32. týden - poslední běhy před Sedmistovkami

Tohle byl poslední aktivnější týden před Sedmistovkami. Zároveň to byly pěkné tropy a zatím to nevypadá, že to na závodě bude lepší. Ideální příprava a la Honza 12 proběhla hned v pondělí, kdy jsem vyběhl v 17 hodin z domu a hned dostal facku od horkého vzduchu. V plánu byl běh do Frýdlantu a v běžeckém batůžku jsem měl dvě lahve s vodou. Ale protože do deseti kilometrů měly být dvě studánky, naplnil jsem je jen do půlky, abych netahal zbytečnou zátěž do kopce. V první studánce byl jen malý čůrek, takže bych se načekal a druhá byla pro jistotu prázdná. Nevadí, před během jsem hodně pil a za cca 8 km je hospoda. Asi 3 km před ní mi voda došla a hospoda byla zavřená. Tak tedy plán B - doběhnout k nejbližší civilizaci a poprosit o vodu. Domek nikde žádný a zachránil mě až dětský tábor. Ale stejně mi to nedalo a zaběhl si pár set metrů ke skále zvané Kukaň. Pak už jsem to v pohodě doběhl, ale po běhu jsem byl na hadry a měl i trochu zimnici.

 potůček

Kukaň

V úterý jsem se byli s Pájou po práci plácnout k vodě. Bylo to bezva, ale kvůli sinicím jsem pak měl celou noc plný nos. Ve středu jsem byl zase na keškách, tentokrát v okolí jablonecké přehrady. Zase se to protáhlo, ale byla to moc pěkná procházka se závěrečným krátkým smočením. Hlavním cílem bylo najít kešku, která má souřadnice ukryté pod molem. A pak nějaké tradičky okolo.

před lovem

jde se na to

pod molem

skalní hřib

Sem musíme!

Ve čtvrtek jsem byl zase běhat a tentokrát směr Chrastava. Podél řeky se běželo příjemně a ve stínu, když foukal větřík, mi bylo skoro chladno. Když jsem doběhl do Chrastavy, bylo to málo kilometrů, tak jsem to vzal ještě do Bílého Kostela a zpět. Akorát to vyšlo, že jsem si koupil něco dobrého za odměnu a jel mi vlak zpět do Liberce. Odpoledne jsem se šli zase koupat a tentokrát na jabloneckou přehradu, kde sinice nejsou a je tam stánek s pivem. :-)

fotka z běhu - i bagr se koupe :-)

V pátek opět kešky. Říkám si, že vzhledem k tepotám a času stráveného venku je to svým způsobem taky trénink, i když spíš trénink tolerance na teplo. Autobusem jsem jel do za Osečnou a pak už po svých. Nejdřív na krásnou skálu Hodinář a jak jsem tam tak hledal, slyším divné zvuky. Praskající větvičky jsou v přírodě většinou známkou pohybu vysoké zvěře, ale tady proti mě vyběhli orientační běžci. Pěkné počasí si vybrali. :-) Ale pozitivní bylo, že v jejich zázemí točili pivo. To se často nepovede, mít po hodině výletu možnost dát si jedno. Tak jsem toho hned využil. :-)

Mým dalším cílem byly kešky vztažené k uranovému vrtu, zřícenině hradu Děvín a Širokému kameni. Až na ten vrt samá krásná místa. Ten vrt byl zase zajímavý. Hledali rudu a narazili na nejvetší ložisko uranu u nás. Tak jsem si zase vylezl na dva stromy a cestou zpět se brodil potokem, abych se ochladil. Nebýt takové vedro, byl jsem tam do večera, ale takhle mi brzo voda došla (vyrážel jsem se třemi litry). Možná příště k tomu vezmu ještě vodu do camelu.

pohled od Hodináře na Velký a Malý Jelení vrch

radost z piva

vrt, který pomohl objevit největší ložisko uranu u nás

(a to díky náhodě)

Děvín

 další ještěrka :-)

 opět Jelení vrchy, pro změnu s Ještědem

a se mnou :)

 Hřib

Umí to někdo přeložit?

kousek od cíle

V pátek večer jsem byl s kamarády v hospodě a o to horší byl sobotní ranní běh. Předsevzetí vyrazit brzy ráno, kdy je ještě chládek, vzalo za své a vyrážel jsem zase kolem deváté. Motivací ve vedru mi byla jablonecká přehrada, kam jsem doběhl a do ní vběhl. Po krátkém, ale intenzivním osvěžení jsem zrychlil, postupně zase zpomalil, zase do ní vběhl a tak se to opakovalo asi třikrát. Pak už moc zrychlit nešlo, tak jsem doběhl na tramvaj.

Na neděli jsme si naplánovali celodenní válení u vody, ale jako na potvoru nebylo dopoledne moc teplo a oteplilo se až po poledni. Ale nevzdali jsme to a vyplatilo se to. Není nad opalování v mikině. :-D Program byl jasný - cachtání, četba, jídlo a blbnutí s nafukovacím míčem. :-)

 opalovačka :D

plavkyně

 ideální předzávodní neděle :)