Shrnutí sezóny 2012 a plány na rok 2013

Jaro už nám dává najevo, že bychom měli pomalu vytáhnout kola a tak bych už konečně mohl napsat zhodnocení minulé sezóny. :) Ve zkratce by se dalo říci, že i přes pád z kola byla sezóna úspěšná. Nebýt střevních problémů na Moraviamanovi, napsal bych dokonce velmi úspěšná.

Jarní soustředění ve Španělsku nakoplo výkonnost a pak jsem to jen přiživoval, dokud jsem nespadl z kola. Ale i to bylo dobré, protože jak už jsem zmiňoval v Akčním plánu II, pokud jsem chtěl plavat, musel jsem se šnorchlem a to mi pomohlo s polohou těla. Dnes je šnorchl můj velký kamarád. :) Taky jsem nemohl běhat a tak jsem najezdil spoustu kilometrů na kole a udělal si krásné dlouhé výlety do Českosaského Švýcarska.

Začátek triatlonové sezóny jsem nestihl, takže první závod byl Předbojský triatlon a hned jsem tam utopil Garmina. Ale jako rozjetí před Moraviamanem to bylo bezvadné a Moraviaman se mi jel pěkně. Tedy spíše plaval a jel se mi pěkně, běžel blbě. Kvůli cca 20 minutám, které jsem doslova prosr..., jsem nepokořil hranici 11 hodin (11:01). S málo naběhanými kilometry a z toho vyplývajícím vadnutím a běhu jsem počítal, ale tohle mě fakt štvalo a rozhodl jsem se, že dokud to nevyřeším, nemá cenu se snažit o další závod, investovat čas a peníze a pak se zase po... Mimosportovní životní události to vyřešily za mě a tuto sezónu odsouvám triatlon na vedlejší kolej a budu se věnovat běhu. Doksy půjdu, ale to je tak všechno. Budu sice plavat a jezdit na kole, ale běh bude hlavní. Dalším závodem, který se povedl, byl už tradiční Doksyman, kde jsem se konečně dostal pod 5 hodin. Opět jsem získal Majkův skalp, i když, povězme si to upřímně, jen díky jeho nešikovnosti. :-D Každopádně běh jsem tam měl pěkný a plavání mi taky nějak začalo jít. :) K dalším povedenýcm závodům patří S.K. HOP Bukovina triatlon, kde jsem byl v první desítce. Takže závodů bylo sice méně než předešlé sezóny, ale výsledky kvalitnější a zážitky neméně silné.

Také mě nepřestalo vábit ultra. Střihnul jsem si podruhé Lužické sedmistovky a UUU a oba závody byly krásné, první také těžký. Jo holt bez přípravy z ultra bolí nohy. :) Jen z této ultra (ne)přípravy jsem běžel podzimní maratón ve Stromovce a podle toho to také vypadalo. Ale i tak se mi to moc líbilo. Zpětně. :)

Každopádně na podzim zahájím nefalšovanou přípravu na maraton a chtěl bych ho zaběhnout pod 3 hodiny. Ultra letos nechystám. Možná Brdskou stezku, ale jen možná a rozhodně nic pár měsíců před maratonem. Honza 12 sice běhá z ultra tréninku maratony za 3 hodiny a desítky pod 40 minut, ale mě by to u trenéra neprošlo :) a hlavně tolik nenaběhám. Takže na Lužické sedmistovky se půjdu podívat jako divák a možná pomoci pořadatelům.

Vím, že je to takové chaotické shrnutí, ale zážitků bylo hodně a na všechno si teď nevzpomenu. Ještě, že mám ten blog. :)

A ještě tabulka pro milovníky čísel
(běh, kolo, plavání, běžky):

Je vidět, že žádné drastické změny v objemu jednotlivých disciplín nenastaly. U kola nastal před koncem roku jev pracovně nazvaný pocit "přesycení", kdy jsem už měl dost obvyklých tras, na objevování nových nebyly dost dlouhé dny a tak jsem kolo už moc nemusel. Jo s nějakým parťákem, to je jiná. Ale na kolo mám možnost buď s Michalem, který taky není ve Vanďáku každý víkend a nebo s Milošem, který se nějak moc zlepšil. :) Ale když se taková akce povede, je to bezva. U běhu to je lepší, protože od Endomondího půlmaratonu mám na výběr, s kým běhat a je to omezené spíš pracovní dobrou. Ale často se s někým shodnu, tak to je fajn. No a u plavání je to tak, že od listopadu plavu dvakrát týdně a lepšil jsem se, teď ale není nějak čas a tak stagnuju. Ale to mě trápí nějmíň. :)

Takže sečteno podtrženo: Běhat, běhat, běhat, jezdit na kole s nácvikem vyšší kadence a plavat podle chuti, alespoň ale dvakrát týdně. Modří již vědí, kdo ne, vězte, že se mi otevírají možnosti tréninku v nové lokalitě a tím pádem i chuť do tréninku bude jiná. Třeba takový běh na Říp s Honzou 12, plavání se Zombicí a nebo dlouhé kolo se Šewym, to zní dobře, ne? To bude mrtvejch. :-D