Týdny 25 a 26

První týden jsme se vrátili z Českého středohoří a v sobotu byl Gladiator. Ale něco zajímavého by se tam přeci jen ještě našlo. Od malička mám strach z výšek. Když jsem na vyhlídce u zábradlí, mám divný pocit. Ale až do minulého týdne jsem ani nevylezl na strom výše než cca 4 metry. Po Hrbu jsem poblíž Pusteven vylezl taky tak nějak vysoko a ani mi to moc nevadilo a tak jsem si říkal, že zkusím jednu stromovou keš, kterou už jsem před rokem odpískal s tím, že tak vysoko mě nikdo nedostane. Ale vylezl jsem tam jako nic A nejen vylezl, ale i jsem koukal průběžně pod sebe a nevadilo mi to. A a dokonce jsem slezl i dolů. :) Vtipné bylo, že nahoře keška nebyla. Byl tam jen lístek se zprávou, že pro keš musím na jiný strom. A tam taky nebyla... Když jsem se konečně dokodrcal na finální souřadnice, našel krabičku a připravil si odměňovací hostinu, začaly se šíleně rojit mušky a musel jsem utéct. Kdybych tolik nefotil, možná bych to stihl. :-)

 ze stromu

je tam, mrcha :)

Javorový vrch

 

odměna

radost :)

bezva vyhlídka

Začátkem týdne po Gladiatorovi bylo hnusně, pořád pršelo. Pořádně jsem se to toho opřel až od čtvrtka. Ale ještě se musím pochlubit fotkou ze středeční katedrové grilovačky.

sláva vegetburgeru. :D

V sobotu jsem vyběhl z Bedřichova směr Černá nisa s tím, že poběžím přes Hřebínek, kolem Krásné Máří, naberu vodu v Tetřeví studánce a pak se uvidí, kterým směrem to na Smědavě stočím. Plán se dařil, pár kapek spadlo jen ze začátku a cesta hezky ubíhala. Jen mě trochu naštval štěrk na kanále (lesní cesta s mnoha kalužemi). Takže z hezké lesní pěšinky bude zase hnusná štěrková cesta, aby si někdo náhodou nenamočil nohu. Tohle mě fakt štve a spíš se to horší, než naopak. No nic.

Černá Nisa

Trochu jsem si zašel při hledání pomníčku Porscheho smrt, ale zase jsem si užl běh nacucaným mechem a pak mohl ždímat vodu z ponožek.Výhodou pošmurného počasí byla absence turistů. Byli jen ti skalní, se kterým jsme se navzájem zdravili.

 

žula

Suchopýr kam se podíváš

na vyhlídce před Krásnou Máří

Na Knajpě jsem si dal pivko a pak oběhl Jizeru přes Smědavu a pokračoval po Jezdecké cestě. Skoro celou dobu mě pronásledovalo velké hejno much a při zastavení na mě sedaly. Musel jsem se s nimi skamarádit a jejich lezení po sobě vnímat jako příjemné lechtání, jinak bych se třeba při zápisu kešky zbláznil. V té souvislosti se mi vybavila kniha Poselství od Protinožců, kde lezly mouchy lidem i do uší, ale ti to vítali, protože se tam mouchy najedly a lidé pak jedli jejich larvy. Tak daleko to naštěstí v sobotu nedošlo. :-D

horror mouchy :)

Po tom pivu mi nějak ztěžkly nohy. Nebo to možná bylo tím, že jsem od Hrbu neběžel přes 22 kilometrů. Když jsem dobíhal na k Souši, začínalo pršet a pršelo čím dál víc a nohy poslouchaly čím dál míň. Zvolil jsem kratší, ale zato horší cestu podél Černé Desné a navíc jsem měl pláštěnku. Když jsem dostatečně zmokl, vzal jsem si ji na sebe. :-) V Desné jsem si ve večerce koupil stravu šampiónů - čipsy a Coca-Colu a počkal na autobus.

V neděli jsem jel dorazit větší část powertrailu u Hodkovic nad Mohelkou, který jsem minule sbíral v rámci běhu. Teď jsem si vzal kolo, aby to netrvalo tak dlouho a taky abych trochu vytočil nohy. Otestoval jsem silikonový držák na mobil a snažil se za jízdy dobíjet, ale slunce bylo zalezlé za mraky. Naštěstí to ani nebylo potřeba, protože domů jsem jel se 60 % baterie. Jediná fotka, kterou jsem pořídil zachycuje krásná Boží muka (kdyžtak mě opravte) v Luhově.

 

Nohy jsem si nakonec ani tak nevytočil, jako spíš unavil, ale to nevadí. V sobotu odjíždíme na dovolenou a zase si odpočinou. Navečer jsem se byl dorazit tréninkem s mlaďochama. :)