pondělí 22. února 2016

Nové boty a zimní Jizerky

Jak možná víte, minulé silniční boty byly z Lidlu, abych vyzkoušel, kolik vydrží. Sice bezkonkurenčně vedly v poměru koruna na kilometr (600 km a 499 Kč), ale koho by bavilo každé dva měsíce kupovat nové boty a pořád něco slepovat. Teď už se začal odlepovat segment podrážky, takže šlus. Minulou sobotu jsem jako na zavolanou objevil na Honzově blogu info o super slevách v Adidas outletu a hned v pondělí jsem se tam vydal. Bohužel jiní jeho čtenáři byli rychlejší a tak opěvovaný lososově růžový model v mé velikosti nebyl k dispozici. I tak jsem ale ke své velké spokojenosti nakoupil levně pěkné botky.

Adidas Questar


A samozřejmě, když už jsem byl v Praze, odlovil jsem si nějakou tu kešku. Všechny v okolí Záběhlic, kde sídlí zmiňovaný outlet. Nakonec tradiční návštěva Ikey, kde mě zklamalo zjištění, že se mi už přejedly jejich zeleninové koule.
divočina 100 m od jižní spojky

Hned v úterý jsem je musel vyzkoušet a jsou bezva. Sice trochu svádí k došlapu na patu, ale po chvíli to přejde. A hlavně mají lososové aspoň tkaničky a vložku, takže netrhám teplou partu. :-D :-D

prasečí nožky :)

Podruhé jsem je proběhl v pátek a zjistil jsem, že ten vzorek je sice silniční, ale drží i na blátě. Ale jen při prvním kroku. Při něm se zaplní otvory a pak už to klouže. V pátek jsme měli sraz s lidmi z angličtiny po mnoha letech a kamarád má svázané ročníky románového týdeníku z roku 1938. Tam jsem objevil pěkný vtip. Kamarád má také papouška senegalského a protože je to asi holka, tak se ke mně celkem měl a seděl mi asi hodinu na hlavě. Byla to příjemná masáž, stačilo naklonit hlavu, aby přešel kousek jinam. :-)

 Frčí to už dlouho. :)


papoušek Kuba

V sobotu jsme byli s Pájou na výletě na Štoplichu. Byl to takový kratší výlet, ale moc hezký a úplně nám to stačilo. Tentokrát jsme vynechali Ořešník, protože opravdu hodně foukalo.

je to fuška

vodopád Velkého Štolpichu
 
Ořešník
 
nová zvonička ve Ferdinandově

V neděli dopoledne jsem běžel lovit kešku týkající se zaniklé úzkokolejné trati z Frýdlantu do Heřmanic, tzv. Heřmaničky. Běžet přímo po ní leckde nešlo, ale většinou se mi to dařilo. Jen jsem trochu bloudil tam, kde trať vedla, ale teď je tam plot továrny a tam, kde už po trati není ani stopa. Často mi pomohly kamenné kilometrovníky, tzv. hekťáky. Zpátky jsem to vzal nejkratší cestou, tedy po silnici, ale stejně jsem přiběhl se zpožděním. Ona ta trasa má totiž 10,5 km a mně nedošlo, že to je měřeno jen jedním směrem. :-) A taky mi ofoukla záda. Asi budu muset do smrti běhat s ledvinkou, která mi vytváří na zádech teplé mikroklima. :)
 
 
zaniklá úzkokolejka


UFO

Odpoledne jsme šli ještě na krátkou deštivou procházku po Zátiší. I přes déšť tam bylo moc hezky a našel jsem jednu kešku. :)



Minule jsem psal, že bych rád naběhal minimálně 50 km týdně a samozřejmě jsem tento týden naběhal jen 49,6 km. Nechci se vymlouvat, ale ve středu mi trhal zubař moudrák, tak jsem se ve čtvrtek ráno na běh tak úplně necítil. :)


Žádné komentáře:

Okomentovat