Plzeňský půlmaratón - je to tam. :)

Týden před závodem byl, jak jinak, ladicí. V pondělí volno, v úterý 12 km volně a ve středu bazén. Oproti všm poučkám by se mi po tak dlouhé době mělo plavat blbě. Je sice pravda, že jsem střídal padesátky kraulem a znakem, ale ty padesátky byly pohodové a s vodou jsem se nepral. A dýchání na tři taky nebyl problém. Dokonce i ta levá strana není pocitově o moc horší. Jen je taková "jiná".

Ve čtvrtek stovky s rozklusem a výklusem a v pátek tradiční rozklus před závodem. V sobotu nastal den d. Den D budou Drážďany, tak tohle je jen malé d. :)

Cesta z Liberce do Plzně vyžadovala brzké vstávání, ale nic hrozného to nebylo (vstával jsem asi v 6). Cesta proběhla bez komplikací, jen jsme cestou do Prahy asi 10 minut čekali kvůli přepravě nadměrnému nákladu. Ale byl jsem už v běžeckém a tak i kdyby mi ujel první vlak do Plzně, stihl bych to tím dalším. V Plzni jsem kousek od nádraží potkal Martina Singra (Oslík), který měl průvodce a fotografa v jedné osobě - svou sestru Alici.

Závod se běžel až odpoledne (start ve 13 hodin) a tak jsem se rozhodl vynechat oběd. K snídani jsem měl musli a k svačině polystyrény a pak před závodem banány. Bylo nezvykle teplo a tak jsem i hodně pil a asi půl hodiny před startem vypil ještě půl litru Coca-coly s vodou. Zázemí bylo v hotelu a místa na převlékání dost a záchody taky v pohodě, jen se po závodě nebylo kde osprchovat. Ale to mi nevadilo (viz výsledný čas dále :). Jo a trika klasika. Prý funkční, ale zase jak na pravidelného návštěvníka McDonald's a to i ve velikosti M. Taky jsem jim to pak napsal do dotazníku spokojenosti.

V parku asi 300 m od zázemí a startu probíhal závod na 24 hodin, tak jsem v rámci rozklusu pozdravil pár známých. Rozklus, protažení a rovinky a hurá na start. Ještě jsem si odložil mikinu i šátek "měla babka čtyři jabka", protože mi v tom bylo vedro už při rozklusu. Na startu jsem si stoupl vedle Oslíka, tj. asi tak do třetí řady.

Neměl jsem žádné porovnání z nedávno běžené desítky nebo půlky. Běžel jsem "jen" kopcovité Baroko a Žebrák. Ale umístění napovídalo, že by to mohlo jít a časy a tepy na dráze taktéž. S trenérem jsem vymysleli, že to rozběhnu na 4 min/km a pak se uvidí, maximálně zpomalím. :-)) Ale jak už to bývá, rozběhl jsem to o něco rychleji a první pětku jsem měl tempem 3:52. Běželo se mi dobře a mohl bych zrychlit, ale to by byla blbost a nohy tak rychlé tempo tak dlouho ani neumí. :) Někde za půlkou prvního (ze tří) kola mě doběhla malá skupinka. Ale zůstala za mnou a jen jeden z ní (podle dresu a výsledků Jirka z Lokomotivy Plzeň) šel přede mě. Tak jsem se ho chytil a tempo bylo skoro stejné jako předtím a běželo se nám spolu dobře. Prostě dvě lokomotivy. :) Taky šel na průměr 4 min/km a taky chtěl mít malou rezervičku na poslední kilometry. Běželi jsme sami, občas někoho předběhli, nás nikdo nepředběhl a tak to šlo až skoro do konce druhého kola. Měl jsem trochu problém s pícháním v břiše, ale po prodýchání to vždycky přestalo. S tím jsem bojoval až do konce závodu. Druhá pětka průměrem 3:57 min/km. Na desítce tedy 39:12, což je na vteřinu přesně osobák z loňské desítky (letos jsem osobák neposunul). Kousek před koncem druhého kola na mostě nás doběhl Oslík a se slovy: „Co jsi snídal?“  šel před nás. Pak trochu zpomalil a já mu hned vynadal, ať se mi nemotá pod nohama. :-D

Fotky mám od profi firmy s vodoznakem a pak od Alice - Oslíkovy sestry. Díky. :)

Další zde, ale není moc o co stát. :)

Navíc mi tam "kazí" fotku štafetář, co se na nás

přicucl a běžel skoro celé kolo s námi.

konec 2. kola

 Při závodě jsem si těch toi-toiek ani nevšiml.

V seběhu k cílové rovince 2. kola jsem se poprvé občerstvil a Jirka mi nenávratně utekl. Viděl jsem ho skoro až do cíle před sebou a psychicky mě táhl, ale doběhnout se mi ho nepovedlo. Třetí pětka za 3:58 ještě dobrá. A osobáček na 15 km se taky hodí (0:59:10). :-)) Nejhorší bylo (kdo by to byl čekal? :)) posledních šest kilometrů, kdy se k píchání přidávaly tuhnoucí nohy. Ukrajoval jsem to po 500 metrech a ke konci jsem ještě trochu zrychlil. Tempo bylo kolem 4:03 min/km a celkové tempo závodu 3:57, 3:58... a horší už ne, protože jsem v posledních dvou kilometrech a hlavně poslední kilometr ještě malinko zrychlil. V cíli za krásných 1:23:55, čili průměrným tempem 3:58, což bych před měsícem řekl, že je tak na desítku. Ještě k trati. Skoro placka to opravdu byla, ale ze začátku tam bylo dost zatáček, viz obrázek. Ne, že by to kvůli tomu nebyl rychlý závod, ale v prvním kole jsem se trochu bál, že mě tam někdo přišlápne a zbytek pole zadupe do země.

členitější část trasy

Hned po závodě jsem se šel vyklusat, i když to ze začátku byla spíš chůze a po chvilce si mě odchytla kamarádka a šli jsme na občerstvovačku ultra závodu, kde měla "službu". Zjistil jsem, že mám na rukou hromádky soli jako po nějakém letním závodě. Pak jsem se ale radši šel převléknout, pořádně najíst, nasypat BCAAčka a napít, abych byl co nejdříve opět v kondici. Trenér mi totiž do plánu napsal tohle:

cestou na vlak

Takže povedený závod, ve výsledcích kousek za Keňanama a dalších 6 stran mužů do 39 let za mnou (25. z 259, co dokončili). :-)

Kompletní výsledky tady.