Best of posledních 14 dnů

Snažím se teď něco naběhat a i když pořád trochu chrchlám, při běhu mi to naštěstí nevadí. Pořád mám pocit, že mám na závody naběháno málo, ale možná to je lidmi, se kterými se stýkám a jejichž blogy čtu.:-) Mám zhruba stejně jako loni. Jen ta pauza je trochu znát. Na běžných bězích nic moc zajímavého není, ale minulou sobotu jsme s dalšími běžci, se kterými se známe tak porůznu ze sociálních sítí, vyběhli na delší běh. Byli jsme čtyři - Břéťa, Dušan, Marek a já. Plán byl přeběhnout z Horního Hanychova Ještědský hřeben, dále Kozí hřbety, líznout Hrádek nad Nisou, pomotat se v Německu a skončit v Hrádku na vlakovém nádraží.

Plán byl splněn dokonale. Důša si to trochu zkrátil, protože byl týden po maratonu (to bych si zkrátil na procházku se psem :-)), ale většinu jsme oběhli společně. Cestou byl čas i na pivko a počasí se nám taky vydařilo. Jen já ke konci už lehce odpadal a ani odhození přebytečné zátěže do křoví nepomohlo. Tak jsem kluky nechal běžet, aby stihli vlak a jel jsem půl hodiny po nich. Oni ho o dvě minuty stihli, já o dvě minuty nestihl. :-) Díky Markovi, který plánoval trasu, jsem objevil bezva zkratku z Töpferu dolů, skoro šusem, Znal jsem jen cestu po žluté, která vede mezi skalami, ale je o něco delší..

na startu

Ještěd z Výpřeže 

jeden z mála seběhů :-) 

přestávka na Kozích hřbetech 

 v dáli Hvozd

Oybin ze Scharfensteinu 

pivko na Töpferu

Töpfer 

kousek od Hartau

V neděli mě vzal kolega kačer na dvě stromové keše. V plánu bla jedna, která byla zároveň moje první. Ale šlo nám to dobře a tak jsme vyrazili ještě na jednu a k tomu jsme přibrali jednu bývalou studnu. Pod odborným vedením to bylo celkem snadné. Samozřejmě, že ze svým prvních výstupů jsem potřeboval dokumentace. :) Takže fotek mám hromadu, ale tyhle pro ilustraci stačí. :-)

první strom - zapisuji se

druhý strom - blbnutí

druhý strom - u keše

svačina po výkonu

(kolega fotil ze stromu)

Do studny jsme nejdřív lezli s jištěním, ale pak jsem se tam ještě vrátil pro uvízlou žábu (byla už chuděra celá pohublá) a šlo to bez jištění. Bylo to super dopoledne. Bavilo mě to tak, že už mám objednané lano. :-)

Jdu na to!

Viděli jste film "Pád to tmy"? :-D

Včera (v sobotu) jsem si dal poslední "delší" běh před Mácháčem. Delší je v uvozovkách, protože to bylo jen 15 km. Ale měl jsem hotové nohy z pátečních výpadů přes celou louku a navíc ten běh byl do kopce. :) Odpoledne byl geocachingová akce čištění bývalé zahrady zbořené vily a hodně jsme tam mákli a ze zaneřáděné zahrady s bazénkem plným bordelu jsme udělali zase pěkné místo. Našli jsme různé nádobí, hromadu starých baterií, zapalovačů, keramickou lebku a spoustu dalších "pokladů". Jeden účastník si domů odnesl zachovalou konvici, i když bez víčka. :-)

bazének před akcí (dílo bezdomovců) 

a po akci

 Občas se našly i užitečné věci (parfém CK) :-D

V neděli jsme šli s Pájou a Kesi na výlet. Bylo teplo, slunečno, tak jsem vymyslel výlet s pěkným kopcem. Zaparkovali jsme v Bílém Potoce blízko nádraží a pak už to bylo jen do kopce. Pokud tedy nepočítám klesání z Hajního kostela, kam jsme odbočili na vyhlídku a pořád mám takové neblahé tušení, že mě Pája podezírá, že jsme tam šli jen kvůli kešce. Ale tak to nebylo. :) Nahoře kolem cimbuří už to byla samá pozitiva a sociální jistoty. Krásné skály, výhledy, svačina a nikde nikdo. Ale sestup zpět do nížin jsem úplně nedomyslel, protože jsme klesali, klesali a klesali až nás to moc nebavilo. Ale výlet to byl bezvadný.

