SUM 2015 - Strom Ultra Maraton

V týdnu před závodem jsem to zase jen tak šudlal, protože mě trochu bolel vaz v kotníku po snaze o dohnání kilometráže po rekonvalescenci. Ale zato jsem si dal jednu saunu. :-)

A jaký že to byl závod? Další ze závodů, kde jsem chyběl na prvním ročníku (vlastně nultém) a pak trochu záviděl těm, co tam byli a vyprávěli. Jde o 50kilometrový běh poli, loukami a lesy s cca kilometrovým převýšením. Silnice bylo zanedbatelné množství. 

na startu

Na startu se nás sešlo kolem 30, od pohledu samí zkušení závodníci. Už po pár set metrech se to roztrhalo, ale pořád bylo vidět čelo závodu. Ze známých bežců tam byl Pavel Fenyk a Petr Syblík. Taky od vidění povědomý Pavel Karbulka, se kterým jsem chvíli běžel a zjistili jsme, že se známe z Mácháče, kde jsme oba zabloudili, i když každý jinde.

kousek od zámku Sychrov (S Pavlem z Mácháče)

První kufr byl po jednom seběhu kousek od Radimovic, kde se mělo běžet doleva. To jsme běželi, ale ne ještě víc doleva, do kopce. Naštěstí to bylo na začátku a zaběhlo si nás hodně, takže se na pořadí skoro nic nezměnilo. Byl jsem sice najednou ve skupince první, ale do kopce jsem stejně šel a ostatní mě předběhli. Před závodem jsem zkoušel nahrát si do Garmina trasu z GPSies, ale nešlo mi to a nevšiml jsem si, že tam v diskuzi je přímo odkaz na trasu do Garmin Connectu.

u radimovického viaduktu

Opět mě překvapily občerstvovačky a vím, že se opakuju, ale když doběhnu na občerstvovačku pár vteřin za skupinkou šesti běžců a pak je za sebou 500 mevidím, je to divné. Navíc jsem se tam zastavil taky a dal si kelímek piva a pár kousků jablek. To jsem ještě běžel sám.

Menší problémy s orientací byly na 19. - 25. kilometru, kde Dušanovi došla barva a nemít kousek za sebou borce, co věděl, kudy běžet, běžíme naslepo. Sice krásnou krajinou, ale s vidinou zbytečné ztráty, což ten dojem trochu kazí.

Kdo byl na půlmaratónu Okolo Vlasti, tak ví, že tam kopce docela jsou a tady byly tuplem. Cílem závodu bylo ukázat nám staré a památné stromy, což se myslím podařilo a i brožurku jsme k tomu dostali krásnou, ale kopce byly taky výživné. :-)

z kopce to šlo po měkkém samo

Druhý a mnohem větší kufr byl bohužel v momentě, kdy jsem byl se spoluběžcem průběžně čtvrtý a pátý. Nikde nic nebylo, až pár desítek metrů za křižovatkou byla oranžová na šípkovém keři, tak jsme běželi podél něj. Ale pak zase dlouho nic. Vrátili jsme se tedy a zkusili druhou cestu a zase špatně. Nakonec jsme zjistili, že jsme měli odbočit už před kostelem doleva. Neříkám, že tam šipka nebyla, ale byli jsme na to dva, prošití jsme ještě rozhodně nebyli a žádnou šipku jsme neviděli. Sám Dušan řekl v cíli, že značení asi nebylo tak dobré, když má každý závodník jiný počet kilometrů. :-) Takže pokles o nějakých sedm míst. :-/

kufr nr. 2

No a jak už to tak po velkém kufru bývá, závodní morálka šla dolů, víc jsem chodil a byl jsem moc rád, když se ke mně připojil Michael, se kterým jsme to dotáhli až do cíle. Měli jsme podobné tempo běhu i chůze a upřímně řečeno, po tom tréninkovém výpadku bych se možná pořadím propadl tak jako tak. A docela jsem se divil, že nebyly křeče.

Cestou jsme se kromě tří občerstvovaček mohli občerstvit i jablky a hruškami ze stromů. Měl jsem s sebou zase osvědčené rozinky a pár gelů. na občerstovačkách jsem bral spíš pití a pivo (4x kelímek! :-)) a taky kousky jablek.

 cíl se blíží

Cíl závodu byl v hospodě po cinknutí na červený zvonek s nápisem "Sex on ring". Každý, kdo dokončil, dostal víno (už je vypité a chutnalo nám :). Hned po doběhu jsem si dal neobvykle řezané pivko, pak se převlékl, snědl kotel hranolek a jel domů.

s Michaelem v cíli

(takhle vysmátý byl pořád :-D)

Krajina byla krásná, nepršelo, mokré nohy nevadily a vůbec to byl parádní závod. Příště nezabloudím!
      

 

Web závodu: http://sokol.vlastiborice.cz/?cat=32