čtvrtek, poslední celý den pobytu, jsem si šel ráno jen lehce zaklusat, po obědě jsem dospával běžecká rána a odpoledne jsem byl plavat. Na páteční ráno jsem si naklikal trasu po modré. Část už jsem jel na úterním kole, ale všechno se nedalo. Byl to pěkný lesní fartlek. Začátek z kopce rychlejší, pak pomalu, pak do kopce po vrstevnici mezi kořeny a nakonec kousek po asfaltu. Kolem Ohebu jsem běžel asi už počtvrté, ale konečně jsem si ho pořádně prohlédl a zjistil, že tam není jen ta jedna věž viditelná od přehrady, ale i zbytek brány a další zdi.

Oheb

potvory vylézaly z děr :)

Po obědě odjezd. Spolubydlící mě i s kolem hodil do Havlíčkova Brodu a bylo to tak tak, takže jsem si nestihl koupit pití a do Kolína to bylo docela utrpení. pak už dobrý, akorát nervy kvůli zpoždění a jestli ve Staré Pace počká rychlík do Liberce. Počkal.

naše třída (já, Terka, Adéla, Blanka, Petr, Akiva,

Pavel, Jitka 1 (není vidět), Jitka 2, Alena a Jirka)

V sobotu jsem se probudil a už bylo vedro, tak jsem si řekl, že dám maximálně nějaké to plavání v jablonecké přehradě spojené s popovídáním s kamarádkou a možná večer cvičení. Pak jsem si ale vzpomněl, že je ten den druhá část závodu O krále a královnu jablonecké přehrady. První byla Běh do pohody, který jsem neběžel, takže bych se tím králem nemohl stát, ani kdybych zaplaval jako Phelps. Ale stejně jsem se přihlásil, protože čistě plavecký závod jsem ještě neplaval a tak to měl být jistý osobák. :-) V kategorii open byla možnost jen 1 km, a to mi docela vyhovovalo. Kamarádka mě dopoledne zaregistrovala a tak jsem mohl dorazit hodinu před startem. Atmosféra pohodová, souběžně probíhaly závody na 3, 5 a 10 km. Trochu jsem se rozcvičil a rozplaval a byl tu start. Plavalo se na tři bojky a dvě kola. První kolo ze začátku trochu bitka, ve druhém jsem zase pořád honil plavkyni přede mnou a dvakrát se mi povedlo plavat jí chvíli v nohách. Ale jeden z nás nějak divně kličkoval. :) Bojky byly krásné velké a žluté a tak s orientací nebyl skoro vůbec problém. Ale stejně bylo jistější plavat na mezeru mezi paneláky a na komín, protože těch bojek tam bylo víc (delší trasy měly jiné bojky, taky žluté). Ke konci druhého kola jsem skoro sprintoval, ale pak jsem zjistil, že jsem to neodhadl a cíl se nějak neblíží, tak jsem zase zvolnil. Paní pořád přede mnou. :) na konci prvního kola i v cíli se proplavávalo čipovou bránou ukotvenou na barelech a když jsem plaval do cíle, málem jsem do jednoho barelu narazil. :)

chvíli před startem

Oficiální čas 22:11. Moje vzdálenost 1,29 km, známého Garmin 1,19. V cíli jsem měl pocit, že jsem si natrhl prsní a zádové svaly, což je blbost, ale fakt mě bolely. :) Ještě jsem asi 400 m vyplaval a pak se jen válel na dece. Umístil jsem se 13. z asi 19 (oficiální výsledky ještě nejsou). Večer jsem nakonec ještě cvičit šel, ale jak bylo vedro, smekaly se mi ruce. :)

V sobotu večer jsem si ještě říkal, že když se v neděli vzbudím brzy ráno, vyběhnu dokud nebude vedro. Ale probudil jsem se až po sedmé. Ale protože mě v sobotu (blázen) Honza 12 namotivoval svým 30 km během po hřebenech s minimem stínu, stejně jsem vyběhl. Jenže já se na Leadville nechystám, tak jsem si hezky namočil triko a hlavu, vzal si hodně peněz a mptrojku a cestou dvakrát celý vlezl bez bot a ponožek do jablonecké přehrady a ochladil se. Jednou před výběhem na Bramberk a podruhé po návratu z něj. Docela mě překvapilo, že v devět dopoledne, když už bylo na plážích dost lidí, byl otevřený jen jeden stánek s občerstvením. Takže jsem kvůli tomu musel oběhnout skoro celou přehradu a tam si dal Kofolu. Tedy jen pár loků, zbytek do bidonu a hurá na Bramberk. :-) Běh to byl pěkný. Odpařování vody z trička mě pěkně ochlazovalo a díky litru vody vypité ráno před během a průběžnému doplňování tekutin mi to vedro ani moc nevadilo. Ve stoupání na Jindřichov je podle mapky studánka, ale já ji nenašel. Ale měl jsem tu Kofolu, tak to nevadilo. Cestou jsem viděl krásného slepýše. :)

výhled z trasy podél Prosečského hřebene

provokace u jablonecké přehrady

slepýš

rozhledna Bramberk

z rozhledny

Takže běhám, občas něco zabolí, ale v podstatě si připadám zdravě. Ale běhám hlavně lesem po měkkém povrchu a z asfaltu mám trochu strach.