Týnišťská desítka - a teď už budu opravdu odpočívat :)

Po maratonu jsem odpočíval, občas si něco zaběhl, v pátek dokonce na svůj oblíbený trailík a objevil jsem i novou cestu na známý kopec. Nezanedbával jsem ani regeneraci a tak jsem byl jednou plavat a dvakrát v sauně. I přes to všechno mě ale ještě v neděli bolely nohy a dokonce jsem v pondělí ráno dostal křeč do lýtka.

Ale po domluvě s trenérem jsem chtěl zkusit zaběhnout osobák ještě na desítku. To samé, tj. desítku po maratonu jsem zkoušel na jaře po Bratislavě, ale to se nepovedlo. Osobák na desítku bych měl, kdybych místo Plzeňského půlmaratónu běžel desítku, ale na kdyby se nehraje. Volba padla na desítku v Týništi nad Orlicí, dle trenéra jen mírně zvlněnou a rychlou.

V Týništi mě čekalo milé uvítání a hned jsme se přesunuli na start. Vše bylo pěkně na jednom místě, takže jediné, co bych pořadatelům vytkl, byl nedostatek toaletního papíru. Blízký les to jistil, ale v následujícím týdnu bych nechtěl být pejskařem bydlícím v okolí závodu. :)

Hned poté jsem se rozklusal, protáhl, pokecal s Martinem S. a dal pár rovinek. Na startu nás bylo dost, účast byla rekordní. Po výstřelu byla mela - bylo to tělo na tělo, loket na loket a k tomu zatáčky, které si nikdo nechtěl prodlužovat. Začátek byl možná až moc rychlý, ale běželo se mi docela dobře. První kilometr. :) Pak jsem sice držel tempo kolem 3:50 min/km, ale šlo to čím dál víc ztuha. Do toho běžci vedle mě každých asi 15 vteřin pípaly hodinky a to mě docela rozptylovalo. Tak jsem mu řekl, že na to není na závodě nikdo zvědavý a ať si to nechá na trénink. Pak mi utekl, asi se urazil. :)

cca 3. kilometr

Obrátka na 5,2 km (zpět to bylo kratší) se blížila jen pomalu, ale pořád to šlo. Zpět to ale nešlo a asi nějak blbnul Garmin, ale ukazoval mi, že běžím hrozně pomalu a ty kilometry byly nějaké delší. V cíli mi opravdu ukázal jen 9,84 km, ale změřené to prý bylo přesně. Během závodu mě taky bolel kotník, který mě bolí už od maratonu. Nic hrozného, ale asi to chce chvíli klidu.

 cca 8. kilometr - úsměv jen pro fotografku,

jinak jsem se trápil

Poslední přibližně kilometr jsme běžel s dalším borcem, který ale na rozdíl ode mě vypadal čerstvě a v cílové rovince mi to pořádně nandal. Já byl rád, že jsem rád a doufal jsem, že se vejdu pod 39 minut. No vešel jsem se, ale v cíli se pozvracel. :-D

přibližné mezičasy

 

Mám tedy tento měsíc třetí osobáček a to 38:55. Pořadí není tak pěkné, protože to byl velmi kvalitně obsazený závod a tak jsem někde až na druhé stránce výsledků. V kategorii 26. z 68 můžů A (do 35 let). Přesně zatím nevím. Teď už budu opravdu odpočívat, chodit krmit ptáčky a tak. :)