Spacák Rallye už dávno nikdo nejezdí jako závod. Tahle pátá byla pro mě jiná tím, že jsem ji trasoval. Tím pádem jsem nehledal kešky a užil si více společnosti ostatních. To s sebou neslo delší přítomnost v hospodách, což mi ne vždy vyhovovalo (člověk si pak neuvaří z vlastních zásob a víc už pít nechce), ale zase byla větší sranda a lépe to utíkalo.
Oficiální start byl v Novém Boru, ale Petra, Patrik a já jsme jeli z Liberce rovnou do Cvikova do pivovaru. Patrik se ke konci oddělil a dojel na nádraží pro Péťu (aby se to nepletlo). S Petrou jsme se jeli vykoupat, ale na mě to bylo moc teplé, tak jsem tam ani nevlezl (jen po stehna). Když jsme dojeli do hospody, už tam pár lidí bylo.
první pivo a kofola v Kryštofáku
sedlo nad Kryštofákem
na balíku
Ralsko
druhá kofola a pivo v Jablonném
Z hospody jsme taky nejeli společně. S Petrou, která tam taky nemusí sedět do noci, jsme se trhli a jeli na Milštejn. Tam už byla Věrka, Miloš a možná ještě někdo. :) Při stavění spaní nás otravovaly šílené malé mušky, které sice nekousaly, ale měl jsem je všude a stavba mi trvala asi půl hodin oproti obvyklým několika minutám. Naštěstí někoho napadlo rozdělat oheň a u ohně už mušky nebyly.
Postupně dorazili další účastníci (celkem nás bylo myslím 11). Pil se hlavně osvědčený kagor, Máří se dokonce táhla s nějakým ukrajinský ve skle. Kombinace piva v pivovaru a kagoru u ohně mi utrhla přední světlo. Ráno bylo utržené a nic si nepamatuju. :-D Věrce se zase podařilo "rozsednout" Milošovi při zkoušení hamaku. Teda bylo to špatně uvázané, ale smáli jsme se tomu ještě druhý den.
Cestou ze Cvikova
Věrka v hamace :-D
kagor párty
Patrik s Péťou jeli napřed a po nich Věrka, která si zapomněla zubní kartáček a chtěla nějaký koupit. Až do Dolního Falknova, což bylo cca 10 km, mi to vůbec nejelo. Z kopce jsem zalehl a všichni mě rychle předjeli a do kopce taky nic moc. Tak si říkám, že sice mám ještě zimní pláště, ale ty takový rozdíl dělat nemůžou a že asi potřebují vyčistit ložiska. Ale pak jsme odbočili do kopce, tlačili a já koukám, že mám uvolněný drát na brzdě, který ji tahá směrem od kola. Takže jsem předtím pořád přibržďoval. Od té doby se mi jelo skvěle. V Chřibské jsme se zastavili v cukrárně, potom to nebylo daleko na Tokáň, kde ale bylo plno a tak jsme jen udělali průjezdní fotku a pokračovali do Kyjova, kde se dá kromě jídla i vykoupat.
Dobré ráno.
Bolí mě hlava. :-D
Chřibská
Tlačili jsme hodně.
na Tokáni
Tlačili jsme často. :-)
Morče s náprstníky
Koupačka byla fantastická, všichni na Adama a Evu. :-) Sice jsem měl s sebou skládací sedátko, na otestování chladicí brašničku, ale plavky jsem vůli váze nebral. :-D I nějaké to vyndávání klíšťat bylo, ale ty fotky jsem dostal zákaz publikovat. :-) Po obědě jsme si sjeli kopec až k Turistickému mostu, kde byl druhý průjezdní bod a pokračovali lesem až do Vlčí Hory. Tam je stále z technických důvodů zavřená restaurace Vlčárna, které Polreich udělil jako jediné tři hvězdičky. Ale měla otevřeno Nobilis Tilia, kde si někdo dal kafe, někdo koupil olej nebo čaj a někdo jen tak počuměl. Poté už to bylo kousek do Krásné Lípy do pivovaru Falkenštejn, kde jsme se zase na chvíli zasekli. Narazili jsme tam na Miloše a chvíli po nás dorazil Patrik s Péťou a Jirka.
v Kyjově
u Turistického mostu
"Tady pojedeme do kopce, pak tady z kopce a pak bude hospoda"
"Tak jo."
ve skalách
v Krásné Lípě
Moje pečlivě naplánovaná trasa přes Tolštejn byla většinou účastníků po Milošově agitaci zamítnuta a jelo se do nádražky v Jedlové. No jídla měli sice asi 15 druhů, pivo dobré a i štrůdl jsem si dal, ale pořád to byla jen nádražka a Tolštejn by byl hezčí a mají tam Kocoura. No nic, třeba příště. :-)
Odbočku na žlutou všichni kromě Miloše minuli a trasu si tak o nějaký ten kopec prodloužili. Taky jsem minul, ale hned jsem si říkal, že tudy bych dojel zase do Chřibské a otočil jsem to. Cesta do Jedlové byla příjemná, pořád lesem. V hospodě jsme se všichni zase našli.
Jirkův defekt
Z nádražky jsem se oddělil zase o něco dříve, pár lidí se ke mně přidalo a užili jsme si pěknou vrstevnicovou cestu s výhledem na Tolštejn a Jedlovou. Sice až po pár desítkách metrů tlačení po kořenech, ale to byla jen chvilka. :-) Pak to bylo kousek po hlavní silnici a pak už jen asi dva kilometry lesem. Ale zrada, ve sjezdu lesem rána a koukám, přední blatník ulomený a vzpěra mezi vidlicí a kolem. Nic moc pocit, taky jsem mohl letět. Takže na klasický blatník zanevírám (zajímavé slovo) a přecházím na "lízátko".
začátek cesty na spaní
po vrstevnici
Poslední úsek na spací místo byl samozřejmě prudký a nepříjemný, ale podle Máří pořád ještě na pohodu v porovnání s ostatními ročníky. :-) Byly tam zase mušky, ale oheň jsem si vzal na starosti já a protože jsem plánoval širák bez stavění stanu, bylo to rychlé. U ohně jsem si uvařil jídlo a potom postupně začali přijíždět další účastníci. Opět byla převaha hamak. Za soumraku byly krásné červánky.
červánky
Tento večer byli všichni nějací tuzí, takže nás u ohně moc nebylo a i já jsem to zalomil celkem brzo. Ráno jsem si pořídil obligátní fotku s Tolštejnem ve vězeňských podvlíkačkách a vyrazil s Petrou směrem na Liberec. Oficiální cíl byl opět v Novém Boru, ale pro nás nemělo smysl tam jet. Trasu jsem zvolili jinou než v pátek a pěkně nám to odsýpalo. A taky jsem ráno zjistil, že jsem ztratil zadní blikačku, už asi šestou.
ráno
hamaka city
celé
sobota
Žádné komentáře:
Okomentovat