Advid's blog: Řím a Tivoli

Pozvání do Říma byl svatební dar od Pájina kamaráda Petra. Je tam pracovně a tak nám nabídl možnost ubytování včetně pozvání na večeři. S Pájou jsme plánovali, kam vyrazit a co vidět a nejdříve byl v plánu výlet do Neapole a na Vesuv, ale to by byla hrozná honička. Nakonec jsme se shodli na jednom dni v Tivoli, císařském letovisku nedaleko Říma.

Ve čtvrtek jsme přiletěli na Ciampino a lilo. Než jsme se dostali k zavazadlu a zjistili, co a jak s dopravou, tak přestalo a my se mohli z okénka shuttle busu kochat římským předměstím. To kochat by možná mělo být v uvozovkách. :-)

v Římě

cesta z nádraží

Z nádraží Termini to bylo k Petrovi kousek a Pája tam hned vytuhla. :-D Na první den jsme toho moc neplánovali a jen se šli podívat do muzea hudebních nástrojů, které nám poradil Petr. My měli najité nějaké jiné, na druhém konci města. Cestou jsme to vzali přes baziliku a kostel a pěkně zmokli. Ta bazilika je první z římských papežských bazilik. Až po ní je v hierarchii ta ve Vatikánu.V muzeu se nám ale moc líbilo a Pája si jako hráčka na historické nástroje přišla na své.

po náročné cestě :-)

Basilica di San Giovanni in Laterano

v muzeu

V pátek mělo zase pršet a tak jsme si "třípatrový" kostel nechali na konec. Jde o kostel, který je postaven na staším kostelu a ten je postaven na svatyni boha Mithry. Jeho kult, který přinesli vojáci z Persie, byl svého času silnou konkurencí křesťanství. To dokonce přijalo některé znaky Mithraismu, aby bylo přijatelnější i pro jeho vyznavače.

Jako první jsme navštívili rajské zahrady u jedné blízké baziliky. Jsou to takové hezké dvory (já to předtím nevěděl) s fontánkami a tak. Páje se moc líbí. Další na seznamu byla rotunda, ale ta byla zvenku tak obestavěná, že nebyla jako celek vidět. Ale uvnitř byla impozantní.

rajské zahrady
(Basilica i Monastero Agostiniano Santi)

v rotundě

Od rotundy jsme pokračovali na Karakalovy lázně, kde se platilo vstupné. My je tedy jen obešli a myslím, že jsme o nic nepřišli. :-) Další krátkou zastávkou byla pyramida, která po vzoru Egypta také sloužila jako hrobka. Ale v Římě vypadá divně. Nejjižnější námi navštívenou památkou byla bazilika sv. Petra za hradbami. Zde jsou podobizny všech papežů a prázdná místa pro ty další.

K této bazilice také přiléhají rajské zahrady, navíc je v ceně vstupenky vstup do místního muzea a podzemí. Po prohlídce jsme si dali cappuccino a koláček a zjistili, jak tu funguje objednávání a placení (zvlášť).

zpustlý kostelík u lázní

Terme di Caracalla

Porta S. Paolo

Basilica Papale SanPaolo Fuori le Mura

Naše další kroky vedly zpět na sever - směrem do centra. Cesta to byla nezáživná a dlouhá. Po překročení Tibery jsme obživli. Někdy kolem cesty přes Tiberu jsme zase začali moknout. Ale bylo to jen chvilkové. Co se nám moc líbilo, to bylo Teatro Marcello. Zbytky kolosea, na kterém jsou postavené domy a lidi tam bydlí (další tip od Petra na místo, které bychom jinak asi nenavštívili). Dalším cílem bylo tiramisu v kavárně Caffarelli s výhledem (není nutné si něco dávat, jde jen projít na vyhlídku a jsou tam i záchody). Tiramisu neměli, ale kafe bylo a výhled také. Nakonec jsme přes Forum Romanum došli ke koloseu a od něj to byl jen kousek k Petrovi. Třípatrový kostel jsme si nechali na další den.

Cesta je dlouhá...

na ostrově

Colosseo Marcello

vyhlídka z Café Caffarelli

Forum Romanum

Koloseum

V sobotu šel Petr kousek s námi a ukázal nám Michelangelova Mojžíše s rohy a také papeže, jak se válí nad Mojžíšem. Toho prý si většina lidí nevšimne. Potom nás provedl pěknými uličkami a dále jsme pokračovali sami k Panteonu, kde začalo pršet. Fronta byla dlouhá, ale postupovala rychle. Dalším cílem byl kostel, kde úřadovali inkvizitoři a kde musel Galileo Galilei odvolávat své teze.

