O hubnutí a cvičení

Hubnutí

 Víte jak to je. Chcete trochu shodit a dostat se na váhu, kterou jste měli dřív. Jenže všechno se spikne, přijdou mejdany a svatby a težko večer nejíst. A doma vás k té ledničce pořád někdo strká. :) O mém podzimním hořekování jste možná četli, ale nějak to vyšumělo. Takže když jsem se letos v květnu rozhodl dopřát kotníku přestávku a opravdu chvíli nic nedělat, připadaly v úvahu dvě možnosti. Jíst stejně a přibrat a nebo se konečně dokopat ke shození těch cca 5 kilo, které mám už od asi předminulého roku navíc. Jasně, všichni říkají: „Kde to vidíš?“, „Jsi hubenej i bez hubnutí." a podobně, ale vy víte, že jste vážili míň a cítili se líp. Samozřejmě si uvědomuji, že jsem mezitím mohl nabrat nějaký ten sval, ale 5 kilo fakt ne. :)

Takže nastoupila mnou vynalezená postelová dieta. Abych nežral večer, což byl hlavní kámen úrazu, chodil jsem do postele třeba v sedm večer a hrál hry na mobilu, četl si a nebo koukal na filmy. Hlavní bylo z té postele už ten den nevylézt za jiným účelem, než je návštěva koupelny. U knížek večer usínám po pár stránkách,  což mělo za následek, že jsem se budil v pět ráno úplně čerstvý. Ze začátku mi to bylo k ničemu, ale když jsem pak zase opatrně běhat začal, odběhl jsem si trénink ráno a večer jsem mohl zase brzy do postele. :-D To byla první fáze. Postupem času jsem zjistil, že jsou potraviny, které nemají skoro žádný tuk (syrečky, nízkotučná mozzarella, syrovátka), které pomohou v situaci, kdy jdete spát později. Teď už chodím spát jako dříve, tedy kolem deváté, desáté. Důležité je ale ty dobroty v lednici nemít. Mám výhodu v tom, že bydlím sám.

Cvičení

V těch dnech bez sportu jsem narazil na internetu na hnutí Seberevolta, které je zaměřeno na mladé lidi a jde v něm kromě cvičení také o další šlechetné myšlenky (když bude mládež cvičit, získá disciplínu a nebude brát drogy apod.) Nicméně mě na tom zajímalo jen to cvičení. Po shlédnutí několika motivačních videí. jsem byl poměrně výrazně nadšen a i když mi bylo jasné, že jsou cviky z videí záležitost na několik let, začal jsem cvičit. Do posilovny jsem chodil jen přes zimu, ale nějaký ten základ (tak asi 7 shybů a 9 kliků) tam byl. Tohle cvičím každé tři dny tak hodinu. Tímhle myslím jen základ – shyby, kliky a tricepsové kliky plus občas nohy a nějaké cviky pro zpestření k tomu. Víc zatím nezvládnu.

Jak to může vypadat, když se tomu někdo plně věnuje.

Jako vytrvalci mi nejde primárně o svaly, ale i těch by trochu navíc neškodilo. Spíš mi jde o celkovou kondici a taky to pěkně vypadá (to cvičení). Ale takový 30 km ranní běh po večerním cvičení moc růstu svalů nepomůže. :) V neposlední řadě je to skvělé cvičení na střed těla (core). Zatím mě to baví a nevypadá to, že by mě to v blízké době bavit přestalo. Leona měla svou Jill, já mám Street workout (popř. kalisteniku, každý tomu říká jinak). A možná, ale neprovedl jsem řádný test :), mi to pomáhá i při plavání.

Jako cíl jsem si dal 74 kg (ze 77 kg). Prostě pro začátek nic drastického, ale spíš pomalu, ale jistě. Tento první cíl jsem splnil začátkem července a odměnou mi byla velikánská čokoláda Rittersport, kterou jsem snědl na posezení, hodinu potom šel běhat a pěkně jsem se po... :-D Tělo si nějak odvyklo. Ale bez odměn by to nebylo ono.

No a protože jsou svaly těžší než tuk, jak Alda správně poznamenal ve výše zmíněném příspěvku, nemělo smysl se vázat na čísla. Takže druhý cíl byl "buchtičky". Což je sice subjektivní a záleží na světle a denní době, ale řekl bych že byl už taky splněn. A odměnou mi bude velké balení pivního sýra s chlebem, máslem a pivem. Žijeme jen jednou. Jen doufám, že se po tom zase nepoto. :)

 Teď jen počkat, až nepůjdu večer mezi lidi. :-)

Švihadlo

Leona mě inspirovala ještě v něčem. Pořídil jsem si švihadlo.:-) Sice zatím udělám 7 otoček, pak mě to švihne do prstů a když se k nohám blíží zezadu, tak udělám max. 4 obrátky, ale začátky jsou vždycky těžké. A navíc si myslím, že tahle mi rychlá složka mezi silovým cvičením a vytrvalostí chybí. Místo švihadla bych mohl dělat angličáky nebo něco podobného, ale švihadlo se mi hodí i na posílení kotníků.

Váha a běh

Je obecně známé, že samotná ztráta hmotnosti při nezměněných ostatních parametrech (výkonnost, složení těla, ...) vede k lepší (nejen) běžecké výkonnosti. Kalkulačka mi vypočítala, že bych měl mít o osm minut lepší čas na maraton. Bohužel nevím, kolik jsem vážil před Drážďany a taky nemám stejnou výkonnost. Taky se nepočítá s tím, že se běžec vyžere o více než 4 kg. :). Teď mám ± 72 kg. Ale když porovnám letošní Bratislavu (s odřeným zadkem pod 3:20), kdy jsem vážil 76 kg, tak by to pod těch 3:10 po chvíli tréninku být mohlo. Ale to je spíš jen takové teoretizování, protože kotník občas stále pobolívá a dlouhé běhy po silnici v dohledné době neplánuji.

Je tu samozřejmě doprovodný efekt. Lidi, co neříkali nic, říkají, že jsem hubenej a ti, co říkali, že jsem hubenej už radši neříkají nic. :-D Ale stejně jako u vegetariánství jsou lidi, co si to nechají vysvětlit a lidi, co nechtějí slyšet. Každopádně tohle píšu pro lidi, co mě aspoň trochu znají a vědí, že o co největší hubenost mi fakt nejde.

 A tentokrát trochu jiná tabulečka, aneb nikdo není dokonalý a úlety byly. :)

P.S.: Postelovou dietu jsem si ještě patentovat nenechal, tak ji můžete taky zkusit. :)