8. - 11. týden

Jak tak sleduji spřátelené blogy, tak se nám to nějak rozběhává. Jitčin manžel se přihlásil na závod, Martinin D trénuje na ultra a evropské jádro ITB se jen tak letělo proběhnout kolem Londýna. To bude rok. :-) Já teď chvíli nepublikoval, protože jsem usoudil, že nemá cenu jen popisovat, co se děje, když se nic moc neděje. Kdo četl Babičku, ví, co mám na mysli. Takže to bude takové zhuštěné a snad i zajímavější.

22. 2. jsem se rozhodl opět spojit běh s keškováním. Nahrál jsem si tedy do mobilu keše Vořechovic powertrailu, dojel busem do Českého Dubu a vyrazil. Kešky se hledaly snadno a po asi třech hodinách jsem dorazil do Hodkovic se 44 ulovenými krabičkami. Až doma jsem zjistil, že jsem si nenahrál všechny a budu tam muset znovu. Na mapce jsou zelené neulovené a smajlíci ulovené. Možná to nechám na léto na kolo, protože to byla skoro samá silnice a nic moc výhledy.

Když se daří, tak se daří. :)

Boží muka

Na následující fotce jsou řepové karbanátky, zkráceně řepanátky a je to fakt žrádlo. Receptů je plný internet, jdou udělat i se sýrem a jsou krásně červené. Jako tatarák. :-D

řepanátky

Ve čtvrtek ráno jsem vyběhl, jako poslení dobou pokaždé, s rádiem Evropa 2 v uších. Doběhnu pod první kopec, slunce ozařuje jinovatku, v rádiu začíná písnička Beat i od M. Jacksona a tak nešlo odolat. Ke konci to bylo trápení, ale vyběhl jsem ho.

V Liberci se bude otevírat raw bistro. (Raw potraviny jsou tepelně neupravené nebo upravené do 42 °C a většinou jde o rostlinnou stravu. Ale tatarák tam v podstatě patří taky :-)) V práci jsme se domluvili na ochutnávce a bylo to vynikající. Bude to asi dost drahé, ale sem tam pro zpestření rád zajdu.

raw ochutnávka

V sobou jsme byly na kratičkém výletě v okolí Lidových sadů a poprvé jsme využili vychytávku, kterou vymyslela Pája - párky v termosce. :-) Je to trochu ujetý, ale moc nám chutnalo. :) Další vychytávkou je dát horčici do zavařovací sklenice. Nemůže se v batohu otevřít.

na Jezdci

žulový lom

svačina

jaro se blíží

V neděli jsem šel zase dlouhý běh a zase nic moc počasí. Ale našel jsem kešku Garfielda a viděl jak bledule, tak sněženky. Běžel jsem trasu, kterou jsem běhával jako trénink na svůj první maraton v roce 2006, tak jsem si pěkně zavzpomínal.

Garfield

Přes týden se kromě běhu a posilování zase nic nedělo a tak byl vrcholem týdne zase nedělní výlet, tentokrát delší a pro změnu v okolí Frýdlantu. Frýdlant má totiž lepší počasí - polské. :-) Okolí Harty je moc hezké a výlet se vydařil.

V pondělí jsem si koupil běžecké boty z Lidlu. Dříve bych to neudělal, ale četl jsem docela dobrou recenzi a taky běhám už více přeš špičku, takže horší tlumení nevadí. Zato jsou boty docela široké, což mi vyhovuje. A za 499,- jsem to prostě musel zkusit. První testovací 5kilometrový běh dopadl dobře, ale jak jsem odvykl běhu přes patu, tak mě z něj bolí okostice a jak jsem později zjistil, je jedno, jaké mám boty. To je mimochodem problém, který mě trápil v mé krátké triatlonové kariéře každý podzim při zvyšování kilometráže před maratonem.

boty Crivit

V úterý ráno jsem byl plavat a protože mě to už moc nebaví, vzal jsem si pro zpestření packy. Chtěl jsem si vzít i plavecký šnorchl, ale zase jsem ztratil kolíček na nos. Plavání s packami je mmohem zábavnější, protože jste hned na druhé straně. :-) A ani jednou jsem je neztratil, takže technika nějaká taky zůstala.* Odpoledne jsem byl běhat a zase vyšlo počasí. Objevil jsem Císařskou alej, o které jsem sice věděl dříve, ale netušil jsem, jak je dlouhá.

* Packy jsou připevněné jen na prostředníčku gumičkou a kdybych položil ruku do vody blbě, hned mi sjede z ruky. Proto se používají i na nácvik techniky.

Císařská alej

V pátek jsem byl s kolegou z práce letos asi neposledy na běžkách a bylo to zpočátku zase trápení, ale pak to jelo jako o život. Večer jsem byl s kamarády doplnit vitamín B12 a v sobotu pak s mírným bolehlavem šel kocovinu vyběhat. Ale až odpoledne, protože dopoledne nebyl bolehlav mírný. :-) Nepřeháněl jsem to, protože jsme se chystali na irský bál, kde jsou lýtka potřeba.

 důkaz :)

zase po dlouhé době selfie :)

Bál (správně Slavnosti sv. Patrika) byl úžasný. Probíhalo to jako historický ples, tj. chvíli byla výuka tanců a pak se tančil každý podle sebe, ale navíc bylo zábavné vystoupení s tancem a hlavně taková rodinná atmosféra. A ty irské a skorské tance jsou zábavné i tím, že se často střídají partneři. Na nohou jsem měl pětiprsťáky a tak dobře se mi skočná polka ještě nikdy netancovala. Fakt paráda. A konečně jsme vyhráli v tombole. Já nějaké chemické dětské bonbóny a Pája přívěšek. Ale aspoň něco. :-) A jako člen ITB musím zmínit výborné černé pivo Merlin (14°).

 scénka

výuka tance

taneční ukázka

V neděli jsem byl na semináři Pohyb I. Všichni se nějak hýbeme, někteří se snaží hýbat lépe. Lektorem byl Petr Růžička, jehož blog rád čtu a tak když se naskytla možnost zúčastnit se libereckého semináře, neváhal jsem ani minutu. Bylo to trochu teorie, ale hlavně praxe. Jak se hýbat, jak se rozcvičovat, o různých druzích síly, o limitech lidského těla a tak podobně. Zapotili jsme se, ale nebylo to na umření. Hlava dostala taky zabrat. Cítím trapézy, třísla a trochu záda a počítám, že zítra to nebude lepší. :-) Malá ukázka.