Frýdlantské cimbuří

Pája je taky jednou vyšší. :)

 výhledy

Obličeje andělíčků nemají chybu. :-)

Chřipka je pryč

Možná to nebyla chřipka, ale nějaká viróza, každopádně mě to složilo pořádně. Ve čtvrtek trochu kašel, ale tomu jsem nevěnoval pozornost. V pátek ale bolest hlavy, slabost, teploty a tak jsem si vzal dovolenou s tím, že se přes víkend vyležím a bude mi hej. Nebylo. Účast na Ještědu jsem vzdát nechtěl a pořád jsem doufal, že to bude lepší. Takhle jsem vypadal ve čtvrtek. Sice to vypadá dobře, ale nebylo to ještě ono. :-) Pořádali jsme s Pulcem jednu akci a tak jsem nemoc nenemoc jel a bylo to bezva.

Kupte mi slepecké brýle. :)

Ale na závod jsem si jel jen vyzvednout startovní balíček a hlavně popovídat s kamarády. Jasně, bylo mi to líto, ale nedopadlo by to nejspíš dobře. Myslím, že si někdy zaběhnu trasu závodu jen tak pro sebe. Všichni z našeho týmu běželi krásně a někteří byli i na bedně. Prostě iThinkBeer. :)

chvíli před startem

Druhý den jsem vyrazil na opatrnou procházku v okolí Bogatynie - na kešky. To málem taky nedopadlo dobře, protože jsem procházel vysokou hustou trávou a najednou vidím divočáka. Za chvíli dalšího a po chvíli i selátka. Tak jsem volal "Huš, huš" a rychle šel opačným směrem. Bylo to docela napínavé. Ani žádný záchranný strom tam nebyl.

polská savana

Další týden jsem opatrně vyběhl a šlo to. Ale 6 km bylo pro začátek až až. Po doběhu jsem sekal zahradu, takže takový rekonvalescenční crossfit. :-D Ve středu jsem byl poprvé cvičit a rovnou venku. V mém věku :) už jsou dvě teplé vrstvy samozřejmostí a jen si zoufám, když vidím mlaďase v tílku. Ale tím si musí projít asi každý.

Ve čtvrtek jsem zase vyběhl a to na kontrolu jedné své keše. Bylo to až večer a tak jsem běžel pěkně po svých odrazkách (je to noční keš) a bohužel je potřeba ji opravit. Aspoň bude kam zase běžet. :) V pátek jsem byl zase cvičit v lesoparku a udělal jsem pár fotek. Městská část Vratislavice nechala postavit takovouhle parádní konstrukci na street workout. Je kousek od starších konstrukcí, na kterých jsme cvičili doteď. Ale tady je vše na jednom místě. A s bezva výhledem. :-)

nová krasavice 

 výhled

V sobotu jsem si chtěl dát volno, aby to nebylo z nuly na sto, ale nakonec jsem šel na jednu zapeklitou kešku a vrátil jsem se s mokrýma botama a zadkem. A z kešky mám jen dvě první stanoviště z pěti. Pořád s Pájou vymýšlíme, co provedeme s tím parožím. Už jsme zavrhli věšák na kabáty, věšák do kuchyně a dekoraci do obýváku a držák na toaletní papír asi taky neklapne. :-D Kdyby to ten jelen viděl... :)

bytový design :)

