Týden 11. - 17.4. - Podještědská hodinovka

Tento týden se neudálo nic vyloženě zajímavého, pokud tedy neshledáváte zajímavým dvojitý průraz duše v noci na dálnici. :-))

V pondělí jen už skoro tradičně sauna a volejbal. Tentokrát nás bylo hodně, tak se ani moc neběhalo. Úterní plavání s motivem 4 x 500K a časy: 10:01, 9:59, 10:02, 10:14 nic moc. Plavalo se mi dobře, ale asi se ještě projevovala únava po nedělní desítce. Odpoledne jsem si ještě jel na necelé dvě hodiny projet trasu Vendelín Cupu.

Na středu bylo naplánováno 10 stovek s rozklusem a výklusem, ale nohy nějak neběžely a tak jsem dal jen 14km klus se zakončením v lesíku na nových cestičkách. Večer jsem ještě vyrazil s kamarády do sauny, ale než jsme šli, tak jsem stačil odplavat 2 kilometry technických cvičení, něco s ploutvičkami a tak podobně. Po sauně ještě pizza a pivo - no moc pěkná středa. :-)

Ve čtvrtek stálo počasí pořád za prd, tak jsem vyrazil na mtb a stejně jsem zmokl. Ale objevil jsem pěknou cestu lesem s velkými kameny, na kterých se dá pěkně smeknout. :-) Jak jsem stoupal, tak bylo víc a víc sněhu a pak už se opravdu jet nedalo a tak jsem to musel otočit. Závěr cesty opět po trase Vendelín Cupu.

Na pátek mi trenér naplánoval hodinovku v Jablonném v Podještědí. Rychlost už prý mám, tak teď nějakou tu vytrvalost. Dosud jsem běžel hodinovku jen jednou v životě a to v Děčíně asi před třemi lety. Na tuto jsem se těšil. Říkal jsem si, že když to má vytrvalost, tak si užiju běhání hodinku na rovince se spřízněnými dušemi a bude to fajn. Taky bylo. Do Jablonného jsem jel na kole přes Výpřež a Křižany a tou cestou zase dlouho nepojedu. Leda na celobrku. Do Jablonného jsem dorazil s velkým předstihem a atletický stadion jsem našel snadno a tak bylo spoustu času na převlečení, pokec a rozcvičení. Potkal jsem tam i starého známého Pepu Dembického, který začíná zase běhat po zdravotních problémech.

Atletický stadion v Jablonném v Podještědí

Start závodu na 12 minut byl v 18:30 a start hodinovky až v 19 hodin. Dvanáctiminutovku běželo dost školáků a pár přespolních borců. Při dvanáctiminutovce jsem fotil a jedna slečna se pořád usmívala a vypadala jako reklama na běh, tak jsem vám ji sem dal. Je to taková kompenzace za ty ksichty z Nymburka. :-D

Usměvavá slečna

Za tu hodinu jsem podle výsledovky uběhl 13971 metrů, ale podle Polaru to bylo o cca 300m více. A protože jedno kolo tam měří skoro 300m, byla to asi chyba v počítání kol. Takže v deníčku mám 14,2km, ale v rekordech na běhej.com si nechám oficiální výsledek. Celkové výsledky jsou tady. Zase jsem měl po čase na závodě tepák a průměr byl 160. Byly občas výchylky nahoru, protože organizátoři pouštěli dobrou hudbu a na tu se nedalo běžel pomalu. taky jsem občas zkoušel někoho chvíli uviset, ale pak jsem se vrátil ke svému tempu. S výsledkem jsem spokojený. Tempo 4:13 na kilometr je myslím na ty tepy pěkné. To by mohl být i nějaký ten osobák na půlmaraton. :-)

Po závodě bylo vyhlášení a diplom dostali všichni, co se zúčastnili. Proto jsem na vyhlášení ještě počkal a až pak mazal domů. Byla už tma a abych byl doma co nejdříve, tak jsem to vzal po dálnici a pokud to šlo, jel jsem po krajnici. Až nad Bílý kostel to bylo v pohodě, ale pak následoval přejezd mostu a na jeho konci jsem přejel nějakou obrovskou díru a ozvala se rána. Hned jsem zastavil a koukám, přední kolo syčí. Tak si říkám, že dobrý, kousek dál je osvětlená autobusová zastávka a tam vyměním duši. A ejhle, zadní taky zasyčelo. No nic, tak jsem dotlačil do Bílého kostela (cca 1km), tam se schoval do hospody, dal si pivko a po hodině jel vlakem domů. Ale bylo to štěstí v neštěstí. Stát se to někde dál od civilizace, tak tlačím ještě teď. Asi začnu vozit i lepení. :)

díra

V sobotu jsem jeli se Zuzkou na cyklovýlet do Polského Pohraničí. Tip na trasu jsem měl z časopisu cykloturistika, ale protože to číslo vyšlo někdy loni, tak mezitím byly povodně a podle toho to tam podle toho vypadalo. Na druhou stranu, místy to vypadalo katastroficky i tam, kam se voda dostat nemohla. Celkově to byl pěkný výlet, ale příště si vybereme lepší trasu bez aut. Večer jsem ještě s odřenýma ušima stihl saunu.

V neděli jsem vyrazil na dlouhé kolo a myslím, že posed na Kuotce už mám doladěný k plné spokojenosti. Odpoledne ještě první letošní návštěva zahry a trocha práce.