pondělí 17. března 2014

Lužické hory

V pondělí bylo venku krásně. Tak krásně, že jsem běh natahoval co to šlo a tak mám rekord v běhu bez jídla a pití - 27 km. :) Ale před během jsem se napral perníkem, tak to zase takový zázrak není.

Pak jsem byl běhat až zase ve čtvrtek. Ale ještě před během jsem neprozřetelněsplnil tuhle výzvu, co by nebyl žádný problém, kdyby v ní nebyly dřepy, které normálně nedělám. Říkal jsem si: "Pche, dřepy..." a pak nemohl pátek a sobotu skoro vstát ze sedu. :-D Takže je asi semo tamo zařadím.


Běh pak byl po stejné trase jako v pondělí, ale o kousek kratší a už s banánem a pitím. A taky foťákem. :)
 
 golfové hřiště u Mníšku


O víkendu jsme i přes hnusné počasí a ještě hnusnější předpověď vyrazili na výlet do Lužických hor. Vystoupili jsme v Cvikově, prošli Údolím samoty a Údolím vzdechů a vylezli na Ortel, tajemný to kopec. Kus před Ortelem přestalo pršet a začalo až zase večer. Někde mezi pastvinami jsem poznal dolík, přes který vede trasa Lužických sedmistovek a se slzou v oku zavzpomínal. :) Z Ortele jsme to vzali do soukromé sklárny v Lindavě, u které je krčma. Plánoval jsem, že si tam koupím hezký originální půllitr, ale půllitry neměli a upřímně řečeno se nám tam z jejich výrobů nelíbilo vůbec nic. Ale česnečku, topinky a pivo měli moc dobré a ukázka výroby skla byla taky moc pěkná.

Pak jsme šli přes celou dlouhou Lindavu podívat se na Skálu smrti. Cestou k ní jsme našli bezva jeskyně, kde by se dalo přespat. Oproti běžně dostupným jeskyním byly tyhle čisté (= nebylo v nich naděláno a odpadky). Nad Skálou smrti byl hezký výhled do kraje. Potom jsme šli chvíli lesem směrem na zelenou značku a když jsme ji našli, už jsme se jí jen nechali dovést do Jablonného v Podještědí. Tam jsme si dali čaj/kafe a palačinky a počkali na vlak.


 prší, prší, jen se leje :)


 z Ortele

Sklářská krčma v Lindavě

 Ortel - dříve šibeniční vrch, podle internetu
místo výskytu zlých sil a mimozemšťanů :D



 jeskyně u Lindavy


Skála smrti



přepadení na seně :)



V sobotu taky ošklivo, tak jsme šli na krátkou procházku s Aischou směrem na Císařský kámen a zpět kolem Alberta pro kedlubnu na kedlubnové zelí.


6 komentářů:

  1. Pak zazvonil zvonec a týdne byl konec ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Mne se libi, to kedlubnove zeli.. a pod.. Koncit useky textu jidlem.. nemam chybu! Uplnej Jurek!:)!!!!
    tesim se na shledani.. At zije obeh Liberce!!! 12:)

    OdpovědětVymazat
  3. Udoli vzdechu, skala smrti - chodite strasne peknejma mistama s magickejma nazvama. Vzdycky se po vikendu tesim, jak si poctu, kam zase ultra mrkev sla nebo bezela, dik!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Potěšilo mě to. :)

      Honza: Jurek je velká inspirace. Ale kedlubnové zelí je Katčino jídlo. :)

      Jitka. :D

      Vymazat
  4. Ty Lužické mají taky něco do sebe, když zrovna nesněží jako v neděli na Ještědu. Kde je prosim Tě v Lindavě ta skála smrti a jeskyně? Jedem tam na Velikonoce tak by to byl pěkný cyklo či raději běhocíl. Ať Ti to klikuje, shybuje i dřepuje! M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dám do do příštího příspěvku. :)

      Vymazat