Krušnoman 2010

Byl to po čase zase jeden ze závodů, před kterým jsem měl respekt. Věty jako "nepřekopni první běh, nebo se pěkně vytrápíš", "pretek pre žiadne bábovky, ale pre masochistov, ktorí si chcú siahnuť až na dno" a podobně mi na předzávodní pohodně nepřidaly. Ale na druhou stranu jsem si říkal, že natrénováno mám a když to půjdu hlavou, tak to nemůže skončit úplně špatně.

Předzávodní přípravy mi trochu zkomplikovala nemoc kolegy, takže místo příjezdu v pátek ráno, rozjetí a rozklusání, případně romantické večerní procházky s přítelkyní a vůbec pěkné stráveného dne dovolené jsem se jen o polední pauze trochu proběhl a po práci rychle domů a na vlak. V Litvínově jsme byli v 19:45 a čekala nás 6km dlouhá cesta pěšky na chatu Emeran. Ne, že by osvětlený Litvínov neměl něco do sebe, ale umím si představit lepší trávení předzávodního večera. Chvíli před desátou jsme dorazili do chaty (on je to vlastně spíš hotel) a ubytovali se. Ještě jsme si dali jedno pivo na spaní a šli spát.

Místo závodu.

Ráno bylo nádherně, předpovědi počasí se pořád měnily, tak jsem čekal i déšť, ale naštěstí za celý víkend nespadla ani kapka. Ještě před snídaní jsem si byl projít část běžecké trasy, hlavně tu obávanou část po sjezdovce. Obávaná asi je, ale je to spíš jen takové strašení, protože nejhorší část behu je někde jinde a běh po sjezdovce docela utíká a navíc se člověk těší na občerstvovačku. Po snídani klasické předzávodní přípravy, to všichni znáte. Depo bylo jedno a kola byla dost natěsnaná na sebe, ale nakonec pořadatelé uvolnili další část depa, tak už to bylo lepší.

Ještě před závodem jsem potkal pár známých tváří - Honzu Herdu, týmového parťáka Jindru s přítelkyní Danielou, Oldu z Lloretu, liberečáka Dana Kvasničku alias Quassara, Petra Paseva a možná jsem ještě někoho zapomněl. O Daniele bude ještě řeč. :-)

První běh

Pak následovala rozprava a start.Tam jsem se postavil dozadu mezi holky, protože jsem plánoval běžet první běh do 155 tepů. Možná se to zdá málo, ale já plány obvykle o pár tepů překračuju, takže to bylo asi akorát. Navíc nemám kopce naběhány, tak proč se cpát dopředu. Příjemně mě překvapila většina seběhů po měkkém. Jen část byla po asfaltu a i tam se místy dalo běžet na kraji po jehličí. Víceméně celý běh jsem běžel těsně před nebo těsně za Danielou. Běh utekl jako nic a čas 44:10 prozrazoval, že to 10km nebylo ani omylem. To bych musel hladkou desítku běhat za 36 minut. Depo bylo rychlovka. Žádné rozklepané převlékání jako na triatlonech, jen přesout boty, obléknout cyklodres a přilbu a jelo se.

Kdo myslíte, že je v závěsu za mnou?

Trasa kola byla zpočátku do kopce, pak takové hupíky, potom z kopce kolem přehrady Fláje a kus za ni a pak stejnou cestou zpět. To celé třikrát. Trasu jsem předtím neznal, tak jsem poprvé jel přiměřeně opatrně. Velká část trasy se dala jet na hrazdě, tak jsem toho využil. Jen někde během druhého kola jsem začal pociťovat nedostatek tréninku v triatlonovém dresu a nebylo to zrovna příjemné. Sice jsem se před závodem namazal, ale cyklovložka je cyklovložka. Druhé kolo jsem jel pocitově lépe než první, ale byl to jen pocit pramenící asi z toho, že jsem už znal trať a jel víc v hrazdě. Na obrátkách a křižovatce byli fajn lidi, se kterými se dalo prohodit pár slov a jinak pusté kolo tak trochu oživit. Posledních 30 kilometrů už bylo náročnějších. Ne, že by mě vyloženě bolely nohy, ale už trochu unavené byly. Za celé kolo jsem mohl předjet tak pět šest lidí, z toho asi 2 holky a minimálně dva veterány. :) Kolo bylo opravdu bezhákové, protože každou chvíli se zpoza zatáčky vynořila motorka s pořadateli a kdo by hákoval, nestačil by poodjet.

Do depa jsem dorazil necelé 4 hodiny po startu a těšil se, že to budu mít za sebou. Hned za mnou se do depa přiřítila i Daniela. To jsem zjistil ale až když jsem sbíhal kopec a ona se prohnala kolem mě. Já měl ještě ztuhlé nohy z kola, ale přece se nenechám předběhnout od holky, i když namakané. :) Tak jsem ji taky předběhl a udržoval si malý, ale aspoň nějaký náskok. Někde na 2. kilometru jsem předběhl Oldu Kovaříka, který si odskočil vedle cesty a pak se mu ještě rozvázaly tkaničky. Na zbývajících cca 7 kilometrech jsem ještě pár lidí předběhl, ale už mi to moc neběželo a jeden nejprudší kopec jsem i chodil. Ale za mnou neustále byla Daniela, tak jsem nemohl polevit.

A zase ona. :-)

Poslední kolo jsem jí o něco utekl, abych měl náskok, kdybych třeba už nemohl, ale šlo to až do cíle. Při posledním výběhu sjezdovky mě vpravo povzbuzovala Zuzka, vlevo Jindra, tak se mi běželo dobře. Pak už jen cíl, medaile a kyselé okurky.

Musím říct, že závod jako takový se mi líbil moc. Bezva počasí, krásná krajina a fajn pořadatelé. Navíc senzační ubytování s milou obsluhou a dobrou restaurací.

Ještě údaje ze závodu:
celkový čas: 4:49:02
1. běh: 44:10/159/převýšení 270m
kolo: 3:12:56 (1:02:36/151, 1:04:11/150, 1:06:10/151) - převýšení celkem cca 1080m
2. běh: 50:19/153/převýšení 270m

a fotky od Zuzky tady a od Honzy Herdy tady.