Vyběhl jsem zase v neděli a trasa to nebyla ledajaká. Proběhl jsem Hornickou naučnou stezku, která je velice zajímavá. Procházíte bučinami, které jsou prý nejkrásnější na podzim, ale i teď na jaře jsem tam mohl oči nechat. Dozvíte se spoustu o hornictví na Liberecku a i ty kopce s výhledy stojí za to. Převýšení bylo na 25 km cca 800 m. Ale samotná stezka byla od první k poslední tabuli dlouhá necelých 14 km. A pak ještě asi kilometr na vlak.

cestou na stezku

 vstup do podzemí v lokalitě Zeche

vyhlídka z Ovčí hory
(na Kryštofovo údolí)

Andělská Hora

hřbitov v Panenské Hůrce 

Protože jsem při běhu viděl, že medvědí česnek pořád roste, vydali jsme se odpoledne ho ještě trochu nasbírat. A spojili jsme to s návštěvou zříceniny hradu Hamrštejn a nevynechatelnou jízdou na transbordéru. Kdo byl na oběhu Liberci, tak ví. :)

Baví to každého. :-D

na Hamrštejnu 

Pade padlo, paráda. :)

(Ne)příprava na Ještěd SkyRace

Nebyl čas na psaní, ani jsem moc neběhal, ale zato jsem se přestěhoval a odevzdal pojednání ke státní doktorské zkoušce.:-) A když už jsem měl víc času a začal se trochu rozbíhat, skolila mě nějaká viróza podobná chřipce. No ale abych jen neskuhral, tady je pár fotek z několika málo běhu a výletů. :)

První dvě fotky jsou z lovení keše Stalker #2. Pěkně zapeklitá keš, kterou jsem lovil nadvakrát, ale vyplatilo se. Na Roimund jsem si zaběhl jednou ráno před prací, nahoře bylo ještě trochu sněhu, ale byly bezva výhledy a na konci keška. :)

první bledule u Bezděčína

skály Kvočny

zřícenina hradu Roimund

Do Drábovny už jsem se podíval dříve - někdy v létě - v rámci jednoho běhu. Pak jsem tam lovil Stalkera #2 a moc se mi tam líbilo, tak jsem tam chtěl vzít i Páju.

Český Ráj - Drábovna

výhled na Suché skály

Další místo v Českém Ráji - okolí Kopicova statku. Je tam spousta skalních reliéfů, které jsou některé pěkné, ale některé trochu naivní. :) Ale aspoň bylo na co koukat. Nejhezčí byla zřícenina hradu Kavčiny.

Kavčiny

jeden ze skalních reliéfů

Pája s beranem :)

Poslední víkend v březnu jsem se s dalšími kačery vydal na sérii Matrix u Brandýsa. Je to série 81 keší, kde jsou zastoupeny všechny kombinace obtížnosti a terénu. Něco jsem měl vyluštěno a něco byly tradičky, kde se nic neluští a to mi dalo dohromady cca 40 keší. Asi tři keše jsme našli společně, ale pak jsem se rozdělili. Zbytek šel nějaké stromovky, kde bych se bál výšky a já se vydal na ty lehčí.

Tady to bylo hodně těsné.

Tady si stačilo přivalit vhodný kořen. :-)

A tady bylo potřeba si zahrát na medvěda.

Po tom jsem se zase sešli a kluci mě vzali na jednu stromovku, kde jsem si aspoň zkusil a potvrdil si, že výš než pár metrů mě strach z výšek nepustí. Ale bavilo mě to.

Kluci lezli až nahoru. Blázni. :)

Stejně jako vloni jsem se vydal na sběr medvědího česneku. Trochu jsem to přehnal a máme pesto na celý rok. :-) 

Při posledním běhu do tajících Jizerek jsem našel paroží. Jedno malé jsem našel v lese během lovení Matrixu, takže docela dobrá náhoda. Tohle bylo ale trochu větší. Musím ale říct, že se s parohy blbě běží. :-D

Brdo

trocha lezení 

srovnání úlovků :-)