Týden 14. - 20.6.

Je to bezva, když je sezóna a mezi závody se nemusí tolik makat. Tento týden nebyl sice vyloženě odpočinkový (ten teprve přijde), ale stejně jsem se nepředřel. A podařilo se mi dohnat jsem regeneraci zanedbávanou posledních 14 dní. Ono když se během tří týdnů člověk dvakrát spálí, tak se do sauny jít nedá.

Pondělí bylo klasicky volné, v úterý jsem plaval 4 X 400K s minutovou pauzou a časy: 7:46, 7:49, 7:56, 8:07. jak psal Michal, žádná olympiáda. :) Večer ještě silnice s důrazem na jízdu na hrazdě. Mělo to být na ujetí na maximálně 80%, ale já to jel tak nějak celé docela fest, takže i celkem pěkný průměr na nízkých tepech.

Ve středu byly jen stovky na rozběhání a čtvrtek byl volný úplně. Tak jsem zařadil alespoň masáž zad a nohou.

V pátek na bazénu dva kilometry se 100 metry znaku mezi. Časy 20:10 a 20:38.

Na sobotu ráno byl v plánu krátký výběh s lidmi z behej.com kolem přehrady, ale blbne mi nějak Polar, takže jsme se vzbudili až v 6:45. Sraz byl v sedm, tak jsme se rychle ustrojili a šli se přidat. Celkem nás bylo 6 a tempo rekreační, takže se žádné zničení před dlouhým kolem nekonalo. Navíc přes noc uschly silnice, tak jsem se na to kolo opravdu těšil, i když škoda, že jsem jel zase sám. To je tak, když někdo váže účast na společném tréninku na rodinné události a další si jde pochodovat s kolem na Hvozd. :) Chtěl jsem ještě naposledy potrápit zadek před Moraviamanem a trasa Zittau - Golitz je pro to ideální. Jel jsem to fakt na pohodu, pod kopci podřazoval a kochal se krajinou. Po návratu z kola ještě sauna.

Na neděli byl v plánu běh 18km na 5:30 a tak jsem si to odběhl kolem přehrady, kde je to alespoň trochu měkké. A vzal jsem si na to svoje super kompresní podkolenky ze zdravotních potřeb, abych zjistil, jestli to na okostice pomáhá. Ale protože s nimi už zase problém nemám, nic jsem nezjistil. Akorát se mi Zuzka smála, že mám pidi lýtečka. Podkolenky jsou totiž černé a černá jak známo zeštíhluje. No a zase jsem si nechal pití u lavičky a zase se mi do něj nějaké bezdomovec hrabal. Ale tentokrát jsem zrovna běžel okolo a pití zachránil. Schoval jsem ho jinam a když jsem si chtěl vzít prázdnou láhev při návratu domů, zase tam nebyla. Fakt nevím, co ty lidi na mých bidonech tak láká.

Navečer jsme se ještě šli s Bárou projít do Oldřichova. To z tréninkového hlediska skoro nestojí za řeč, ale do kopce to byla fuška. :)

Moraviamana vidím v podstatě stejně jako trenér, takže žádné předzávodní úvahy psát nebudu. Snad jen, že bych letos nemusel píchnout a po..at se. :)