Běh Lipovou Alejí

Byl to organizačně náročný týden. Pořád nějaké přesouvání návštěv, cesty do Brena pro koberec, rušení badmintonu na poslední chvíli a tak podobně. Mám raději všechno pevně naplánované, v klidu a nohy v teple. :-) Pondělí bylo volné, jen jsem tahal gumy. Kdo by se divil absenci plavání, je to z toho důvodu, že proti svatebnímu daru a nedoplatku za spotřeby za minulý rok neměla permice do bazénu šanci. :)

V úterý úseky 3x 2 km po  3:50. Tentokrát bez bolení v krčíku (-: a odběhnuto celé. Průměrná tempa: 3:40, 3:57 a 3:48. Ať žijí semafory na cyklostezce. :) Zjistil jsem, že si v tempech pod 3:50 připadám jako slon v porcelánu, tak začnu zařazovat více běžecké abecedy. Po úsecích výklus naboso po trávě a večer badminton.

Po úterním záhulu bolela lýtka, tak jen lehký běh 11 km. Neplánovaně se mi povedl obrázek parašutisty. V lesíku bylo nečekaně hodně pejskařů. V jednom seběhu stáli dvě paničky a dva ridgebackové (ti psi s pruhem na zádech). No a ten jeden šel ke mně pořád blíž a blíž a ani přes mou snahu se mu vyhnout se mi to nepodařilo, takže mi milý Eman prošel mezi nohama. :-D Na volání paničky samozřejmě nereagoval, ale naštěstí to dobře dopadlo. Kdyby se lekl, zrovna když byl poodle mnou, ani si nechci domýšlet, kam by mě mohl kousnout. :) Večer zase gumy. A hlavně týmová pizza s kamarády triatlonisty. Tedy vlastně spíš s jedním a dvěmi dalšími sportovci. :)

parašutista chystající se ke skoku

Čtvrtek byl smolný den. Řekl jsem si, že projedu bajka, když se blíží ten Mazec. No ale koukám, zadní kolo prázdné. Je to už nějaký pátek, co jsem doplňoval tmel, tak jsem se ani moc nedivil. Sundal jsem zadní, do obou tmel dolil a chci dát zadní zpátky a koukám, že to nejde, protože tam překáží "držátko" brzdových destiček. Tak jsem ho trochu přihnul (chtělo by to vyměnit, jenže z výroby je tam moc brzdové kapaliny a musím ty destičky sjet nadoraz, abych tam nacpal nové destičky) a jedu. Jel jsem se projet jen po blízkém okolí, kdyby něco. A něco jo. Začalo mi zajíždět sedlo. Ne sedlovka do rámu, ale píst sedlovky do jejího těla. Takže domů, přesedlat na silničku a dojet trénink. Na silničce ze začátku svítilo sluníčko, pak začalo pršet, ale ani mi to moc nevadilo. Mytí kola zdarma. :) Ta sedlovka je bohužel KO a oprava vyjde asi na dva tisíce, takže si zatím budu muset vystačit s původní pevnou.

V pátek měl být společný běh a nikdo ze dvou přihlášených nedorazil. Tak jsem to vzal do nových "měkkých" teritorií. :) A mám nový poznatek. Když nejde potok přeskočit, dá se do něj skočit. :). Taky jsem potkal milou běžkyni, kterou jsem zdravil zrovna, když šla zpoza keříku, což mi došlo až když bylo pozdě. Ale pozdravila a usmála se. Pak na konci běhu jsem ji potkal znovu, jak jde chuděra bažinou, které jsem se já předtím fikaně vyhnul (po tom, co jsem tam zapadl po kotník).

V sobotu klasické rozklusání před závodem a zase z toho vyšel obrázek a dokonce "běžící něco". :-) Zařadil jsem abecedu a na bahně podél přehrady to pěkně cákalo.

běžící cosi

Do Nymburka jsem jel se Stáňou a oba jsme závodili. Trochu jsem doufal v osobák, který mám ze stejného závodu z roku 2011. Všude se totiž uvádí, že dva až tři týdny po maratonu nastává v těle sportovce nějaká zázračná změna (myslím zvýšení VO2max) umožňující osobák na desítce. V mém těle se nic neodehrálo, maximálně byla znát únava z maratónu. :) Hodně se oteplilo, tak jsem šel v krátkém a dobře jsem udělal. Před startem jsme potkali Zombici s Ivčou a Emičkou, Manžele Sečkovy, Jitku (Máma v běhu) a trenéra s rýmičkou a Yvčou.

Závod jsem běžel skoro celý sám. První kilák na dráze jsem napálil za 3:40 a pak už to se mnou šlo jen z kopce (kiláky: 3:40, 3:56, 3:58, 4:02, 4:08, 4:05, 4:08, 4:02, 4:04, 3:47). Na 4.km trenér hlásil čas pod 39 minut, což bylo díky tomu prvnímu kilometru. Nevím proč, ale asi kvůli odkrvenému mozku, jsem si myslel, že mi to říká na sedmém. Tak jsem přidal, protože jsem si říkal, že ty zbývající 3 km už nějak urvu. Urval jsem akorát vláček, co byl za mnou a na stadion jsme spolu běželi jen dva. Parťák pak běžel vedle mě a chválil za držené tempo. Ale na stadionu už jsem s ním krok neudržel a utekl mi. V cíli za 39:42. Výsledovka zde.

Po závodě jsme šli s trenérem a Honzou a našimi drahými polovičkami na pizzu. Moc jsme si pochutnal a navrch jsem hodil větrník. Pobyt v Nymburce jsme zakončili procházkou městem a parkem u hradeb. Je to tam opravu moc pěkné. Hradby, secesní vodárenská věž, kostel a tak. Nevím, co mi to začal mobil dělat, ale ze všech fotek mám takovou divnou olejomalbu.

chrám sv. Jiljí

Domů jsem dorazil kolem páté hodiny a jelikož bylo venku stále krásně, nedalo mi to a vyrazil jsem ještě vytočit nohy do lesa. Sníh už byl jen místy a za pár dní bude pryč úplně. :) Bylo trochu rozryto, ale jet se to dalo. Našel jsem i jeden prudký sjezd, co si pamatuji z Babího léta. Bylo to uklouzané, ale pomalinku se to sjet dalo.

Naštvali mě vývojáři z Garminu. Místo pěkné přehledné barevné tabulky, kde je hned vidět, o co šlo (znáte z minulých týdnů) vyplodili toto. Nejen, že musím myší přejet na aktivitu, abych viděl, co to bylo zač, ale ty barvy jsou špatně viditelné a při úpravách je tam zbytečný mezikrok navíc. Prostě tragédie. Zoufalých je nás z toho hodně, tak doufám, že to vrátí zpět. Pro sichr hledám alternativní deník, ale z vyzkoušených (Strava, DailyMile, Mytreneek, Endomondo) mi žádný nevyhovuje. Například nechápu, proč MyTreneek nepozná ze záznamu, jestli jde o kolo, běh či jinou aktivitu a taky není schopen aktivity řadit chronologicky. DailyMile zase nenabízí kalendářík atp. Asi jsem moc náročný a budu si muset něco naprogramovat. :-D

Ehm ehm. :-/

EDIT: Tak díky jednomu šikovnému vývojáři máme barvičky. :)