Basilica di San Pietro in Vincoli

Petr a Pája

Basilica di Santa Maria Sopra Minerva

Pája nakupuje hadříky

Pantheon

Další zastávkou byla Piazza Navona - náměstí na místě bývalého amfiteátru, který bylo možné uzavřít a naplnit vodou a následně tam pořádat ukázku námořních bitev. Úžasné a šílené zároveň. Nyní tam jsou dvě krásné fontány. Déšť neustával a my zamířili k Andělskému hradu. Víc se mi asi líbil římský most, ale hrad byl taky pěkný. Ale dovnitř jsme nešli, protože tam byla obří pomalá fronta.

Neptunova fontána

dříve a nyní

Castel Sant Angelo

No a zlatým hřebem, nebo spíš jen nejvzdálenějším místem sobotního výletu byl Vatikán. Pája už ve Svatopetrské katedrále byla a já barbar jsem před dlouhým čekáním v dešti ve frontě dal přednost schování se a pak už jsem zase měl hlad a tak jsme šli hledat jídlo. :) Po posilnění výbornou pizzou a pak i kávovým tiramisu se nám šlo hned lépe. Koukli jsme na vykopávky uprostřed bloku domů a objevili fontánu se želvičkami. Opět jsme šli kolem Kolossea a na konec jsme si nechali už zmíněný třípatrový kostel.

Vatikán

Těžká volba

vykopávky

Fontana delle Tartarughe

Mithrův oltář

V neděli ráno jsme nasedli na vlak do Tivoli, abychom na chvíli utekli ruchu velkoměsta. Hodně lidí sice říká, že dokud není člověk v Římě aspoň rok, nemá cenu jezdit mimo něj, ale my s tím nesouhlasíme. V Tivoli byl klid, příroda, krásné vodopády, křivolaké uličky se spoustou schodů a tohle všechno nám v Římě trochu chybělo. Hned z nádraží jsme nabrali směr do hor a ještě cestou vyfotili Tivoli z dálky i se známými vodopády.

my a Tivoli

vodopády

Cílem naší výpravy byl objekt s názvem Saracinesco, který nás zaujal na mapě. Ale vygooglit to nešlo, tak jsme byli napnutí a připraveni na to, že tam bude třeba jen pár cihel a jinak nic. Cestou jsme zase pěkně zmokli. Ale ten nejhorší slejvák jsme přečkali v útulně, kde jsme se rovnou i najedli. Nepršelo naštěstí dlouho, tak jsme mohli po chvíli pokračovat k našemu cíli. Tam začalo pršet znovu. Ale stálo to za to. Bylo tam toho k vidění víc, než jedna cihla. :-) Ale hlavně tam byl klid a nikde nikdo.

refugi

Saracinesco

Po návratu do Tivoli jsme šli hledat ubytování. S tím byly menší komplikace, protože jsme nakonec byli ubytování jinde a kvůli absenci teplé vody i levněji. Ale měli jsme velký obývák a dobře vybavenou kuchyňku, což je pro nás škudlily to hlavní. :-) Krátce po ubytování nám psal majitel Marco, že dnes je prohlídka vily d'Este zdarma. Chtěli jsme se ale nejdřív najíst a tak jsme se do vily sice dostali, ale do zahrad už nás nepustili.

výhled z vily d'Este

V celém Tivoli (a vlastně i v Římě) se míchá architektura místy překvapivým způsobem. Místní stavitelé například použijí do zdi antický sloup, protože proč ne? Občas to působí celkem legračně. Ráno před odjezdem zpět do Říma jsme si prošli další část Tivoli, okoukli chrámy Sibily a Vesty a nepodívali se do zahrad u Vily Gregoriany. Ty byly pro změnu zavřené z důvodu údržby. Tyto zahrady jsou plné jeskyní, altánků a vyhlídek na vodopády. Ještě, že jsme viděli vodopády den předtím.

antická garáž :-)

Pája mává z okna

architektonický mix

vila d'Este

A abych nezapomněl, ještě předtím jsme se stavili na nejlepším tiramisu v Tivoli v podniku ILOVIT. I cappuccino bylo. Hodně často mají i možnost sojového mléka, protože to kravské hodně Italů špatně snáší. A všude stojí kafe (espresso) 1 euro a cappuccino do dvou. Kéž by to tak bylo i u nás. Před odjezdem jsme měli trochu času, tak jsme vyšli na místní kopec a pokochali se naposledy Tivoli z výšky. Ani kupodivu nepršelo. :-)

v ILOVIT

V Římě taky nepršelo, ale když jsme chtěli jít na výpravu za Caravaggiovými obrazy, tak začlo. Několik jeho obrazů je ve dvou kostelech blízko Piazza Navona a tam jsme měli namířeno. K večeru déšť ustal a my mohli vyrazit. Cestou z kostelů zpět jsem ještě ulovil pár keší. V jedné z nich se měli hledat zkameněliny v mramoru na podlaze. Moc zajímavé. Večer nás vzal Petr na výbornou večeři do místní restaurace a tím náš pobyt v Římě skončil. Ráno jsme odletěli.