Týden a kousek 10. - 17. 11. - Moldavský půlmaratón

Po týdnu s konferencí jsem měl malé tréninkové resty, ale hned ve středu jsem si zlepšil skóre. Inspirován Honzovým vyprávěním a Veverkovým popisem nového haťového chodníčku podél Černé Nisy jsem vyběhl do Jizerek. Vzal jsem to po mé neoblíbené zelené. Nemám rád úsek - Rudolfov elektrárna - Černá Nisa. Po hrázi jsem přeběhl na druhou stranu a po chodníčku až na konec přehrady. Pak nahoru na Olivetskou horu a jinudy zpět. Měl jsem políčeno na jednoduchou kešku Stammelův kříž, který je kousek od hráze. Potom jsem seběhl do Lidových sadů a dojel domů. Moc pěkný běžecký výlet.

haťový chodník

Stammelův kříž

Ještě jsem lehce vyběhl v pátek, ale pak už jsem se šetřil na Moldavský půlmaratón. Ne, že bych se musel moc šetřit, protože děvčata (Pulec s Tučňákem) mě na něj lákala s tím, že budou panoramata a rovina. Ale člověk nikdy neví. Nebudu vás napínat. Výhledy nebyly, kopce byly, občerstvení, záchody, sprcha, teplý čaj v cíli - nic z toho nebylo. Už jsem jim psal a za rok to prý bude lepší. Ale celkový dojem ze závodu je kladný, protože hlavní je společnost a s holkama je prostě legrace. Kromě Pulce a Tučňáka jela ještě Liška. Ještě, že nemám taky zvířecí přezdívku, neměl by kdo na tu zoo dohlédnout. :-)) Spal jsem v Praze u Tučňáka, ráno jsme nabrali zbývající holky a jeli jsme. Trošku jsme bloudili, ale fakt jen nepatrně a na místo dorazili včas.

cesta na prezentaci

u startu

Kdo se tu nerad fotí? :)

babka připravena ke startu

Všude mlha, nikde žádná cedule, tak jsme šli s davem. Ale po chvíli šel už dav za námi a to špatně. Tak jinou cestu a ta vyšla. Registrace rychlá a bezproblémová. Pak převléci a pomalu na start. Rozklusal jsem se jen symbolicky. Start byl oproti Janovské 19 pozvolný a tempo pohodové. Cesta byla široká dost a tak se bahnu šlo docela dobře vyhnout. Mírně jsme stoupali, pak mírně klesali a pak běželi po první a skoro poslední rovině. No a potom to byly samé kopce a trasa buď příjemná tráva nebo měkké bláto v různém stádiu tuhosti. Taky byla dobrá pružící lávka, která mi po vběhnutí na ni málem nafackovala. Něco jako když jdou vojáci po mostě a nezruší krok, ale nečekanější.

Cestou jsem potkával canicrossaře, ale většinou oni táhli psa a ne naopak. Celý závod jsem někoho dobíhal nebo byl dobíhán a tak se mi nestalo, že bych vypustil na víc než pár kroků do kopce. Jen se mi zase rozvázala tkanička, což nechápu. A dokonce dvakrát. :)  Ta vlhkost asi dělá své. Mlha naštěstí nebyla za hřebenem a tak jsem se mohl rozhlížet okolo. A viděl jsem stromy a za ně ne, takže bez mlhy by stejně panorámata nebyla. Holky kecaly. :D Poslední asi tři kilometry byly mírně z kopce a za mnou v mlze asi 50 m další běžec. Snažil jsem se mu utéct a povedlo se mi to, ale ještě teď mě píchá pod žebrem. :)

Doběhl jsem 19. z 69 v kategorii Muži 1 v čase 1:45:33. První desítka byla za 49:17 a druhá za 53:20. Posledních 800 m tempem 3:49 min/km. :-) Převýšení 457 m. Kdyby měl někdo zájem, na jaře se běží závod po podobné trase, ale s vyšším převýšením.